Ilja Muromskij
23. 5. 2016 zdroj
Severoatlantickou aliancí zmítají vnitřní neshody ohledně perspektivy vztahů s Ruskou federací. Rostou obavy, že čelení Rusku se dostává mimo kontrolu. Čím to může vojenský blok ohrožovat? Korespondent Federální tiskové agentury besedoval s expertem, který řekl, co se v alianci stalo kamenem úrazu. Neshod v bloku si všiml list Financial Times, který píše, že v Bruselu ve dnech 19. a 20. května proběhlo setkání ministrů zahraničních věcí a náčelníků generálních štábů zemí NATO.
Jak poznamenává list, na tomto jednání zástupci Francie a Německa hovořili o potřebě sblížení aliance s Ruskem a uskutečnění Rady Rusko-NATO, která by měla být organizována paralelně s červencovým summitem bloku ve Varšavě. Ostatní členové vojenské aliance se k této myšlence vyslovili velmi skepticky.
Například zástupce jedné z východoevropských zemí uvedl, že Rada Rusko-NATO má v první řadě uklidnit nikoli Ruskou federaci, ale Západ, “lidi, kteří se příliš bojí” Moskvy. Poznamenal, že RF pouze “hraje hry” s NATO.
Jak píše list, informační konfrontace mezi vojenským blokem a Ruskem začíná být příliš agresivní a znepokojující. Aliance plánuje velmi vážné posílení svých východních hranic, na což, jak Kreml slíbil, bude přiměřená odpověď. Britský generál Richard Shirreff také učinil dost halasné prohlášení o možnosti války s RF již v letošním roce.
Politolog mezinárodní monitorovací organizace CIS-EMO Stanislav Byshok v besedě c korespondetem Federální tiskové agentury poukázal na dva klíčové cíle při vytváření NATO po skončení druhé světové války. Prvním cílem byla legitimizace umístění amerických vojenských základen po válce v Evropě. Druhým bylo čelení tomu, co bychom dnes nazvali eurasijským integračním projektem Ruska v západním a jižním směru.
“Po rozpadu SSSR a na začátku období dočasného oslabení Ruska nabylo NATO chaotičtějšího charakteru, aliance se zabývala tu vojenskými intervencemi na Blízkém východě, tu “nucením Srbska k míru”. A v posledních letech pak, jak se říká, zpět k začátku. Hlavním nepřítelem je opět Rusko. Patrick Buchanan, v minulosti dlouhodobý pracovník Bílého domu, si položil otázku: “Jak to, že když Rusové rozmísťují vojska na svém území, je to “provokativní chování”, a když Spojené státy umísťují svá vojska Rusům na zápraží, je to normální?” Je to hlas volajícího na poušti,” řekl politolog. Podle experta se mezinárodní politika včetně politiky síly nepodřizuje vždy zákonům formální logiky. Podřizuje se vládnoucí doktríně. Zahraničněpolitická doktrína USA předpokládá předcházení vzniku v Eurasii státu nebo aliance států, které budou schopny čelit americké hegemonii. V posledních letech stanulo v roli takového státu Rusko.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
