George Soros a Madlenka Albrightová řádí v Rusku jako černá ruka. Jejich podivná neziskovka z Washingtonu ovládá desítky ruských opozičních novin!

Avatar
Původní autoři

VK
29. 6. 2016  AENews

George Soros a Madlenka Albrightová řádí v Rusku jako černá ruka. Jejich podivná neziskovka z Washingtonu ovládá desítky ruských opozičních novin!

Náš spolupracovník a redaktor Jiří Baťa dnes (23.6.) uveřejnil článek, který glosuje událost z ruského tisku. Opoziční list Yakutski Vechernyi totiž na stránce s přehledem televizních programů umístil bublinu s upozorněním, že ruské televize NTV a Rossija 1 mohou vysílat dezinformace. Celá kauza začala tím, že televize NTV uveřejnila reportáž, kde bylo uvedeno, že Jakutský večerník přijal půjčku od neziskovky se sídlem v USA. Ruská rada pro tiskové stížnosti však později rozhodla, že informace není pravdivá, ale že je zavádějící. Západní média se toho hned chytla a např. BBC tuto informaci publikovala jako důkaz toho, že ruská státní média šíří dezinformace a opoziční noviny na to tímto poněkud veselým způsobem upozorňují. Celý příběh by tím tak mohl skončit, že ruská televize křivě obvinila opoziční list a hotovo. Jenže celá věc je mnohem komplikovanější, a protože Britské listy nijak do hloubky nešly a pan Baťa věc pouze glosoval, zvedl jsem telefon a zjistil několik informací k celé kauze. A bude to velmi zajímavé.

Bublina v Jakutském večerníku varuje diváky NTV, aby byli ostražití, že ve vysíláních NTV a kanálu Rossija mohou zaznít lživé zprávy.

Ruský opoziční list Jakutský večerník vydává ruská společnost Nord Press, která má pod patronací celou řadu dalších regionálních listů. Když ale začneme pátrat po Jakutském večerníku a jeho napojení na různé zdroje, ihned narazíme na americkou neziskovku USAID. V letech 2003 až 2014 byl tento opoziční list na seznamu příjemců „pomoci“, kterou poskytovala pod křídlem USAID jiná americká neziskovka s názvem Eurasia Foundation. V dokumentu (viz. PDF níže), který USAID vede ve svém archivu je uvedeno, že Jakutský večerník spolu s další řadou ruských opozičních listů se stal příjemce „nefinanční“ pomoci, konkrétně tzv. webového „barnraisingu“, což je kolektivní komunitní pomoc konkrétnímu subjektu při výrobě webových stránek. Z dokumentu citujeme:

Other new media related training included Eurasia-Media ‘webbarnraisings’ for publications struggling to launch websites. Through the effort, Eurasia-Media staff with programming and online content experience worked directly with newspapers to launch a  website over the course of a  week to migrate content online. Examples include barnraisings in Serov, Sverdlovsk oblast (serovglobus.ru), Omutninsk, Kirovoblast (omvesti.ru) and Yakutsk, Yakutia (www.vecherniy.com).

Moskevská divize americké neziskovky Eurasia Foundation tak zaplatila vývojáře a spustila Jakutskému večerníku webové stránky. To bylo ale v době, kdy ještě v Rusku neplatila novela zákona o neziskovém sektoru, který od roku 2015 zakazuje ruským neziskovkám přijímat peníze od zahraničních subjektů. Neziskovka sice peníze přijmout může, ale ztrácí potom nárok na státní podporu, přístup do veřejného sektoru, nesmí působit ve školách, nesmí svolávat tiskové konference a peníze musí být vynaloženy pouze pro veřejné účely, nikoliv na platy nebo provoz neziskovky. Tato tvrdá novela v Rusku tak zpřetrhala veškeré transparentní financování ruských neziskovek ze západu, ovšem není to zdaleka tak jednoduché.

Neziskovky v Rusku se nově financují na úvěr z kapes zaměstnanců, ale…

Ruské neziskovky objevily novou cestu, jak přijímat peníze a obejít tento tvrdý zákon. Zákon nezakazuje financování neziskovek z vlastních zdrojů, které mají prokázaný původ. Takže jednatelé ruských neziskovek si berou půjčky od zahraničních fondů, které v EU ve spolupráci s vybranými bankami udělí ruskému občanovi devizový úvěr. Nejde tak o dar a touto cestou se dostávají do neziskovek v Rusku nově peníze skrze soukromé dary činovníků neziskovek. Jedná se tedy o dluhy, nikoliv o dary a ruské orgány na toto nijak nemohou reagovat ani podle nového přísného zákona o neziskovkách. Ruská televize NTV však udělala velkou chybu, když uvedla, že půjčku dostal Jakutský večerník od americké neziskovky. To není pravda, protože to není dnes v Rusku ani možné, firmy nemohou přijímat půjčky od neziskových subjektů, ty k tomu ani nemají v Rusku oprávnění provozovat finanční služby a půjčovat komerčním subjektům. NTV to neuvedla správně, půjčka tam ale opravdu je.

Webový portál Jakutského večerníku

Peníze se dostávají ze západu do ruských firem a neziskovek skrze otevřené úvěrové linky na západě, kdy jednatel neziskovky nebo ředitel novin si vezme na západě půjčku u banky, kterou garantuje americká neziskovka jako garant úvěru a dotyčný dostane do ruky mezinárodní platební kartu VISA nebo Master Card, skrze kterou potom čerpá v Rusku „úvěr“ svým jménem. Peníze potom jako fyzická ruská osoba poskytuje neziskovce nebo novinám v Rusku anebo svému podniku v podobě vkladu. Jelikož jde o úvěr fyzické osoby v zahraničí, obchází se tím tvrdý zákon omezující financování neziskovek ze zahraničí.

A toto je případ Jakutského večerníku. Peníze na provoz podle našich informací proudí do listu od samotných členů redakce, kteří si na západě nabrali „úvěry“. V uvozovkách je to proto, že ty úvěry se nikdy nesplatí, protože nikdo je po nich nebude chtít uhradit. To nám potvrdil náš moskevský spolupracovník, který sleduje v Rusku opoziční scénu. Je ale jasné, že za tyto úvěry musí někdo ručit, a to jsou jedině americké fondy a neziskovky. Podívali jsme se proto více detailněji na neziskovku Eurasia Foundation a je to opravdu zajímavé panoptikum lidí, kteří za touto neziskovkou se silným napojením na USAID stojí. Jejich působení je zaměřené hlavně na Rusko a když se více podíváme do dostupných dokumentů, zažijeme doslova šok. Eurasia Foundation v Rusku provozuje program s názvem Russian Independent Print Media Program (RIPMP) a tato neziskovka tak ovládá v celém Rusku několik desítek novin a serverů v celkem 66 ruských městech a regionech. Je mezi nimi pochopitelně i Jakutský večerník. Celý program a seznam novin a periodik, které tato neziskovka v Rusku školí, najdete v níže připojeném PDF dokumentu na jeho konci.

(Originál ve fromátu PDF najdete na stránkách AE News – viz zdroj nahoře)

Nyní už máte asi představu, jak děsivý vliv mají zahraniční a zejména americké NGO na tvorbu veřejného opozičního mínění v Rusku. Veselá kauza s Jakutským večerníkem je tak pouze špička ledovce. Neziskový sektor v Rusku je plně pod kontrolou cizích fondů, protože nevládní organizace v Rusku jsou buď jenom ty se státní podporou pro mládež a sport anebo jenom ty cizí, které čerpají peníze ze zahraničí. Před nástupem Vladimira Putina byla v Rusku situace taková, že neziskový sektor v některých situacích rozhodoval dokonce o státním rozpočtu, když se v rámci ruské transformace v 90. letech rozpadala celá země a na Kavkazu hořela válka, resp. hned několik najednou. Abychom pochopili, kdo za neziskovkou Eurasia Foundation stojí, podíváme se na jejich webové stránky a především nás zajímají lidé, kteří neziskovce pomáhají a sponzorují ji. A je to opravdu síla, nejvyšší liga amerických elit.

Poradci Eurasia Foundation

Mezi nejvyšší figury patří Madeleine Albright, bývalý personální šéf Reaganovy administrativy James Baker, Mathew Burrows z Atlantic Council nebo William Courtney, ředitel firmy strategických studií RAND Corporation. Kompletní seznam poradců Eurasia Foundation najdete zde. Neziskovka má neuvěřitelných 54 poradců, z oblasti diplomacie, energetiky, žurnalistiky a tzv. lidských práv. Od nevýznamného večerníku v Jakutsku jsme se tak dostali až do nejvyšších struktur amerických elit, které ovládají vyhrazené procesy řízení. A to jsou jenom poradci, kteří neziskovce poskytují informační zázemí. Ještě však nejsme u konce a podíváme se na seznam sponzorů. Protože o sponzorech ve výroční zprávě je to vždycky nejzajímavější.

Sponzoři Eurasia Foundation

Vlády

  • Embassy of Finland
  • European Union
  • Ministry for Foreign Affairs of Finland
  • Ministry of Foreign Affairs of Denmark
  • Ministry of Foreign Affairs of Norway
  • Ministry of Foreign Affairs of the Netherlands
  • Organization for Security and Cooperation in Europe
  • Swedish International Development
  • Cooperation Agency
  • Swiss Agency for Development and Cooperation
  • U.K. Department for International Development
  • U.K. Foreign and Commonwealth Office
  • United States Agency for International Development
  • United Nations Democracy Fund
  • United Nations Development Programme
  • U.S. Department of State


Firmy 

  • AES Group of Companies in Kazakhstan
  • Agip KCO
  • Akin, Gump, Strauss, Hauer & Feld LLP
  • Alcoa
  • APCO Worldwide
  • Baker & McKenzie LLP
  • BP
  • Carana Corporation
  • Chemonics
  • Chevron Corporation
  • Coca-Cola Company
  • ExxonMobil Corporation
  • FedEx
  • Golder Associates
  • Goldfields
  • Greenberg Traurig
  • Hills & Company
  • HSBC Group
  • JPMorgan Chase & Co.
  • KPMG
  • Lawson International, Inc.
  • Mars, Inc.
  • Pragma Corporation
  • PricewaterhouseCoopers LLP
  • Reynolds Development
  • Ryan Advisory Services
  • Salans LLP
  • Shell Gas & Power International
  • Siguler Guff & Company, LP
  • Slavutich, Carlsberg Group
  • StatoilHydro
  • TE Connectivity
  • Telenor Group
  • Tengizchevroil LLP
  • The Services Group, Inc.
  • TMK IPSCO
  • uReveal
  • Western Union
  • World Bank
  • Zurich-American Insurance Company

Nadace a Fondy

  • Brightening Lives Foundation
  • British Council
  • Carnegie Corporation of New York
  • C.S. Mott Foundation
  • Center for Business Ethics
  • Conciliation Resources
  • European Training Foundation
  • FINCA
  • GE Foundation
  • German Marshall Fund/Black Sea Trust
  • The Institute of Modern Russia
  • Izmirlian Foundation
  • Kennan Institute for Advanced Russian Studies
  • Media Development Investment Fund
  • Mercy Corps
  • National Endowment for Democracy
  • Open Society Institute
  • Pact, Inc.
  • Pontis Foundation
  • The James Harmon Foundation
  • Western Union Foundation
  • World Learning

Jednotlivci

  • Madeleine K. Albright
  • Sergey Aleksashenko
  • Anders Aslund
  • James A. Baker
  • Marjorie Mandelstam Balzer and Harley Balzer
  • Evelyn K. Bausman
  • Horton Beebe-Center
  • Ruth Beebe-Center
  • Robert Barry
  • John Beyrle
  • Randy Bregman
  • Denise E. Cavanaugh
  • Charles Clarkson
  • William Courtney
  • Patricia Dowden
  • Esther Dyson
  • Le Roy Eakin
  • Andrew Eil
  • Terry and Ilona English
  • Jeff Erlich
  • John Fox
  • Edith Fraser
  • Ronald Freeman
  • William E. Frenzel
  • Alton Frye
  • Charles Greenleaf
  • Drew Guff
  • Fruzsina M. Harsanyi and Raymond Garcia
  • George A. Helland
  • Ulrich A. Hewer
  • Lee Huebner
  • Fiona Hill and Kenneth Keen
  • Jan Hillered
  • Paul Ignatius
  • George M. Ingram
  • Frank Ingriselli
  • Sandra Willett JacksonT
  • Elizabeth A. Jones
  • Marina Kaldina

Tučným písmem jsou zvýrazněny ty nejzajímavější subjekty, které sponzorují Eurasia Foundation. Jak je vidět, jedná se o mix diplomatů, finančníků a průmyslníků, kteří by rádi v Rusku rozjeli divokou privatizaci a závod o zbývající planetární zdroje. Sibiř je obrovská a pod ní leží nevyčíslitelné bohatství. Taková „drobnost“, jakou je nepoddajný ruský národ, musí být odstraněna, a i když se o to marně pokoušeli Tataři, po nich Napoleon a po něm Hitler, západní elity to budou zkoušet dál. Bohatství Ruska přesahuje veškeré představy a jeho získání stojí třeba i za vyvolání války.

Finance

Eurasia Foundation podle finančních zpráv hospodaří s krycím rozpočtem okolo 13 milionů dolarů ročně. Vzhledem k tomu, že se věnuje osvětové činnosti a vzdělávání o lidských právech v Rusku, tak si člověk domyslí, kdo bude asi tak příjemcem těchto rozpočtů. Tak dlouhý seznam sponzorů uvedený nahoře, mezi nimi i banka FEDu JP Morgan, určitě zajistí nejen transparentní financování, ale třeba i vydání platebních karet VISA nebo Master Card pro činitele ruských neziskovek, aby mohli hradit náklady na provozy svých projektů. A nastavit jim na kartách příjemný Cash Advance pro výběr hotovosti v Rusku asi taky nebude pro JP Morgan žádný problém.

Madeleine Albright

Sami tedy vidíte, že poměrně obyčejná informace o nepodstatné události v Rusku, kde regionální noviny napsaly bublinu proti ruské televizi, nás dovedla až do nejvyšších struktur amerických elit a struktur vyhrazeného řízení globalizovaného světa. Rusko je ve válce. Neziskovky a americké zdroje dál proudí do Ruska a jejich cílem je financovat ruskou opozici, jejich média a noviny. Co asi tak má na starosti neziskovka z Washingtonu, která zaměstnává 50 poradců z řad amerických elit? Co asi tak hledá v Rusku? Lepší zítřky pro obyčejné Rusy? Rozvoj Ruska a jeho ekonomický růst? Blahobyt? Ne, to opravdu nehledá.

V Rusku leží ropa, plyn, nerosty, uran, uhlí, dřevo, obilí. To všechno tam je, ale Rusové se nechtějí dát obsadit, rozprodat, zprivatizovat, vytunelovat, začlenit do EU a sešněrovat pod Lisabonskou smlouvu tak, že o jejich zemi bude rozhodovat většinové kvórum jakési Evropské komise. Tam, kde má prsty krvavá Madla a strýc Sóroš, tam obvykle bude někomu brzy puštěno žilou, někdo se napakuje a někdo zařve. Ne nezbytně v tomto pořadí, ale na tom nesejde. Rusko je posledním místem na zemi, které se nepodařilo zglobalizovat. Útoků na Rusko, třeba i v takové marginální věci jako je sport, bude přibývat. Bublina v novinách nás tudíž nesmí překvapit. Bude jich mnohem víc.

-VK-
Šéfredaktor AE News