Robin Hood naruby … „Ždímat peníze z lidí v nouzi je však zatím byznys, který vzkvétá.“

Avatar
Původní autoři



Bill Quigley 
9.3.2016   Střípky ze světa
Exkurze americkým labyrintem lichvy
Někdo se rodinám, které uvízly v bídě, snaží pomoci. Jiní zas v jejich bídě vidí šanci, jak se nabalíkovat, píše Bill Quigley, profesor Loyola University New Orleans a náměstek ředitele Střediska pro ústavní práva. Nabízí exkurzí lumpárnami lichvy:

Za proplacení šeku na 100 dolarů, specifikuje prvou z nich, si Walmart účtuje 3 dolary. A TB Bank, nemá-li člověk bankovní účet, dokonce dolarů 5. Bankovní účet v Americe nemá na 10 miliónů domácností, tedy téměř desetina populace. „Většina z nich prostě proto, že nemají ani tolik peněz, aby to stačilo na minimální zůstatek.“ Na 6.500 přepážek, likvidujících šeky, má roční obrat 100 miliard dolarů.

Na 30 miliónů lidí závisí na zastavárnách. Průměrná výše jejich půjčky činí 150 dolarů. Největší z nich, Cash America, přiznává, že jí zůstává v rukou 30 procent všech zastavených věcí. Jejich prodejem generuje celou polovinu svého zisku. Za praktiky, zneužívající tísně klientů, schytal roku 2014 její generální ředitel pokutu ve výši 6 miliónů dolarů.

11 miliard dolarů ročně vynáší bankám pokuty za přečerpání limitu. Spousta šejdířské tvořivosti opřádá i tento byznys. Za „přečerpání“ se leckdy penalizují i klienti, mající na účtu hotovosti dostatek. Za to už banky, psaly nedávno New York Times, schytaly penále přes miliardu dolarů.

Rok co rok si Američané vezmou na 15 miliónů rychle návratných půjček. Úrok tu dosahuje i 400 – 700 procent. Obrat tohoto byznysu dělá 7 miliard dolarů. Federal Trade Commission dosáhla soudní penalizace dvou firem v oboru, které za jistinu 300 dolarů požadovaly splátku 975 dolarů. Klienty přitom držely v omylu, že to bude 390 USD. Největší firma v branži, Advance America, účtovala, než jí to zatrhl soud, úrok ve výši 450 procent p. a.

Firmy, půjčující proti zástavě osobního vozu, inkasují ročně 3 miliardy dolarů. Průměrná výše půjčky činí 951 dolarů. Splátky – 3.093 dolary. Tento byznys provozuje více než 7 tisíc firem.

Inkasních agentur je v USA asi 6 tisíc. Zaměstnávají 140.000 lidí. Rok co rok absolvují na 1 miliardu osobních kontaktů s dlužníky a trží kolem 13 miliard USD. Za platby v prodlení je ročně penalizováno 35 procent dospělých obyvatel země.

Inkasní agentury profitují z prostoru, který jim nabízejí platné paragrafy. O to čilejším jsou volebním sponzorem. Od roku 2001 přispěly jen do fondů federálních kandidátů 100 milióny dolarů, dalšími 280 milióny sponzorovaly „federální lobbisty“.

Jejich klíčovými klienty jsou Citigroup, JPMorgan Chase, Bank of America a Wells Fargo. Ty pro své vymahače s gustem vstupní dokumentaci i falšují. Jen Citibank za to byla příslušnou federální komisí odsouzena už dvakrát.

Spoustou švindlů jsou opředeny i firmy typu Encore Capital Group, „specializované na skupování pohledávek jiných věřitelů a statisíce soudních žalob“. Ta jich vahou soudního verdiktu musela stáhnout ve 4.500 případech jen v New Yorku.

JPMorgan Chase musela uhradit pokuty i odškodné klientům, z nichž její pohledávky vymáhaly inkasní agentury v nelegitimní míře, ve dvou balících o hodnotě 130 a 389 miliónů dolarů.

To vše je byznys, postihující hlavně „rodiny s ročním příjmem pod 35.000 dolarů a lidi barevné pleti“. U těchto kategorií je riziko, že se stanou se obětí lichvy, třikrát větší než činí celostátní průměr.

Demokratická strana sice iniciovala zákon o Úřadu finanční ochrany spotřebitele. Ten už „monitoring a regulaci predátorských metod také zahájil“. Agilním účastníkem republikánských pokusů ho zlikvidovat je prezidentský kandidát Ted Cruz. Oklestit jeho akční rádius se ovšem pokoušejí i někteří demokratičtí zákonodárci. Poradenství proti lichvě poskytuje nově Středisko zodpovědného úvěru.

„Ždímat peníze z lidí v nouzi je však zatím byznys, který vzkvétá.“