Jan Campbell
30.5.2016 Vaše věcEvropa mezi USA a Ruskem představuje vztah. Vztah je základním prvkem lidského bytí, ne individuum. Proto je nezbytné se ptát, jaká je kvalita vztahu. V daném případě se v současné době jedná o přinejmenším pochybnou nebezpečnou kvalitu. Pochybnou a nebezpečnou proto, že vztah Evropy, představované v současnosti EU a NATO, s USA je založen na asymetrickém, tudíž vynuceném, spojenectví, tj. nepřirozeném vztahu. Vztah Evropy s Ruskem je v současné době také asymetrický, vynucený a nepřirozený.
Rozdíl mezi uvedenými vztahy je pouze ve skutečnosti, kterou představují dvě historické pravdy, z mnoha dalších:
1) spojence a přátele si člověk vybírá sám, sousedy ne.
2) dobrý vztah se sousedem je nepopíratelně důležitější, než dobrý vztah se vzdáleným přítelem nebo příbuzným, protože je přirozený. Vztah Evropy s USA a Ruskem není bezpečný. Je tomu proto, že oba vztahy jsou nepřirozené a podmíněné. Proto se logicky nabízí otázka bezpečnosti.
Při kladení otázky o bezpečnosti, je nezbytné si prvně vyjasnit a uvědomit, co rozumíme pod bezpečností, a o jaké bezpečnosti – kde a kdy – máme mluvit, nebo mluvíme. Teprve po té přichází potřeba se zabývat otázkou, jak lze dosáhnout té konkrétní specifické bezpečnosti, když ne té celkové, jak by se mělo. Naši lídři odmítají vehementně a bezodpovědně dialog o globální bezpečnosti v již globalizovaném světě. Následná prověrka metod k dosažení bezpečnosti, ať již globální, regionální nebo specifické, vede k odpovědi, proč je vybraná cesta, metoda k zabezpečení bezpečnosti tou správnou, jedině správnou, nebo špatnou. Již zde se nacházíme na bodu, který nám jasně dokazuje, že naším největším problémem je pokrytectví. Pokrytectví ve své nahé podobě pramení ze zrady přirozených a tvorby umělých hodnot, z používání tzv. politicky korektní mluvy zastírající skutečnosti a realit a v neposlední řadě z ignorování principu vztahu. Přiznání a plné uvědomění si existence nebezpečí vyplývajících z pokrytectví vede k poznání, jak tenká je slupka naší demokracie a jak velká nebezpečí se pod ní skrývají a stojí přede dveřmi.
Nebezpečí přede dveřmi vztahu Evropy s USA a Ruskem definují objektivní základní trendy, které se pojednávají povrchně. Uvádím pouze tři:
demografie,
ekologie životního prostředí
a objektivně nerovnoměrný pokrok lidstva.
Všechny uvedené trendy jsou zpolitizované, představují ohrožení stávajícího hospodářského systému založeného na expanzivitě a vyžadují zásadní rozhodnutí, které naše závislé politické výkonné elity nejsou z mnoha důvodů schopny přijmout, ke škodě velké části civilizace a ostatních částí Planety.
Vstoupili jsme do 21. Století s velkými úspěchy ve vědě, IT, medicíny a genetického inženýrství, abych jmenoval jenom některé. Růst a tempo produktivity, věku a mobility, stresu a napětí posuzuji ve spojení s konáním globálních a regionálních politických a hospodářských velmocí od konce druhé světové války. Přijetí důležitých mezinárodních dohod a podobných aktů, které vytvořily spojení s globalizovanou bankovní sférou, IT technologiemi a právním postavením člověka a mechanismus, dovolující tvořit tzv. planetární socium. Tvořící se, a již prokazatelně rostoucí, planetární socium nese s sebou zárodek občana světa. Světo-občané s několika státními příslušnostmi, místy s právem pobytu a dalšími charakteristikami podporují ve výsledku intenzifikaci globálních politických a hospodářských procesů, které připomínají obraz před začátkem druhé světové války. Na druhé straně tohoto obrazu lze vidět dělení světa podle religiózních faktorů. Religiózní faktor, v urychleném západním životním stylu založeném na materiálních a uměle tvořených, nepřirozených hodnotách, se nenápadně, ale zcela efektivně vrátil jako klíčový prvek do života lidí. Proto i do vztahu mezi lidmi, státy, národy a bloky, včetně civilizací, odmítneme-li koncept pouze jedné civilizace, hodnotíme a diskutujeme-li v konceptu různých civilizací: Euro-atlantické, eurasijské, asijské atd. Přitom všem aplikujeme západní logické myšlení tak, že vytváříme podmínky pro tvorbu systém myšlení, kterému sami přiřazujeme schopnost být myšlením zcela jiných kultur. Jak často a hluboce se mýlíme, o tom svědčí prognózy tzv. autorit a nekončící krize, které nazýváme jednou tak, po druhé onak, a naše pokrytectví.
K zamyšlení nad nebezpečími, které si sami vytváříme pokryteckým myšlením, mluvením a konáním, uvádím několik příkladů. Mýtus o NATO, jeho ochranné funkci a schopnosti na periférii a území nových členů NATO. Mýtus o Pobaltí a jeho roli v kontextu bezpečnosti zakládajících členů NATO a EU. Mýtus o symetrické spolupráci a dialogu s USA v oblasti geopolitických, národních a individuálních zájmů. Mýtus o porozumění strategie vojenské anakondy, o porozumění smyslu Koránu, označujícího ve své podstatě výzvu čtěte!, o porozumění myšlení Rusů, abych jmenoval jenom několik.
K zamyšlení nad skutečnostmi, kterými jsou například: a) snaha Ruska prodat všechny pobočky ruských bank na Ukrajině, b) již několik měsíců trvající snižování investic RF do dluhopisů USA, c) pochopení smyslu přijetí senátem USA zákona o možnosti zažalovat Saudskou Arábii za škody spojené s teroristickými útoky. Jinými slovy spojení dluhu USA u SA a konfiskace aktiv SA ve světě.
K analýze vztahu Evropy s USA a Ruskem patří i nevylučitelné a představitelné přání USA o volném pohybu vojsk NATO na území EU jako analog Schengenu, tj. volného pohybu občanů EU na území EU. Patří sem i blížící se hlasování o genocidu Turecka na občanech Arménie, které má proběhnout 2. Června v Bundestagu SRN a jeho spojení se smlouvou o migrantech uzavřenou mezi EU a Tureckem. Patří sem i vyhrůžky prezidenta Erdogana o pozastavení plnění smlouvy s EU. Do analýzy patří plány na realizaci výrobně logistických center v RF do roku 2020 (Nara, Novosibirsk, Onochos Burjatie, a v ne poslední řadě Vaninco (Chabarovsk), stejně jako postoj Slovenské republiky ohledně prodloužení sankcí kvůli loajalitě vlády k EK, nebo včerejší návštěva prezidenta Putina v Řecku a podobné skutečnosti.
Rusko neprodlouží smlouvu o dostavování amerických astronautů na MKS od roku 2018. Podobné lze předpokládat o dodávkách plynu tranzitem přes Ukrajinu a tím i Slovensko. Od roku 2018 – 2019, kdy potrubí se stane objektivně technicky nezpůsobilé k bezpečnému tranzitu plynu. Ztráty pro Ukrajinu představují více než 2.5 miliardy USD ročně. Pro Slovensko minimálně 800 miliónů USD ročně. Skutečnost, že USA nemohou zásobovat Evropu plynem, ani kdyby měly opravdovou potřebu Evropu zbavit dodávek plynu a ropy z Ruska, je nepopíratelná. Evropa dováží asi tři pětiny své potřeny. V případě potřeby plynu podíl importu poroste, protože objem produkce v EU klesá a bude klesat i nadále. Jen v minulém roce to bylo přibližně 15 procent. Několik amerických lodí připlouvajících do Portugalska a pumpujících plyn do potrubí bez napojení na Gazprom-systém, Evropu nezachrání. Pravděpodobnost rostoucího trendu indikujícího odstoupení Ruska od tzv. přátelských dohod a podmínek představuje včerejší odmítnutí slev na plyn Bělorusku. Podobných příkladů je mnoho. Nebudu pokračovat.
Závěrem se zmiňuji o skutečnosti, že vztah Evropy s USA a Ruskem definují mimo jiné lživá vysvětlení USA ohledně PRO, zneužití funkce strachu s cílem posílení vojenských rozpočtů členů NATO, ale i států Jihovýchodní Asie, přenesení části atomových zbraní USA na periférii NATO a EU a v neposlední řadě nabídky vést diskuze, ne dialog o bezpečnosti světa. Přidám li k výše uvedenému neschopnost EU čelit výzvám ČLR v oblasti finanční (na všech úrovních), v oblasti vojenské a demografické, je na bíle dni, že jednoduchá hesla z USA a EK nic nevyřeší. V kontextu hodnocení uvedených skutečností nelze opomenout, že EU je smluvní společenství s nejednotnou zahraniční a závislou vojenskou strategií a politikou, a v neposlední řadě netransparentní a nedemokratickou rozhodovací strukturou, podřízenou výlučně hospodářsko – finančním kritériím. Taková struktura a rozhodování vylučuje morálku a Kantův imperativ: když chceš hodně nebo všechno mít, musíš být současně ochoten hodně, nebo všechno ztratit. Vliv nepřítomnosti morálky v procesu rozhodování podporuje korupci nejenom finanční, ale také vědomí a myšlení, tudíž vztahu člověka k sobě samotnému, systému (společnosti) a jeho okolí. Následky nepřítomnosti morálky v rozhodování, myšlení, mluvě a konání můžeme vidět a cítit každý den.
Doporučuji proto v době rozvoje vztahů s Čínou si uvědomit, že: 1) v Číně je zakázáno pomoci topícímu se člověku, 2) na ostrově Samoa se zákoně stíhá muž, který zapomene oslavit den narozenin ženy, a 3) v Číně se přeje špatné, ba ošklivé vyjádřením: doufám, že prožijete zajímavé časy. Vztah Evropy s USA a Ruskem se mi jeví v tomto světle.
Souhlasu netřeba.
