Evropa si uprchlíky vyrábí sama

Avatar
Původní autoři


Hafsat Abiola Costello
4.8. 2016 Střípky ze světa
Africe podsouvá další nerovnou smlouvu o „volném obchodu“
„Politici slibují, že budou příčinám migrace čelit přímo v chudých zemích. V Africe se však EU snaží prosadit katastrofální smlouvy o volném obchodu,“ píše členka kabinetu v Ogun State, průmyslovém centru Nigérie, v německém Die Zeit. Rozvojovou ekonomii absolvovala na Harvardu.


Merkelová má vlastně pravdu,“ dodává obratem. Protože „uprchlíků, přicházejících do Evropy, není skutečně ještě tolik, aby si s nimi tento bohatý kontinent nedovedl úctyhodným způsobem poradit. Nyní však EU dokazuje den co den, že situaci není schopna adekvátně zvládnout.“ „Migrace, jejíž příčinou je chudoba, vzdaluje od sebe evropské země, podrývá právo na svobodu pohybu a ohrožuje celý evropský projekt. I když novinové titulky plní uprchlíci ze zemí, které sužuje válka, jako Sýrie a Afghánistán, většina migrantů

pochází ze západní Afriky. Mnoho politiků již nicméně poznalo, že řešením není poslat lidi zpátky na moře. Místo toho si předsevzali, že budou bojovat proti příčinám toho, že celé rodiny dávají ze zoufalství v sázku svůj život plavbou přes Středozemní moře.“

„V případě Sýrie a Afghánistánu tkví příčiny útěku ve vojenských, strategických a rozvojově-politických problémech. Jde o ´failed states´ (zhroucené státy), terorismus, Západ a islámský svět. V západní Africe se však mají věci jinak. Zde by se příčiny útěku vlastně daly relativně lehce odstranit – být k tomu ovšem politická vůle.“

„EU momentálně vyjednává se západoafrickými zeměmi hospodářskou smlouvu pod názvem EPA. Dal by se předpokládat společný zájem na dohodě, která ekonomikám těchto zemí pomůže na nohy. Nakonec je to právě hospodářská bezvýchodnost, co africké migranty žene do Evropy. Pokud by měli vyhlídku na slušnou práci ve svých vlastních zemích, riskovat vlastní životy, aby se dostali do Evropy, by je jaktěživ nenapadlo.“

Ženou je „nerovnost, bída a konflikty“. A „smlouva, kterou navrhuje EU, toho neobsahuje o mnoho víc, než staré známé koncepty, točící se ve stále stejném bludném kruhu. Slibuje krátkodobé zisky evropským koncernům i podíly malé africké elitě.“ Za cenu „notoricky známých důsledků“ v podobě „rostoucí nerovností v oblasti, kde vládne bída a narůstající konflikty“.

„Zatímco prezidenti a premiéři pořádají pořádají k uprchlické krizi před novináři z celého světa v Bruselu jednu tiskovou konferenci za druhou, jen o pár ulic dál se téměř neznámé oddělení Evropské komise zabývá sjednáváním smlouvy volného obchodu, která by v oné části světa, z níž většina migrantů přichází, dokázala problémy vyřešit jedním rázem. EU však svou ideální šanci zajistit, aby migranti zůstali doma, maří.“

„Momentálně se proti ratifikaci smlouvy staví ještě tři ze šestnácti západoafrických států. Nigérie, Mauretánie a Niger. Většina ostatních zemí je závislá na evropské rozvojové pomoci a dávno podlehly tlaku. Možná se domnívají, že smlouva je to nejlepší, nač mají šanci.“ Sama „Nigerie však generuje 78% ekonomického výkonu celé oblasti a čítá 180 ze 330 miliónů jejích obyvatel. Nepokoje na severu a v nejjižnějších částech země vládě ukázaly jasně, co vše je při daných jednáních v sázce. Akceptovat tak lze jen takovou smlouvu, která zajistí lepší hospodářské perspektivy pro široké vrstvy domácí populace.“ Jen to má smysl pro „zemi, kde je 15 až 34 let plných 56% lidí bez práce“.

„Ekonomové západoafrické hospodářské unie ECOWAS a Světové banky tvrdí, že Nigérie bude ze smlouvy EPA profitovat. Nigerijští ekonomové však došli k jinému závěru. Předpovídají, že EPA naše trhy promění v rumiště evropské produkce. A značně tak omezí nejen možnosti našich malých a středních podniků, které jsou vůči evropské konkurenci bez šance,“ ale povede i tomu, že „nigerijská vláda přijde ve středním a dlouhodobém výhledu o značná daňová inkasa“. Což lze jen sotva „považovat za dobrý nápad“ za situace, kdy „naše vláda není už teď s to zvládnout základní úkol státu“ – zajistit „všem základní školní vzdělání, všeobecnou zdravotní péči atd.“. A kdy potřebuje i další „zdroje na profesionalizovali naší justice a policie“.

„Někdy to prostě od země v podobné situace vyžaduje politickou odvahu.“ Tak jako „za bankovní krize v roce 1997 v případě Malajsie. Ta tehdy navzdory doporučením MMF svůj bankovní a měnový sektor neliberalizovala, a vyšla tak z krize daleko lépe, než se očekávalo i než sousední země. Troufalé malajsijské vykázání expertů z Washingtonu se mezitím stalo novou ortodoxií pro všechny, kdo se poohlížejí po zásadních reformách. Dělat donekonečna to samé v naději, že to tentokrát přesto dopadne jinak, je přece nesmysl.“

„Protože smlouva vyžaduje jednomyslný souhlas, tři zbývající země jsou s to ji zablokovat. Záruka lepší nabídky však neexistuje. To by totiž EU musela být ochotná změnit svou politiku. Vyrazit do Afriky s cílem rychlého výnosu na bázi kalkulace, že vlastní byznys půjde na vrub kontinentu, je jednoduše passé. Dnes by to Evropa snad už měla opravdu vědět.“

„Kdo se však v Evropě o novou politiku zasadí? Kdo se tu postará o to, aby evropské firmy stavěly v západní Africe továrny, lidé tu našli práci a dostávali i přiměřené mzdy? Afričtí migranti se teď z novinových titulků možná vytratili, jejich touha po lepší šanci jinde však trvá i nadále. Od letošního ledna vyrazilo z Afriky do Evropy dalších 50.000 lidí. Teď se nacházejí v internačních táborech a chřadnou tu. 3.000 z nich zemřelo na útěku. Mrtví i živí jsou obžalobou nás všech. Chce-li Evropa masový exodus ekonomických uprchlíků zastavit doopravdy, zasadit se o jinou politiku je nejvyšší čas.“ .