Anton Děrjabin
Před 100 lety v Kirgizii vypuklo surové protiruské povstání. A historie se chystá se opakovat. Nepřeháním: varován znamená být vyzbrojen. Země pronikavého Čingize Ajtmatova, nebesky průzračného Issyk-Kulu, úžasných hor a svěžího vzduchu, z něhož dostává člověk závrať – Kirgizie, miluji tě a pamatuji si tě právě takovou – vzpamatuj se!
V roce 1993 byla mezi USA a Kirgizií podepsána dohoda o “zjednodušení poskytování pomoci a podpory Biškeku.” Americká vláda se zavázala k podpoře Kirgizie v jejím úsilí o prohloubení demokracie, v organizování účinnějšího systému veřejné správy a tak dále.
Podle této dohody byly všechny dodávky, poskytované podpůrnými programy USA, v Kirgizii osvobozeny od daní a cel. Kromě toho byly strany zavázány, aby si navzájem poskytovaly vyčerpávající informace o všech aspektech spolupráce.
Ale 21. července minulého roku oznámil předseda vlády Kirgizie Temir Sarijev vypovězení dohody. Důvodem přerušení bylo udělení ceny ministerstva zahraničí USA “Ochránce lidských práv” pro rok 2015 Azimžanu Askarovi. (V Kirgizii byl odsouzen Nejvyšším soudem republiky k doživotnímu vězení na základě obvinění z podněcování k etnické nenávisti a vraždy policisty během střetů na jihu země v roce 2010). Sarijev byl také nejdůslednějším a nejaktivnějším zastáncem vstupu Kirgizie do celní unie – i když byl ministrem hospodářství republiky, i když se stal premiérem. Tak si Sarijev podepsal, jak se později ukázalo, politický trest smrti.
A rozjelo se to.
Krok 1.: Pravidelné návštěvy úředníků ministerstva zahraničí USA v Biškeku.
Krok 2.: Kirgizské “Rádio svoboda” už od začátku roku vřeští o obnovení spolupráce mezi Washingtonem a Biškekem a odkazuje se na “spolehlivé zdroje”.
Krok 3.: V zemi byla na jaře tohoto roku neskutečně šířena kniha s názvem “Urkun”, což je sbírka publicistiky a historických esejí skupiny autorů v čele c Beknazarovem, který dostal v republice přezdívku “buldozer revoluce”. Kniha je většinou v kyrgyzském jazyce, ale cituje dokumenty v ruském jazyce a obsahuje v ruštině Provolání k vůdcům suverénních států – prezidentům zemí Střední Asie, Kazachstánu a Ruské federace. Všechny “studie”, a dokonce i Provolání, jsou prostoupeny jednoznačným odsouzením ruské autokracie, brutality ruské administrativy a ruských přesídlenců. V důsledku toho vzniká jednoznačné hodnocení povstání v roce 1916 jako genocidy Ruska proti kyrgyzskému národu. Na každé stránce jsou hrůzy masakrů represivních oddílů nad bezbrannými Kyrgyzy, se všemi podrobnostmi a cynickými charakteristikami. Dokonce i u lidí s pevnými nervy vzplane po přečtení těchto “dokumentů” ušlechtilý hněv a nenávist k příslušníkům represivních oddílů a uchvatitelům.
Krok 4.: Likvidace Sarijeva jako premiéra a politika. Kvůli tomu nechali padnout národní měnu, som, níže dna. Rozpumpovali zostření situace na hranici s Uzbekistánem: byl rozšířen falsifikát – “rozhodnutí vlády” o přiznání Uzbekistánu sporného území Unkur-Too. Parlamentní komise také
odhalila řadu “nesrovnalostí” ve výběrovém řízení pro výstavbu silnice Balykči – Korumdu.
Nu a finále, opona padá, herci se klaní: v dubnu letošního roku odstoupil uštvaný patriot Temir Sarijev.
