Adam Mikulášek
11. 6. 2016 Rukojmí
Tento víkend se v Drážďanech setkávají světové politické špičky s finančními oligarchy. Jde o vlivnou skupinu Bilderberg, která v utajení diskutuje…, o čem asi?
„Jako každý spolek mají právo na to, aby se setkali a nezvali novináře. Když jsem člen spolku kuželkářů v Příkořicích, tak mne také nemůže nikdo přinutit, abych tam pozval tisk,“ vyjádřil se pro Idnes Karel Schwarzenberg.
Jenže, pane kníže, pokud mezi těmi „kuželkáři“ jsou pohromadě vlivní světoví finančníci se současnými politiky, tak je to naprosto nesrovnatelné s nějakým spolkem v Příkořicích či kdekoli jinde. Lidé nejsou kuželky, které si mohou politicko-finančnické „elity“ po libosti shazovat a stavět podle toho, jak se spolu v přísném utajení domluví. A vůbec nejde o to, jestli se setkají v rámci skupiny Bilderberg nebo třeba v rámci různých obskurních jednání, jako bylo to, kde se evropské špičky dohodli s šéfy Facebooku, Googlu a spol. na cenzuře sociálních sítí, při čemž se nerozpakovali ignorovat demokraticky zvolený Evropský parlament. Stejně tak bude podezřelé, když si řekněme nějaký český ministr půjde řekněme zahrát golf s vlivným „kmotrem“. Samozřejmě se nedozvíme, jestli se spolu bavili o něčem, o čem neměli, nebo probírali třeba fotbal, motorky a počasí. Jde o to, že takováto privátní setkání budí naprosto oprávněné pochybnosti.
Dalším „podezřelým jevem“ okolo schůzek typu Bilderberg je to, že média hlavního proudu, zejména pak ta veřejnoprávní, o podobných akcích, jako tradičně, mlčí. Za těch víc jak patnáct let, kdy jsem čerpal informace především z Českého rozhlasu a České televize, jsem se neměl možnost dovědět, že něco jako Bilderberg vůbec existuje. A to míním do slova a do písmene. Nejde tu o šíření nějakých nepodložených spekulací, ovšem proč nám média veřejné služby systematicky zatajují některá nikoli nedůležitá fakta? Proč nám nepovědí, kdo a kdy tuto vlivnou skupinu založil, co je o Bilderbergu obecně známo, co jsou fakta, co doměnky…, zkrátka, proč neudělají nějakou vyváženou reportáž, jak to vypadá v Drážďanech, proč nedají titulek do hlavních zpráv na svých internetových stránkách, že se něco takového o víkendu koná? Proč jsem na slovo „Bilderberg“ musel narazit až v alternativních internetových médiích, které píší o tzv. „novém světovém řádu“? Že by se mediální „elity“ bály nám říci pravdu, abychom nezačali „pochybovat“, že „pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“? Což pak jim nedochází, že právě toto „tajnůstkaření“ jen přiživuje skepsi a podezřívavost velké části veřejnosti k současným „elitám“?
Takže… jen pro pořádek… si dovolím ocitovat pasáž z české Wikipedie o historii konference Bilderberg:
Původní konference se konala v hotelu de Bilderberg, nedaleko Arnhemu v Nizozemsku od 29. května do 31. května 1954. Setkání bylo iniciováno několika lidmi, včetně polského politika Józefa Retingera, kteří se obávali růstu antiamerikanismu v západní Evropě a navrhli mezinárodní konferenci na níž by se setkali představitelé evropských zemí a Spojených států s cílem podpořit atlanticismus – lepší porozumění mezi kulturami západní Evropy a Spojených států s cílem spolupráce v oblasti politické, hospodářské a otázkách obrany.
A na závěr něco z říše konspiračních teorií…, neboť ne nadarmo se říká, že „není kouře bez ohně“ a že „na každém šprochu je pravdy trochu“. A přiznávám, neobejde se to bez pro-ruských zdrojů, protože drtivá většina těch pro-západních z pochopitelných důvodů nejeví příliš ochoty o těchto věcech informovat, aby v občanech nevyvolávala „nebezpečné pochybnosti“ o tom, jak to s námi „duchovní“ našeho nového euro-atlantického „náboženství“ „myslí dobře“…, čímž samozřejmě ani v nejmenším nechci tvrdit, že by to jiní „duchovní“ nezápadních politických „náboženství“ s lidmi „mysleli upřímně“…, spíše je dobré na věci nenahlížet černobíle, neboť už René Descartes kdysi prohlásil: „Pochybuji, tedy myslím, myslím, tedy jsem.“ A kdo nepochybuje, riskuje, že propadne některé zhoubné ideologii, ať už politické či náboženské.
Citace:
Když předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pronesl těsně před eurovolbami pozoruhodné „doznání“ o svém hlasování v Trilaterální komisi, velká část veřejnosti přesně nevěděla o čem je řeč. Připomeňme si znovu jeho památná slova, neboť něco takového lze zaznamenat jen zřídka:
“Já jsem nikdy nepodporoval bombardování Srbska. Naopak, to si dobře pamatuju, těsně před tím, než to začalo, bylo zasedání Trilateral Commision ve Washingtonu a tehdy byli tři, bohužel pouze tři přítomní, kteří se postavili proti plánu zahájit bombardování Srbska. To byl, budete se divit, Henry Kissinger, byl to nynější ministr zahraničí Království švédského Karl Bild, a potom jsem to byl já.“
