Je nutné prolomit informační embargo na to, co se po nezdařeném puči děje v Turecku

Avatar
Původní autoři

Yekta Uzunoglu
24. 7. 2016
Erdogan si v Turecku po nezdařeném puči může dělat, co se mu zlíbí. Zneužil pokus o puč k tomu, aby mohl hned druhý den uskutečnit dlouho plánované čistky. Turecký prezident ví, že bezvízový styk s EU v současné konstelaci Evropské unie neprojde. Drží EU v šachu tím, že když EU bude zlobit, pustí uprchlíky do Evropy. Z Turecka po nezdařeném pokusu o převrat přicházejí zprávy o rozsáhlých čistkách v různých oblastech společnosti. Nejzávažnější je skutečnost, že čistka začala hned druhý den po pokusu o převrat, stanné právo přitom bylo vyhlášeno teprve ve čtvrtek. 


Ani ne čtyřiadvacet hodin po pokusu o převrat jsme zaznamenali, že bylo propuštěno téměř čtyřicet osm tisíc státních zaměstnanců ze všech oborů a ministerstev. Nejtragičtější ale je, že jde i oblast školství a že učitelům, rektorům a děkanům bylo odebráno jejich oprávnění. Rychlost čistek navíc znamená, že seznam musel existovat již dlouho před pokusem o převrat, a vytvořit takový seznam lidí ze všech oblastí je podezřelé. Erdogan pokus o puč jenom zneužil k tomu, aby mohl hned druhý den uskutečnit svůj záměr.

S konspirační teorií, že vše bylo inscenováno samotným Erdoganem ne zcela souhlasím. Nemyslím si to, ale je zde důvodné podezření, že o přípravě puče věděl a udělal veškerá opatření k tomu, aby převrat neuspěl, aby pak mohl realizovat svůj vlastní plán. Tím, že o puči předem věděl, jsou si znalci poměrů jistí.

Dopady Erdoganových čistek na Kurdy

Je otázka, jaká bude po potlačení puče a vyhlášení výjimečného stavu situace tureckých Kurdů. Erdogan už před rokem přerušil veškerá jednání s Kurdy, která do té doby jeho vláda vedla, protože se po volbách kurdská strana dostala do sněmovny. Erdogan se zděsil a začal hrát na válečnou afinitu svých voličů, což mu vyšlo a jeho popularita jako válečníka začala stoupat. Válečný stav s Kurdy přetrvává a pokus o puč to neovlivní, ale předpokládám, že represe bude mnohonásobně větší než předtím. Turecká vláda mimo jiné pod diktátem Erdogana prohlásila, že nebude dodržovat evropskou konvenci o lidských právech. To je dost odstrašující signál, spravedlivé soudy nebyly ani dosud, ale teď se dá očekávat, že se nebudou dodržovat ani lhůty zadržování nebo budou zatčení týráni ke smrti.

Spolupráce Turecka s Islámským státem

Doposud aspoň některé noviny směly psát o tom, co zjistili jejich investigativní novináři o spolupráci Turecka s Islámským státem. Pokud je zde dnes stanné právo, je prostor pro bezmeznou cenzuru a Erdogan bude moci kontrolovat už i ten zbytek médií, jak se mu zachce.

Důvěryhodnost Turecka jako partnera členských zemí NATO

To, že Turecko není důvěryhodným partnerem, NATO ví, a že tuto realitu ignoruje, je jiná věc. I Evropská unie ignoruje porušení základní listiny lidských práv, ví o tom, ale německé vládě ostrá konfrontace s Tureckem nevyhovuje, a to hlavně z ekonomických důvodů, protože Německo je v současnosti největším obchodním partnerem Turecka. To znamená, že současná německá vláda dělá, že nevidí porušování lidských práv v Turecku jen kvůli svým ekonomickým zájmům tak jako v roce 1915 při arménské genocidě, dějiny se nestudě opakují.

Dohodu o řešení uprchlické krize

Erdogan už před pučem prohlásil, že v této věci bude postupovat podle sebe a že dohodu dodržovat nebude. Teď má naprosto volné ruce, a když je v zemi stanné právo, nemůžeme už ani spoléhat na pár odvážných novinářů, kteří by nás o praktikách na místě informovali jako ještě přednedávnem – byť omezeně – a přitom riskovali svoje životy. Erdogan ví, že bezvízový styk s EU v současné konstelaci Evropské unie neprojde, zároveň ale patří k těm „vzácným“ politikům, kteří vše využijí ve svůj prospěch. Když tedy EU bude zlobit, určitě pustí uprchlíky do Evropy a možná nejen to.

Prezidentský systém nebo sultanát v Turecku

On už před několika měsíci protiústavně vyhlásil prezidentský stát. Není přitom pochyb, že je to protiústavní, ale od té doby se chová, jako by turecká ústava neexistovala. A není náhodou, že už byla uvalena vazba na dva ústavní soudce, kteří jistě nespolupracovali s pučisty, ale měli jenom odvahu Erdogana kritizovat za to, že ignoruje ústavu. Ústava je de facto už několik měsíců nefunkční a stejnou dobu má Turecko bez právní opory prezidentský systém. Spíš bych ale použil jiný výraz, než je prezidentský systém – je to sultanát.

Znovuzavedení trestu smrti

To je sekundární dopad všeho, co se v Turecku odehrálo a odehrává. Jestli někoho zabijí při výslechu nebo pak následně popraví, v tom není rozdíl. Když jsem viděl fotografie zadržených generálů a plukovníků, bylo vidět, že byli brutálně mučeni. S pučem samozřejmě nesouhlasím, ti lidé spáchali trestný čin, ale to nikoho neopravňuje k tomu, aby je utýral k smrti a tím porušil evropskou konvenci o základních lidských právech, to jest LPS, která třeba v ČR tvoří 3. článek ústavy ČR.
Vztahy Turecka s Ruskem
Nemyslím, že nyní vztahy budou na takové úrovni jako před sestřelením ruského letadla. Takovou důvěru Ruska už Turecko mít nebude, alespoň ne, dokud bude vládnout Erdogan. Možná kvůli strategickým otázkám dojde k nějakým společným kompromisům či postupům v partikulárních otázkách, ale důvěrný vztah už to nebude.

Antiamerikanismus Erdogana

Myslí, že s antiamerikanismem dává Erdogan hlavně signál směrem k Rusku, ale pan Lavrov je tak erudovaným a zkušeným diplomatem, že na takové primitivní turecko -islámoidní hry Erdoganovi neskočí. Sama Amerika se nyní nachází před volbami, takže žádnou zásadní reakci nelze čekat. Kdyby to bylo před rokem, určitě by Erdogan neměl odvahu k takovým prohlášením, jaká nyní směrem k USA činí.

Každý erudovaný odborník na Turecko ví, že za téměř každým převratem v Turecku v minulosti stály Spojené státy. I u toho současného existují jisté indicie, že by i za ním mohly USA stát. Erdogan toho určitě zneužije k tomu, aby armádu více připoutal po čistkách ke své osobě, to znamená k prezidentské funkci. První signály tady jsou, bezpečnostní rada podléhající Erdoganovi už učinila opatření, jako je likvidace prezidentské gardy, ze žandarmárie od příštího týdne bude spadat pod ministerstvem vnitra a ze cela armáda bude spadat primo pod Erdoganem.

Hrozba občanské války v TureckuObčanská válka v Turecku je v delším časovém horizontu nevyhnutelná, protože takovou polarizaci žádný právní stát, který znám, nemá. Když je dnes sto tisíc lidí z úřadů a škol na ulici a ti lidé mají zákaz působit, a přitom mají rodiny, jde možná o zničený život půl milionu lidí. 360.000 Kurdu museli opustit svoje rozbombardovaná města a ten seznam je nekonečný, a taková polarizace dřív nebo později povede k otevřenému boji, to jsme viděli v Iráku i v Sýrii.