Pepe Escobar
21.4. 2016 Zvědavec
Byla to ponurá a odpuzující noc, když se prezidentka 7. největší ekonomiky světa stala kořistí předhozenou lynčovacímu davu hyen provinčního cirkusu Maximus. 367 hlasy pro a 137 proti prošlo odvolání/puč/změna režimu namířené proti Dilmě Rousseff brazilským kongresovým cirkusem a nyní jde do senátu, kde bude vytvořena „zvláštní komise“. Pokud to bude schváleno, bude pak Rousseff odstavena na 180 dní a k moci se dostane najatý tropický Brutus, vice-prezident Michel Temer, než senát rozhodne s konečnou platností.
Tato pochybná fraška by měla posloužit jako budíček nejen pro BRICS, ale pro celý globální Jih. Kdo potřebuje NATO, R2P („zodpovědnost chránit“) či „umírněné vzbouřence“, když můžete dostat svoji kýženou změnu režimu tím, že prostě pokřivíte politický/soudní systém země?
Brazilský Nejvyšší soud neanalyzoval podstatu věci – aspoň ne doposud. Neexistují žádné solidní důkazy, že by se někde Rousseff dopustila „trestného činu“; dělala to, co dělal každý americký prezident po Reaganovi – nemluvě o vůdcích celého světa: spolu se svým vice-prezidentem, uctivým Brutem, byla Rousseff trochu kreativnější s čísly federálního rozpočtu.
Puč byl podporován prokázaným lumpem, předsedou dolní komory Eduardo Cunhou; údajným majitelem několika ilegálních účtů ve Švýcarsku, uvedeným v Panamských dokumentech a vyšetřovaným Nejvyšším soudem. Místo aby poháněl téměř negramotné hyeny v rasistickém, z převážné části krypto-fašistickém cirkusu, měl by být za mřížemi. Nejde na rozum, že Nejvyšší soud nezahájil proti Cunhovi trestní stíhání. Tajemství jeho moci nad gigantickým cirkusem spočívá v gigantické korupci trvající dlouhé roky, kdy korporace přispívaly na jeho kampaně a kampaně dalších.
A to je ta krása změny režimu/barevné revoluce hybridní války, když je zinscenována v tak dynamicky kreativní zemi, jako Brazílie. Zrcadlový sál politické stínohry, před kterým by rozbíječi Jean Baudrillard a Umberto Eco, pokud by žili, zezelenali závistí; Kongres prolezlý blbci/bílímy koni/zrádci/gaunery, z nichž někteří jsou již vyšetřování kvůli korupci, zakonspiroval, aby sesadil prezidentku, vůči které není vedeno žádné vyšetřování pro korupci – a která se nedopustila žádného „trestného činu“.
Návrat neoliberálů
Přesto, bez lidového hlasování, bude pro masivně odmítaná tropická Brutova dvojčata, Temera a Cunhu, nemožné vládnout, ačkoliv budou dokonalým ztělesněním projektu neskutečně arogantní a ignorantské brazilské elity; neoliberální triumf, s příchutí brazilské demokracie“, zadupaný šest stop pod zem.
Je nemožné pochopit, co se tuto neděli stalo v cirkusu Maximus, aniž bychom věděli, že existuje hafo brazilských politických stran, které jsou vážně ohroženy důsledky vyšetřováníkorupčního skandálu Automyčka. Aby si zajistily své přežití, musí být akce Automyčka „zrušena“; a to bude, pod podvodnou záminkou „národní jednoty“, se kterou přijde lokajský Brutus Temer.
Ale nejdříve musí akce Automyčka přinést vysoce postavený skalp. A tím musí být Lula, šoupnutý do basy – v porovnání s čímž je ukřižování Rousseff Ezopovou bajkou. Korporátní média, vedená škodící říší Globo, to budou oslavovat jako největší vítězství, a nikdo se nebude zajímat o odchody ze scény vynucené akcí Automyčka.
Více než 54 milionů lidí, kteří hlasovali pro znovuzvolení Rousseff v r. 2014, hlasovalo špatně. Celkovým „projektem“ je vláda bez hlasování a bez lidí; parlamentní systém brazilského stylu, bez obtěžujících otravných „voleb“, a co je klíčové, včetně pružnosti ve velmi „štědrém“ financování kampaní, aniž by to vedlo k obviňování mocných společností/korporací.
V krátkosti, konečným cílem je dokonale „sladit“ zájmy brazilské výkonné, legislativní a soudní složky a zájmy korporátních médií. Demokracie je pro naivky. Brazilská elita, na dálku řídící hyeny, ví velmi dobře, že pokud Lula bude opět kandidovat v r. 2018, vyhraje. A Lula již varoval; nezbaští žádný blábol o „národní jednotě“; bude zpět v ulicích a bude bojovat s jakoukoliv nelegitimní vládou, která se vynoří.
Nyní jsme otevřeni pro plundrování
Jak to vypadá, Rousseff hrozí, že se stane první velkou obětí NSA zplozeného dva roky trvajícího vyšetřování Automyčka. Prezidentka, údajně nekompetentní ekonomická manažerka postrádající to potřebné pro mistrovského politika, věřila, že Automyčka – která ji prakticky bránila vládnout – k ní nedojde, protože je osobně upřímná. Avšak ne až tak skrytou agendou akce Automyčka byla vždy změna režimu. Koho zajímá, pokud během tohoto procesu se země dostane na pokraj stavu, kdy bude ovládána přesně těmi, kteří byli v proti-korupční kampani vyšetřováni?
Lokajský Brutus Temer – ješitná verze argentinského Macri – je dokonalým kanálem pro provedení změny režimu. Zastupuje mocnou bankovní lobby, mocnou zemědělskou lobby a mocnou odvětvovou federaci ekonomické lokomotivy Brazílie, státu Sao Paolo.
Nový rozvojový projekt pro latinskou Ameriku – který sjednotil aspoň část lokálních elit, investoval do rozvoje vnitřního trhu, ve spojení s třídou pracujících – je nyní mrtev, díky tomu, co lze definovat jako sub-hegemonistický, či periferní, kapitalismus, který se zmítá v krizi po Wall Street vyvolaném debaklu v r. 2008. To znamená, v případě Brazílie, ničivé zvrácení Lulova odkazu; sociální politiky, technologické politiky, snahy expandovat globálně, konkurenceschopné brazilské společnosti, více veřejných univerzit, lepší mzdy.
Ve vzkazu národu Brutus Temer připustil pár věcí; „naději“ že po odvolání dojde k naprosté explozi „zahraničních investic“, které budou moct plundrovat kolonii dle libovůle; zpět do typické historie Brazílie od r. 1500.
Takže Wall Street, americké velké ropné společnosti a příslovečné „americké zájmy“ toto kolo v cirkusu vyhrály – díky, opět příslovečné, lokajské/kompradorské elitě. Ředitelé Chevron již slintají nad vyhlídkami, že se svými prackami zmocní ropných ložisek; již to bylo přislíbeno věrným slouhou v brazilské opozici.
Puč pokračuje. Skutečné hyeny se ještě nechytily. Takže konec je ještě daleko.
