Ruský T-15 versus izraelský Namer

Avatar
Původní autoři


Dmitrij Sikorskij
30.4.2016  Eurasia24


Poslední vydání časopisu Defense News uvádí, že Izrael zahájil bojové testy nových verzí svého bojového vozidla pěchoty Namer, postaveného na platformě jeho hlavního bojového tanku Merkava Mk.4.

Pozornost si zaslouží skutečnost, že stejný postup zvolilo i Rusko při vývoji svého perspektivně hlavního bojového tanku T-14 Armata, na jehož platformě bylo současně vyvinuto i těžké BVP uváděné v současné době bez vlastního názvu jako T-15.

Vedoucí redaktor časopisu Арсенал отечества (Arzenál vlasti) Viktor Murachovskij v interview pro ФБА – Экономика сегодня (Federální podnikatelská agentura – Ekonomika dnes) upozornil na to, že přechod Ruska a Izraele ke konstrukci těžkých BVP je motivován zhruba stejnými důvody.

Oba tyto stroje představují těžkou variantu BVP určenou k dopravě pěchoty bezprostředně až na místo boje, a to pod přímou palbou nepřítele,“ konstatoval Murachovskij.

Murachovskij dále připomněl, že Izraeli patří v konstrukci těžkých BVP světové prvenství, když první takové BVP postavili Izraelci na platformě tanku T-55. Řada těchto tanků byla ukořistěna během války Izraele s Egyptem.

Toto BVP vyráběné pod názvem Achzarit a zkušenosti s jeho nasazením v armádě Izraele posloužily jako určitý impuls k vývoji podobného vozidla také u nás v Rusku. Svého času jsme pro vojska radiochemické a biologické ochrany vyvinuli obrněný plamenometný transportér BMO-T, postavený na tankovém podvozku T-72, ten ale mohl pojmout jen nepatrný výsadek,“ objasnil Murachovskij.

Podle něj bude nové vozidlo postavené na unifikovaném podvozku platformy T-15 Armata vyjádřením nového přístupu ke stavbě obrněné techniky v rámci ruského obranného průmyslu.

Tento nový výrobek je svými výkony plně srovnatelný s izraelským Namerem. Jinou otázku je ovšem výzbroj, na kterou klademe u těžkých BVP větší důraz. Výzbroj T-15 může tvořit hned několik bojových modulů (věží) se zabudovaným velkorážním kulometem nebo rychlopalným kanonem,“ uvedl Murachovskij.

Porovnávat Namer a T-15 podrobně nemá žádný smysl, protože jejich podobnost vychází nikoli z bojových a technických parametrů, ale z přístupu k základním otázkám taktiky a vedení boje.

A tak nemá ani cenu hovořit o tom, zda (nebo kde) má T-15 svého předka, stejně jako nemá smysl pokládat za „otce“ izraelského vozidla tank Merkava Mk.4. Zkrátka jak v případě Nameru, tak i T-15 jde o to, že do boje, kterého se zúčastňují tanky, by měla být vysílána BVP se srovnatelnou úrovní ochrany. A to je podstata existence obou strojů.

Z téhož důvodu nelze uvažovat o tom, o čem někdy spekuluje tisk: že jsme si mohli jako vodítko pro vývoj T-15 vzít americké BVP typu M2 Bradley. Koncepce tohoto BVP byla odpovědí Spojených států na naše BVP-1, má svůj původ již v 70. letech a vznikla na základě zcela rozdílného základního přístupu.

BVP Bradley je v podstatě dobrý stroj, ale úroveň jeho ochrany už nedovoluje, aby úspěšně čelil třeba i jen přenosným protitankovým prostředkům – včetně jednotlivých typů RPG, a tím spíš pak moderním řízeným protitankovým raketovým prostředkům. Navíc pak M2 Bradley v žádném případě ‚neustojí’ zásah z protitankového kanónu již od střední ráže 57 nebo 76 mm,“ pokračoval Murachovskij.

Namer a T-15 tedy nevznikly proto, že Američané Bradley úspěšně použili během obou válek v Iráku nebo při operaci NATO v Afghánistánu, ale proto, že v případě použití protitankových prostředků protivníkem musí standardní BVP zůstat daleko vzadu za linií tankového útoku.

Protože běžná BVP neodolají protitankovým prostředkům, musí z nich pěchota (která má podporovat tankový útok) sesednout ještě daleko od linie obrany nepřítele. Musí pak ‚po svých’ (a bez pancéřové ochrany) překonat značné vzdálenosti, což výrazně zvyšuje ztráty a snižuje efektivitu bojových operací. A tento problém mají za úkol řešit těžká BVP, která působí v jedné linii s tanky a vysazují pěchotu ‚přímo na hlavy nepřítele’,“ uzavírá své Murachovskij.

Navíc je třeba si připomenout i zkušenosti z občanské války na Donbasu. Tam obě bojující strany, které měly ve výzbroji starou sovětskou obrněnou techniku, utrpěly značné ztráty. To jednoznačně signalizuje, že éra starých zbraní je již za námi.

Zdroj: rueconomics.ru
Překlad: mbi