„Elity“ skupují nedobytné kryty

Avatar
Původní autoři

Paul Joseph Watson
18.4. 2016   Střípky ze světa
Z „obav před 99 procenty“
Kdo nechce přijít o gáži lháře – zvlášť toho „veřejnoprávního“ – musí se pošklebovat i nad kryty. Před jadernými nálety. V Americe si je kupovala „high society“. Teď jdou na dračku znovu. Gážistům lži zasazují ránu z milosti.Tentokrát totiž kryty nekupuje strach z atomových hřibů. „Luxusní bunkry“ – píše Paul Joseph Watson na portálu INFOWARS – „nakupují elity v panickém strachu z masových občanských nepokojů, rýsujících se na obzoru“.

Lídrem na trhu „komplexů, zažívajícího boom“, je korporaceVivos. Inzeruje je coby „útočiště pro osoby s velkým čistým jměním“. Pro „případ událostí apokalyptického typu, jejichž následkem budou milióny hynout“. Ne-li – „což je ještě horší“ – „bojovat coby oběti o holé přežití“. „Kam se vrtnete, až to peklo nastane?“ vábí web firmy Vivos zazobané duše, propadající panice.

Největším z bunkrů, nabízených hned, a ne až na pořadník, je Europa One. Leží v Německu. Coby „jeden z nejvíce opevněných a masivních podzemních úkrytů na Zemi“. „Hluboko pod vápencovou horou,“ a „spolehlivě tak chráněný před okolní veřejností“. Protože za neprodyšně „zabezpečenými stěnami, branami a dveřmi, odolnými i vůči trhavinám“.

Jiná ze žhavých nabídek je k mání v americké Indianě. Prošla si ji i novinářka Lynn Parramoreová. Jde o bunkr, „vybudovaný za studené války“ – napsala o něm – „tak, aby odolal i explozi o síle 20 megatun“. „Odolný podzemní komplex pro 80 lidí.“ Garantuje „plně autonomní přežití po minimálně jeden rok, aniž by se muselo vyjít zpátky na povrch“, inzeruje ho sama firma Vivos.

Tuto privátní pevnost prodává i „bezpečná vzdálenost od dálnice na New Madrid“. Tím dostupnější útočištěm bude, nastane-li „událost, šířící se jako tsunami“. „Vejdete do podzemí a cítíte se tu jako ve velice pěkném hotelu,“ popisuje to Parramoreová. A dodává: „Je to pro zámožné lidi, mající obavy z nejrůznějších pohrom.“ Tím, co „je spojuje, je však hlavně strach z občanských nepokojů“. „Obavy, že povstane 99 procent.“

Nejdostupnější „obydlí v některých podzemních krytech, včetně ročních zásob potravin a vody, se dá pořídit už kolem 35.000 dolarů, ta největší se však prodávají od 3 miliónů dolarů výš“.

„Žádná záruka, že naše rasa přežije, neexistuje,“ lanaří svou klientelu firma Vivos. „Vykonat vše pro to, abychom dokázali přežít, je tak věcí naší odpovědnosti.“

Masivní „úprk milionářů z Chicaga a jiných velkých měst“ už je v běhu. Žene je „strach z rasového napětí a rostoucí kriminality.“ „Kolem 3.000 lidí s čistým jměním 1 milión dolarů a víc se loni odstěhovalo jen ze Chicaga,“ hlásíChicago Tribune.

„Masivní exodus milionářů zažívají i Paříž a Řím.“ Tamní „zámožné elity, mající obavy z občanských nepokojů a raketově rostoucí zločinnosti“, investují i do „místností pro případ paniky (panic rooms) ve svých velkých městských apartmánech“.

„Globální 1 procento“ však skupuje také „pozemky a domy v odlehlých končinách typu Nového Zélandu“. Krásy panenské přírody jsou až kritériem číslo dvě. Klíčovým parametrem nabídky, v níž soupeří realitky, je vyjít vstříc „strachu z celosvětové finanční lability a domácích nepokojů“.

„Elity“ skupují nedobytné kryty. Z obav před „99 procenty“. Lež, šířená v jejich gáži, dostává za uši. A pravda, již mají překřičet, naopak parádní barometr. Nadmíru přesné poznávací hodnoty.