Josef Skála: Mein Kampf a advokát „tunelářů“

Avatar
Původní autoři

Josef Skála
25.5.2016 Střípky ze světa

Antikomunismus, křížený s rusofobií, lemoval už loňské jubileum osvobození. Letos navázal i novým vydáním Hitlerova Mein Kampf. Prolhaná nenávist vane už z předmluvy. Napsal ji Tomáš Sokol, advokát miliardových „tunelářů“. Tentokrát „aktualizuje“ slátaninu největšího zločince všech dob. Téma je to bezpochyby živé. Asociální hodokvas, spuštěný výsledky „studené války“, vrací na scénu pravici, brnkající na slepé vášně. Hemží se i neonacistickými týpky. Sokolovi nestojí ani za zmínku. Pro něj jsou Hitlerovou „paralelou“ – Lenin a Gottwald.

Lhaní, na němž to staví, je místy až groteskní. Lenin prý, píše například, ve spisu „Stát a revoluce neskrývá svoji adoraci vraždění jako legitimní metody politického boje“. Nic na ten způsob tam nenajde ani elektronický mikroskop. Stát a revoluce je z I. světové války. Z té její fáze, kdy už své mrtvé počítala na milióny. Lenin tu skicuje scénář revoluce, jež z toho masakru Rusko vyváže. Dekretem o míru to nabídla i okolnímu světu. Krátce nato zrušila i trest smrti. Obnovila ho až proti zahraniční agresi a bělogvardějské pomstě. Od bestií al-Kájdy byla k nerozeznání.

Mein Kampf neskrývá hlavně dva cíle. Utopit v krvi „bolševismus“ – a ukrást ruská přírodní bohatství. Kapitálu učarovaly i daleko za germánskými humny. Investoval do nich i miliardy dolarů a liber. Hitler však sponzory zaskočil stejně, jako každý bin Ládin. Genocida šla po krku i jim. Svět před ní zachránilo hlavně Rusko. To „bolševické“, jež Hitler slíbil srazit do kolen a změnit v surovinovou kolonii.

Na advokáta má právo lupič i vrah. Platí mu úměrně sumě, již si nakradl a nechce vracet. V politice je to jinak. Tady se na zatloukání státního terorismu – naposled proti Iráku, Afghánistánu, Libyi, Sýrii či Jemenu – presumpce neviny nevztahuje. Natož na sprosté urážky těch, kdo před masovými vrahy zachránili svět.