Ivan David
Parlamentní listy dnes přinesly zprávu: „Skandál v církvi. Aktivní gay údajně fakticky řídí nejznámější český řád a prodává nekale řádový majetek. Jde i o restituce. Řeší to i ve Vatikánu a toto nám řekl Duka.“ Zde. Vidím v tom snahu zveličovat, „dělat z komára velblouda“ a hledat hnidy na Církvi svaté.
Parlamentními listy nafouknutá kauza není ničím, co by mohlo v kontextu historie katolické církve překvapit. Že se do významných funkcí dostávají darebáci, to je přece běžná věc i v organizacích s relativně demokratickou kontrolou, tím spíše může takový jev nastat v přísně hierarchické organizaci bez demokratické kontroly. Věřící přece církevní funkcionáře nevolí.
Má nás snad v podmínkách katolické církve ohromit „nekalé hospodaření“ s majetkem movitým a nemovitým? To snad ne. To je přece něco, čím je církev proslulá po staletí.
Jako údajně šokující tedy snad zbývá jen homosexuální orientace vedoucího představitele řádu. Mně osobně tento fakt pohoršuje ze všeho nejméně, přesněji řečeno nepohoršuje vůbec. Partner představeného řádu je dospělý a jejich vztah je jistě dobrovolný. To se nedá říci o zástupech katolických kněží, kteří dlouhodobě zneužívali malé chlapce (tím nezlehčuji zneužívání nedospělých dívek).
Parlamentní listy přehánějí. Co je na této nepatrné epizodě v dějinách katolické církve „skandálního“, když její praxe je po staletí v obrovském měřítku daleko skandálnější. Jestli je kardinál Duka rozhořčen, pokládám to za pokrytectví, které je osobnostní výbavou nutnou pro uplatnění ve vyšší církevní hierarchii.
