Politické represe a militarizace Polska

Janusz Niedzwiecki
13.6.2016 ValtairNetZvědavec

Polsko dnes prodělává, s jistým zpožděním, politický vývoj srovnatelný s Tureckem. Tyto dva státy, členové NATO, militarizují a provádí rozsáhlé politické represe. Vzhledem k zapojení Turecka do války proti Sýrii a zapojení Polska do akcí proti Ukrajině můžeme logicky dedukovat, že tyto nešvary nejsou národními událostmi, ale výsledkem politiky NATO.

Prezident Andrzej Duda klečí před vojenskou vlajkou, když se ujímá role nejvyššího velitele polských ozbrojených sil.

„Nejdříve přišli pro socialisty a já se neozval –
Protože jsem nebyl socialista.
Pak přišli pro odboráře a já se neozval –
Protože jsem nebyl odborář.
Pak přišli pro židy a já se neozval –
Protože jsem nebyl žid.
Pak přišli pro mne – a nezbyl nikdo, kdo by za mne ztratil slovo.“

Pastor Martin Niemöller, německý protinacistický teolog

Ačkoliv se to může zdát být přehnané, situace popsaná v Niemöllerově básni se začíná vytvářet v Polsku. Země, která byla po mnoho let považována za symbol boje proti totalitarismu a průkopníka demokratických reforem ve střední a východní Evropě, je dnes rychle transformována na diktátorskou kolonii, kde občanské svobody jsou oklešťovány a represe uplatňovány proti lidem s jiným ideologickým názorem, než je převládající politická báchorka.

Ráno 18. května 2016 důstojníci polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) prohledali byty členů národního vedení strany Zmiana (Změna) a požadovali, aby předali hard disky, paměťové jednotky, dokumenty atd. Prohlídka proběhla ve třech různých městech najednou a v některých případech (jako v naší varšavské kanceláři) za závažného porušení právních procedur. Mimo konfiskace počítačů, telefonů a hard disků zabavili příslušníci ABW všechny naše knihy, letáky, zvukový systém, který jsme používali během demonstrace, prapory a vlajky naší strany a dokonce i polské státní vlajky – aby zabránili a zkomplikovali jakékoliv akce a protesty v budoucnu. Někteří členové naší strany, kteří se nechtěli zúčastnit nezákonných aktivit Agentury pro vnitřní bezpečnost, byli zastrašováni.

Tento typ akce je zjevnou formou politické represe vůči těm, kteří mají jiné vize o polské zahraniční, domácí a sociálně-ekonomické politice než polští neokonzervativci a pro-natovské úřady.

Vůdce Zmiany, Mateusz Piskorski, napojené organizace a nezávislé skupiny jednaly v souladu s polským právem, navzdory šikanování ze strany státních institucí, jako třeba u zdržování registračních procedur naší strany. Akce ABW byla výrazným porušením zákona a pořádku, které není v demokratickém státu, který tvrdí, že respektuje svobodu projevu, přijatelné.

Mateusz Piskorski je jedním z nejdůležitějších proti-natovských aktivistů v Polsku, je politickým expertem a spoluzakladatelem polského mozkového trustu Evropské středisko pro geopolitické analýzy. Byl členem polského parlamentu v letech 2005-2007 a po mnoho let se vyjadřoval ve prospěch evropské kontinentální spolupráce a proti NATO a americké politice vůči Evropě a Střednímu východu.

Mateusz Piskorski byl zatčen a je držen 3 měsíce v předběžné vazbě kvůli obvinění ze „špionáže pro cizí zemi“, kdy různá média hystericky šíří „nepotvrzené zprávy“, že byl agentem tajné služby Ruska, Číny „nebo“ Iráku. Konkrétní obvinění chybí, celý případ je držen v tajnosti, aby se zabránilo lidem kolem Piskorskiho připravit obhajobu. Místo toho vládou řízená média přišla s cirkusem nenávisti a pomluv, šířením iracionálních spekulací, a to nejen o zatčeném, ale také o tak zvaných „agentech vlivu“ – což je výraz, který de facto pokrývá všechny, kdo vyjadřují jiné názory, než ty určené polskými úřady.

Rozsáhlá koordinovaná akce proti politické straně Zmiana přichází spolu se zvyšováním napjatosti politické situace v Polsku. Před několika týdny aktivisté polské Komunistické strany a Grunwaldské vlastenecké jednoty pracujících (obě organizace jsou zcela legální) byly odsouzeny za „omezování svobody“, včetně veřejných prací, pokut a zákazu cestování kvůli „propagaci totalitarismu“. Po těchto událostech a pouhé dva dny před svým zatčením Piskorski varoval, že polská vláda se pokusí „zpacifikovat“ opoziční organizace a jedince, v rámci příprav na summit NATO, který se bude konat 8-9. července ve Varšavě.

Uveďme si text Mateusze Piskorskiho, který se ukázal být prorockým:

„Předpovědi týkající se nadcházejícího summitu NATO v červenci ve Varšavě začínají jasně naznačovat, že cílem dnešní aliance je hlavně a především zabránit objevení se sociálních hnutí požadujících osvobození Evropy od poručnictví Spojených států. Jak lze vidět, reklama Financial Times zmiňuje slova jednoho z vysokých velitelů polské armády ohledně toho, jaká rozhodnutí lze toto léto očekávat. Jsou to rozhodnutí, která zcela podkopávají nejen suverenitu Varšavy v oblasti zahraniční politiky, ale také jasně vypovídají o faktu, že od tohoto okamžiku má být NATO policejní silou připravenou zúčastnit se pacifikace případných sociálních protestů nebo zasáhnout do záležitostí domácí polské politiky.

Skutečné záměry plynoucí z posledních rozhodnutí aliance byly odhaleny upřímně a přímočarým vojenským způsobem brigádním generálem Krzysztofem Krolem, velitelem Mnohonárodních sborů severovýchod. Zvažovanou problematikou byl koncept tak zvaného kopí NATO prosazovaného léta Američany a toužebně chtěného polskými politiky jak bývalé, tak současné vlády. Dejme prostor generálovi:

„VJTF (Very High Readiness Joint Task Force) se má vypořádávat se situacemi podle článku 4 smlouvy (NATO) a to je naším záměrem.“ Článek 4 mluví o spolupráci a konzultacích mezi členskými státy, které nelze popsat článkem 5, neboť ten se týká ozbrojené agrese proti nim, ale spíše subjektivních pocitů týkajících se polovojenských hrozeb.” S jakým druhem situace tu máme co dočinění?

Generál Krol nenechává pochyb: 

„Tento plán byl vytvořen pro reakce na hybridní hrozby v naší oblasti operací. Naše plány jsou ušity na tuto situaci,“ řekl Financial Times.

Koncept hybridní války či hybridních akcí se objevil jako definice aktivit Ruska po ukrajinské revoluci (zarytá animozita a nenávist Poláků vůči Rusům za jakýchkoliv okolností čiší z projevu všech, jak je patrné i zde, kdy jasný ze zahraničí organizovaný puč označuje i opoziční aktivista za revoluci – p.p.) z r. 2014. Ale zajímavé bylo, že dodnes nebyla předložena jednoznačná akademická interpretace a různí autoři a experti definují její rozsah různými způsoby. Nicméně ve Financial Times se dočteme, že kopí NATO má právo podniknout akci v případě destabilizace vnitřní situace v zemi, spuštěné, například, veřejnými protesty.

Co to znamená v praxi? Jakékoliv vnitřní nepokoje budou prezentovány a bude na ně reagováno domácími, jakož i americkými „kopisty“ jako na součást aktivit vágně definovaných jako hybridní válka. To může vést k situaci, kdy veřejné protesty proti dopadům TTIP, podporované polským státem, budou označeny jako „hybridní aktivity“. Protesty Poláků proti zločinům spáchaným vojáky americké armády umístěnými v Polsku mohou být také označeny za „hybridní válku“.

Chorobné představy Antoni Macierewicze by mohly ukazovat na desítky různých teorií. Nakonec současný ministr obrany je rovněž bez zdravého rozumu a věří, že Radoslaw Sikorski, další pro-americký jestřáb, ve skutečnosti pracuje pro Moskvu. Sociální nepokoje, protesty, stávky, pokusy o vytvoření informačních zdrojů nezávislých na elitě, požadování průhlednosti v obraně a zahraniční politice polských úřadů – to vše by se mohlo stát záminkou pro akci poradců z NATO (většinou z USA), kteří by poskytli „bratrskou pomoc“ polským jednotkám a službám jim podřízeným.

V této situaci zbývá jen naděje, že důstojníci a představitelé nebudou chtít zůstat v „orálním vztahu“ (barvité vyjádření Sikorskiho) se svými americkými páníčky a připomenou si důstojnost polské uniformy a pošlou všechny ty představitele cizích zájmů „majících obavy o naši bezpečnost“ zpět daleko za Atlantik.

Zatím nám zbyla jediná věc: hlasitě protestovat a všemožnými zákonnými prostředky blokovat realizaci plánů NATO, které budou oznámeny v červenci ve Varšavě. Stojí také za to organizovat sociální hnutí s cílem vystoupení Polska z tohoto paktu, jako podmínky opětovného získání aspoň základní státnosti.
 

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na Varšavské univerzitě (31. května 2016)

Takže co se vlastně děje v Polsku a jak to lze spojit s předválečnými přípravami?

Především by naši největší starostí mělo být osvětlení faktu, že souběžně s politickými represemi inspirovanými pro-natovskými kruhy (od pádu berlínské zdi bezprecedentními) dochází k obrovské militarizaci a rusofobii a vládne pro-válečná rétorika.

Polské neokonzervativní úřady nejen, že výrazně navýšily vojenské výdaje a vytvořily nové typy jednotek a polovojenských uskupení, ale také žadonily o přítomnost amerických jednotek a vojenských zařízení v Polsku. Poté, co byl Antoni Macierewicz (který předtím šéfoval polovojenskému výboru marně se pokoušejícímu odmítnout oficiální verzi katastrofy ve Smolensku, aby mohli obvinit z incidentu Vladimira Putina) jmenován ministrem obrany, tak bylo nejen rozhodnuto umožnit vytvoření americké základny pro balistické rakety (prvku tak zvaného „protiraketového deštníku“), ale také o vytvoření 6 amerických vojenských základen. Aby se zklidnilo veřejné mínění, média to prezentují jako „sklady vojenského vybavení“.

Definice „hybridní války“ byla rozšířena tak, aby jakákoliv akce vybočující z linie oficiální propagandy mohla být považována za nepřátelskou nejen politicky, ale i vojensky. Takže vyjadřování názorů v rozporu s oficiální propagandou je vládou provozovanými médii otevřeně označováno za „činy inspirované zahraničními tajnými službami“.

Další významnou záležitostí je fakt, že Polsko bylo jednou z mála zemí v Evropě, které oficiálně podpořily agresivní verzi TTIP prosazované americkou vládou. To lze vykládat jako přímé zapojení polských úřadů do sabotování konkurenčního projektu – nové Hedvábné stezky – realizovaného Čínou.

Jako by toto vše nestačilo, polský prezident Andrzej Duda před pár dny podepsal zákon, který uděluje americkým jednotkám umístěným v Polsku statut a práva polské armády. Takže se mohou v zemi volně pohybovat bez toho, aby své aktivity museli probrat s vládou. Stojí za zmínku, že taková privilegia nebyla dostupná dokonce ani sovětským jednotkám umístěným v Polsku dříve, které musely po celou dobu zůstávat na svých základnách.

Celková situace v Polsku je napjatá a v mnoha ohledech připomíná změny, ke kterým došlo v Turecku za vlády Erdogana. Tato kombinace totalitarismu, militarismu a politických represí musí být znepokojivou, neboť je to typický mix opatření prováděných úřady v rámci příprav na válku. Vzhledem ke geopolitickým podmínkám Polska musí taková válka za všech možných scénářů skončit tragicky.


Political repression and militarization of Poland vyšel 10. června 2016 na Voltairenet.org. Překlad v ceně 741 Kč Zvědavec.