Šílenství (kolem) dopingu

Avatar
Původní autoři

Jiří Jírovec

23. 6. 2016
Doping lze definovat jako použití “nepovolených” chemických látek za účelem zvýšení výkonnosti lidského organismu.
Odpověď na otázku, proč proti němu bojovat je většinou podávána ve formé jednoduchých hesel: Doping je zločin a jako takový je podporován zločineckými (čti nejlépe komunistickými) režimy. A jde o zdraví a životy sportovců.


Doping ale nespočívá v tom, že si bláhový sportovec koupí nějaké bobule přes internet. V pozadí je velmi rozsáhlý výzkum, který musí někdo zaplatit. Stojí za ním i existenční zájmy “realizačních týmů”, všech zúčastněných výzkumníků a v neposlední řadě i sportovců samých.

“Kdosi” studuje vliv různých látek (léků i jiných legálních substancí) na lidský organismus (rychlost léčení svalových zranění, získání potřebné svalové hmoty, psychologii sportovce atd).

Doping je prodatelný, pokud přichází se zárukou, že rychlost odbourávání drog a jejich produktů je dostatečně známá a lze tedy dávkování přizpůsobit tak, aby je nebylo možné detekovat v dané době dostupnými analytickými metodami.

O čem se nemluví
Nemluví se o tom, že jde o komplexní vztah poptávky a nabídky. Prostě kšeft na druhou.

Nemluví o tom, kolik lidských životů doping ohrožuje a kolik boj proti němu stojí.

Trocha statistiky
Počet obětí dopingu je, vzhledem ke ztrátám životů v jiných oblastech života, naprosto zanedbatelný.

Pomiňme války. V USA připraví střelné zbraně ročně na 30,000 lidí ročně. Z toho je asi 10,000 sebevražd a zbytek nehody a násilí. A zákonodárci nehnou prstem.

Tento zdroj (https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_doping_cases_in_athletics) uvádí kolem 880 potrestaných případů dopingu v lehké atletice.

Z toho se 228 positivních nálezů stalo před rokem 2000. Celkem 125%) z těchto potrestaných atletů zemřelo. V průměru se dožili 57 let. Tohoto věku se nedožije 10% Američanů. (https://en.wikipedia.org/wiki/Life_table).

Největší zastoupení mezi dvanáctkou zemřelých mají USA a Švédsko (po 3) a Rusko (2). Zajímavé je, že kromě Ruska nejsou zastoupeny jiné státy východního bloku, ani NDR.

Připomeňme si, že při “pokořování” osmitisícovek již zahynulo 28 Čechů a Slováků.

O zdraví sportovců nejde
Ve špičkovém sportu jde o peníze. Jde o zisk majitelů klubů, o lukrativní televisní smlouvy, o vytahování peněz z kapes daňových poplatníků prostřednictvím financování stadiónů a úpravou podnikání pro sportovní kluby.

Je zapotřebí přitáhnout diváka tím, že se mu dodá vzrušení – většinou způsobem, který zdraví sportovce přímo ohrožuje.

V profesionálním hokeji existují tak zvaní bitkaři, tedy hráči, kteří jsou najímáni, aby ve správně načasovaném okamžiku “shodili rukavice” a rozpoutali řež s nenáviděným protivníkem.

Autor tohoto textu byl svědkem bitky v utkání NHL Ottawa vs. Philadelphia (hra i výsledek byly slovy klasika: nuda nuda, šeď šed). Domácí prohrávali 1:4 a tak bylo zapotřebí dát divákům “dárek” na cestu na parkoviště. Tak došlo, minutu před koncem, k vzájemnému mlácení holými pěstmi to hlav dvou bitkařů.

Nemá to nic společného se sportem. Jde to kriminální rozhodnutí majitelů klubů, kteří pod hlavičkou exklusivity sportu povolují brutalitu, která je jinak ve společnosti trestána.

Majitelé klubů NHL dlouho odmítali nést odpovědnost za pracovní úrazy svých zaměstnanců. Jde zejména o otřesy mozku spojené s těžkými psychickými poruchami, často končícími sebevraždami.

Bývalí hráči se s NHL soudí, protože zisky byly nadřazeny zdraví hráčů. (http://www.tsn.ca/nhl-alumni-association-sent-former-player-email-to-nhl-about-concussion-lawsuit-1.461816)

Proti zdraví sportovců jsou přímo namířena boxersko-zápasnická střetnutí v klecích nebo požadavek zrušit přilby, před nějakou dobou povinně zavedeny v amatérském boxu.

Box jako šermování pažemi? Dejte pokoj… divák chce vidět krev a destrukci.

Proti zdraví lyžařů jsou namířeny výmysly zvané skikross, které dávají na trať 4 závodníky najednou. Totéž lze říct o vytyčování co nejtěžších sjezdových tratí, kde každý pád hrozí těžkým zmrzačením.

Nadměrná snaha zdraví aktérů skutečně chránit, může vést k likvidaci sportu samého. Z Formule 1 se postupem času stala nudná záležitost. Okruhy mají únikové zóny a případné kolize většinou končí bez zranění jezdců.

V USA jsou nesmírně populární automobilové závody na oválech, protože ty slibují spektakulární kolize. Ne snad, že by divák chtěl vidět na trati pohřební vůz, ale co jiného než možné kolize ho drží několik hodin u oválu nebo u obrazovky.

Stejné platí pro automobilové soutěže, kde stromy a jiné pevné překážky vedou k těžkým haváriím a často k zabití jezdců nebo spolujezdců.

Zemřel v okamžiku, kdy dělal, co ho bavilo
Toto klišé používají novináři a pozůstalí. Jistě, u havárií automobilů jde o zlomek sekundy: bang-bang a je po všem.

Horolezec, který vypadne z jištění nebo parašutista, jemuž se neotevře padák těžko během těch posledních sekund myslí na to, že zrovna dělá, co ho baví.

Chemie lidského těla
Velmi obecně řečeno, lidské tělo není víc než soubor chemických reakcí a rovnováh. Jeho narušení má důsledky známé jako nemoc a v krajním případě smrt.

Snaha ovlivnit chemii lidského těla se datuje od dob šamanů, babek kořenářek a distributorů placeba zvaného víra: “věř a vůle tvá tě uzdraví”.

Moderní doba přinesla obrovský rozvoj farmaceutického průmyslu a s ním jistou organizovanost vývoje nových léků a jejich schvalování pro humánní medicinu.

Úprava chemie lidského těla nevyžaduje jen přísun různých chemikálií. Může zahrnovat i trénink v nadmořských výškách nebo spaní ve stanech s uměle sníženou hladinou kyslíku. Může jít o úpravu tréninkových plánů, kontrolu příjmu potravin a tekutin nebo fyzio- a psychoterapii.

Neexistuje absolutně žádný důvod, proč by sportovci neměli mít právo používat jakékoli léky schválené pro humánní medicinu. Odvolávat se na ohledy na zdraví sportovců je absolutně pokrytecké.

Sport prý musí být čistý se stejnými podmínkami pro všechny
Čistotu ve sportu, odvozenou od amatérismu, prosazoval Američan Avery Brundage, předseda Mezinárodního olympijského výboru v letech 1952-72. Sport nesměl být znečistěn penězi.

Brundage tedy bránil amatérismus, zejména ten, jenž byl k nalezení na amerických universitách. Tam měli sportovci, a stále mají sportovní stipendia.

V bývalém Československu měli například někteří sportovci nárok na refundaci až 100% mzdy ve svém fiktivním zaměstnání. Zcela kuriózně existoval trest prací, kdy toto procento mohlo být sníženo.

Peníze přinesly dobré živobytí absolutním špičkám, ale rozhodně nepřinesly stejné podmínky pro všechny.

Například v tenisu si 200 hráčka na světě si ročně vydělá na výhrách míň než policistka na malém městě. Taková hráčka si nemůže dovolit tým spolupracovníků, ani nákladná léčení na špičkových klinikách. Tak jaképak stejné podmínky.

Sport jako podnikání
S přílivem peněz do sportu se ze špičkových sportovců stali podnikatelé. Vkládají do podnikání svůj talent, tělesné i psychické dispozice a vše ostatní, co cesta nahoru vyžaduje. Tedy i vlastní zdraví.

Ti nejlepší mají svoje právníky, lékaře, trenéry i marketing. Optimalizují zisky, investují a vyhýbají se placení daní jako jiní podnikatelé.

Sport a politika
Sport má národní (kdo neskáče není Čech !) i mezinárodní rozměr. Proto se tak usilovně počítají medaile, přestože oficiální pořadí národů neexistuje.

Tragedií pro sport jsou politici, kteří drží a otevírají kasu tam, kde kyne naděje na medaile. Trochou peněžního cukru se snaží vyždímat z těl sportovců maximum, aby pak mohli říkat, že úspěchy jsou výsledkem jejich prozíravé politiky.

Z úspěchů se pak žije dlouhá léta. Viz například vítězství Kanady v hokejové sérii nad Ruskem (1972) české Nagano nebo Panenkova penalta na mistrovství Evropy. Vše se omílá kolem dokola, přestože jde o statisticky náhodné výsledky a výkony.

Připomeňme si dříve uvedené číslo 880 usvědčených dopujících lehkých atletů. Z nich bylo 97 Rusů a  82 Američanů. Nabízí se otázka, proč se nikdy neobjevily požadavky, aby ze sportovních soutěží byli vyloučeni sportovci USA.

Spekulace na závěr
Během několika let dojde k totální změně sportu. Zaniknou velkolepé akce typu OH, protože je jednotlivé státy odmítnou financovat.

Pro zánik World Anti-Doping Agency (WADA) bude stačit jediný průlomový výrok soudu, určující, že nikdo nemá právo zasahovat do podnikání a zakazovat sportovcům používání léků schválných pro humánní medicinu.

Sport se změní i díky tomu, že dávno přestal být pro mladé lidi z bohatých zemí finančně a fyzicky přitažlivý. Dovoz gladiátorů z chudších zemí postupně vytlačí zlenivělé bělochy ze hry.

Pro zánik různých sportovních asociací bude stačit, když se najdou investoři, kteří sportovcům zaručí vyšší výhry než mají teď.

Jack Kramer, to předvedl v roce 1963. Přetáhl tehdejší špičkové tenisové amatéry (Lavera, Gonzalese, Rosewalla , Hoada a další) do své profesionální skupiny (říkalo se tomu tenisový cirkus). Po pěti letech přestal amatérský tenis existovat.