Dvě tváře demokracie, aneb když dva dělají totéž, není to vždy totéž

Avatar
Původní autoři

Jiří Baťa
13. 4. 2016
Aktuálně TV přinesla spolu s videozáznamem zprávu o tom, jak mladé ruské političce hrozí za kritiku Putina vězení zde. Pro jisté lidi z pražské kavárny, pravdoláskaře, havloidy, sluníčkáře a bijce za lidská práva je to jobova zvěst. Nezvratný důkaz, jak jsou v Rusku pronásledování lidé, kteří nesouhlasí s režimem, s Putinem, jak je jim bráněno vyjádřit svobodně svůj názor, jak jsou persekuování za kritiku Putina.


Perex této informace praví, že : Kritizovat prezidenta Vladimira Putina se v Rusku nevyplácí. Úřady zahájily vyšetřování údajné „nenávistné kampaně“ ze strany poslankyně regionálního parlamentu v Kursku Olgy Liové. Ta na YouTube zveřejnila video, v němž Putina obvinila ze „zločinného spolčení“ proti ruskému lidu. Liová tvrdí, že o  její život již několikrát usilovali neznámí útočníci.

To myslím, potěší jak Kocába, Bursíka, biomasu, Kalouska, Šláfenberga, Langšádlovou, Laudáta, ale jistě i Ženíška, Štětinu a mnohé další členy pražské kavárny. Zkusme se však na tuto informaci, která by jistě „měla“ mít patřičně výbušnou odezvu v médiích, možná i na půdě parlamentu, jak bývá u našich politiků zvykem zabývat se věcmi, po kterých jim je kulové, podívat z jiného úhlu pohledu.

Takže si to shrňme: jak ze zprávy (a českého překladu videa) vyplývá, mladá poslankyně z Kurska Olga Liová byla, resp. je vyšetřována ruskými úřady za „údajné nenávistnou kampaň“, ve které se měla jmenovaná dopustit obvinění prezidenta V. Putina a prokurátora Čajku ze „zločinného spolčení“ proti ruskému lidu, neboť se prý neumí postavit proti přebujelé korupci. Kromě toho by měla být poslankyně Liová stíhána za „šíření nenávisti“, neboť (jako vydavatelka vlastního deníku) svými výroky poškodila důstojnost vládních činitelů. Za tyto činy, resp. výroky, by mohla být odsouzena až na dva roky do vězení. Liová také tvrdí, že se do této situace dostala vlivem tlaku svých kolegů v parlamentu. Mimo jiné také tvrdí, že o její život již několikrát usilovali neznámí útočníci. To zřejmě dává do souvislosti i s obviněním prezidenta Putina. Tolik fakta, vyplývající ze zprávy Aktuálně TV.

Na první pohled se zdá, že poslankyně Liová je vyšetřována za banality, za které jsou považovány výroky, resp. obvinění prezidenta Putina. Jsou důvody, uváděné v této souvislosti, adekvátní veřejnému obvinění Putina? Notabene z tak těžkého zločinu, jakým má podle Liové být „zločinné spolčení“! Nebo je to prach sprostá pomluva? Není proto nijak od věci, jestliže vyšetřovatelé Liovou obvinili ze „šíření nenávisti“ vůči vládním činitelům. Tyto skutečnosti by bylo možno z hlediska jistého úhlu pohledu na demokracii považovat za právo na svobodu slova, nicméně i toto právo by mělo mít své hranice. V tomto případě, z hlediska ruských úřadů, byly její slova v rámci práv na svobodné vyjádření názoru vyhodnoceny jako překročení pomyslné hranice a jmenovaná bude zřejmě za slova nařčení a pomluvy, souzena.

Našim pravdoláskařům, zastáncům dodržování lidských práv a jejich ochránců budou nepochybně a s největší pravděpodobností a hraničící s jistotou, tyto skutečnosti posuzovány jako útok na lidská práva a demokracii v Rusku. To lze považovat téměř za legitimní, protože (bohužel) na lidská práva, svobodu a demokracii mají tito lidé diametrálně odlišné názory než většina občanů Česka. Nicméně to neznamená, že lze s nimi jako takovými souhlasit, protože jejich pohledy a názory na tyto skutečnosti jsou nejen výrazně menšinové, populistické, ale hlavně pro občany nepřijatelné a prozápadně zavádějící.

To lze dokumentovat na události podobného typu, i když v tomto případě šlo nejen o pomluvu, šíření nenávisti, neslušnosti, ale vyloženě o hrubé vulgární urážky a dehonestaci hlavy státu. Na rozdíl od ruských úřadů a ruského pojetí demokracie, které mají na rozdíl od naší, nějaké mantinely nastaveny, naše demokracie, svoboda a lidská práva mají univerzální charakter. Tam, kde by měly být bezprecedentně uplatňovány, jsou jen vysmívány, ale tam, kde jde o drobné projevy občanské nespokojenosti, jsou hnána do extrémů. Jako příklady lez uvést zcela nepřijatelné, či spíše odsouzeníhodné výroky na adresu prezidenta republiky, kdy byl mj. nazván hovadem, hulvátem, fašistou, hajzlem aj., avšak trestní oznámení na tyto pachatele těchto výroků skončilo s výsměchem jakýmkoli platným zákonům a spravedlnosti v hlubokém koši! To vše v souladu s „lidskými právy, právem na svobodu slova, s demokracií po Česku“!

Je samozřejmé, že případ poslankyně Liové v Rusku může v takovém případě vzbuzovat dojem nedemokratičnosti, porušování lidských práv, svobody slova atd., Na rozdíl od nás však v jejich (ruském) právu a spravedlnosti nepanuje demokratická anarchie a zvůle, jedním slovem demokratická neurvalost, nemravnost, neslušnost, neúcta a hanobení hlavy státu a státnosti jako u nás v Česku.

Případ Liové ukazuje, že ruské úřady nedopustí, aby někdo pro svou popularitu a zviditelnění se pronášel na adresu prezidenta RF, resp. nejvyššího prokurátora RF takové pomluvy, které poškozují jejich osobnost, čest a v neposlední řadě i jejich pověst a postavení. Jestliže poslankyně Liová jako hlavní důvod pro své obvinění uvedla, že jmenovaní se dopustili „zločinného spolčení“ proti ruskému lidu, pak každý střízlivě uvažující člověk musí uznat, že její důvody, údajně spočívající v nedůsledném boji proti korupci nelze považovat za „zločinné spolčení“ proti ruskému lidu a že takové obvinění je zcela mimo mísu, avšak na ruské podmínky nikoli mimo jejich platné zákony.

Budu se opakovat když konstatuji, že zatímco na adresu naší hlavy státu se mohou vylévat kýble špíny, hanobit jej co komu slina na jazyk přinese, bez ohledu na slušnost, mravy, etiku ale i vychování, v Rusku podobné zhovadilosti netrpí. A asi se nebudu mýlit, že stejně je tomu i v jiných kulturních a mravně uvědomělých evropských státech. Záměrně nezmiňuji „demokratických“, protože demokracie je v tomto případě příliš zavádějící pojem, jak dokazují výše uvedené skutečnosti.