Martin Kunštek
20, 4, 2016
V článku „Teď už toho „kozomrda“ Erdoganovi nikdy nikdo „neodpárá““, publikovaném v NR dne 18. 4. 2016, jsem se dopustil několika faktografických chyb. Paní Zdeňka Holešová – pečlivá čtenářka a znalkyně německého prostředí mě upozornila, že autorem nápadu na stíhání německého komika Jana Böhmermanna pro hanobení představitele cizího státu není spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD), ale sama kancléřka Angela Merkel. Panu Heiko Massovi se tímto omlouvám. Vzhledem ke způsobu, jakým spolková kacléřka prosadila vládní souhlas se stíháním satirika však zároveň dodávám dvojnásobé FUJ Angele Merkel (CDU).
Skutečnost, na níž redakci NR upozornila paní Holešová, je taková, že ministr spravedlnosti Maas dokonce proti tomuto návrhu protestoval. Po jednání vlády, na němž byl přehlasován se dokonce se svým vládním a stranickým kolegou – ministrem zahraničních věcí Frankem Walterem Steinmeierem od vládního rozhodnutí distancoval. Tímto se mu dodatečně omlouvám zato, že jsem mu v důsledku nedostatečného studia německých zdrojů nepravdivě přiřkl autorství hanebného nápadu na stíhání televizního komika.
Tento ostudný a protiústavní krok, který německou právní kulturu deklasoval na úroveň Turecka totiž pochází z dílny spolkové kancléřky. A co je ještě horší, Merkelová dokonce k jeho prosazení „zneužila“ rozhodujícího „dvojhlasu“, kterým ve vládě disponuje. Podle jednacího řádu disponuje spolkový kancléř právem rozhodnout v případě pokud hlasování dopadne „nerozhodně“. U nás v takovém případě platí, že návrh není přijat, protože se pro něj nevyslovila nadpoloviční většina.
Jenže situace je ještě ostudnější. Když se na vládě jednalo o souhlasu se stíháním televizního satirika, tak byla Merkela se svým názorem napřed v menšině. V době jednání někteří ministři nebyli přítomni. K tomu, aby mohlo dojít aspoň k remíze – v niž se stal kancléřský hlas Merekolové rozhodující, muselo být jednání vlády přerušeno. V jednání bylo pokračováno až poté, kdy se dostavil nouzově přivolaný spolkový ministr vnitra Thomas de Maziere (CDU).
Fakticky je to tedy tak, že za trestní stíhání komika Jana Böhmermanna je odpovědná Angela Merkel. Vzhledem k okolnostem případu bych měl správně říci, že jí za to náleží ne dvojnásobné, ale trojnásobné FUJ. V době, kdy imigranti – ani spolu s Turky, kteří do Německa přišli ještě před „uprchlickou“ vlnou, netvoří ani 5% německé populace, již SRN přejímá turecké praktiky a právní standardy ve vztahu ke svobodě slova.
Zdá se, že se mění poměr k imigrantům nejen v německé společnosti, v níž značná část již zdaleka nesdílí postoj „willkommen Flüchtlinge“ (vítejte uprchlíci). Toto hlasování ukazuje, že se zřejmě mění i poměry vládě. Je docela dobře možné, že na causu „kozomrd Erdogan“ nakonec Merkela dojede. Otázkou ovšem zůstává co potom s tím (nyní) více než milionem ilegálních imigrantů, kteří se potulují Evropou. A často páchají závažnou trestnou činnost.
