Jiří Jaroš Nickelli
3.8.2016 České národní listy
Tato otázka mne napadla při četbě komentáře pana Palaty v MF Dnes pod názvem “Znovu zadrátovaná hranice”. (MF 26.7.2016,str.10.) Pan komentátor pláče nad současným vývojem států Visegrádu. Podtitul jeho stati zní: “My Češi se ve velice krátké době můžeme ocitnout na další osudové křižovatce dějin, kdy se pod vlivem strachu z terorismu můžeme odvrátit od Západu. V ničem si však nepomůžeme.” V těch větách je snad řečeno vše, co se dále rozvádí v komentáři. Připomíná to velmi primitivní předvolební slogan ODS, kdy leader profesor Fiala na obraze praví: “Zjednodušme to! Patříme na Západ – ne na Východ!” Sice nevíme, jak a proč na tento “geopolitický objev” pan profesor, leader opoziční strany, přišel, ale nešť, proti gustu žádný dišputát.
Pan Palata nám líčí úděsnou prognózu v případě našeho možného referenda o setrvání v Unii. Prý nastane katastrofa na základě hysterické, samozřejmě nacionalistické kampaně, která zaviní náš odchod z Unie – a pak se rozpoutá hotové peklo. Ručička českých dějin se prý přetočí před rok 1998 (Sarajevo?) A tak se údajně staneme součástí koalice “nedemokratických” Poláků a Uhrů, jakousi novou “Malou dohodou”, která se neúspěšně bude bránit rozpínavému Rusku, které po výhře Ukrajiny a Moldávie začne ohrožovat nebohé Balty, podle něho odtrženou enklávu Unie… Zatím tu vidím jen kolony tanků NATO, nikoli východních….
Rozeberme ústřední motiv páně Palatova “pláče Jeremiášova” nad jakýmisi hloupými Čechy, kteří neustále kašlou na veškeré dobro přinášené Západem a Unií, a znovu lezou do chřtánu hydry zvané kdys SSSR a nyní Rusko. Pan Palata sice celkem správně poukazuje na příčiny tohoto stavu, tj. hlavně na velký strach z migrace, kterou pan Palata pokládá za nevyhnutelný osud jak evropského západu ,tak za nevyhnutelný osud naší země. Pěkně děkujeme za takovou prognózu. Takové prognózy jsme tu už jednou měli od jistého Moravce, který viděl jedinou možnost záchrany národa v přimknutí se k mocné III. říši. A plil na jistého Beneše s tvrdohlavým paktem s plutokratickými Angličany – a nedej bože, vlastně Vůdce -, i se satany bolševiky. Pak, když ten zlý Beneš nakonec s těmi plutokraty a bolševiky vyhrál nad nacisty, a zachránil národ před vyhlazením!, nenašel Moravec jiné řešení, než sebevraždu…
Pan Palata nám narýsoval náš budoucí osud jako “nevyhnutelné soužití s miliony muslimských komunit”, které jsou na Západě dle něho již nehnutelnou skutečností. Opravdu nehnutelnou? Právě vývoj dějin, i vzpomínané II.světové války nás nutí k ostražitosti a nutnosti používat historickou paměť. Jestlipak se dnes někdo vzpomene, jak to s námi v tom 38 roce zahrál právě onen skvělý Západ. Jestlipak si někdo, nejen pan Palata nebo profesor Fiala, vzpomene, co pro nás znamenal Mnichov a vyhnání, skutečné vyhnání 250 tisíc Čechů z jejich pohraničí? Jestlipak si ti pánové vzpomenou, že sám londýnský starosta Twyford přiletěl do Prahy rozdělovat almužny Západu pro vyhnané Čechy, když se toho sami Angličané zděsili, co provedli s Francouzi a Italy Mnichovem?? Existuje i foto pana starosty Londýna v Praze…
Když přikročíme k jiné, mnohem pravděpodobnější prognóze, jestlipak pan Palata počítá s tím, že po jím tvrzeném “nevyhnutelném soužití” – rozuměj obsazení země české muslimy – bude někdo někde rozdělovat almužny pro naše české uprchlíky před muslimy, zavádějícími šaríu, muslimskou policii, kamenování žen a sekání rukou! Toto je scénář, kterého jest se nám obávati, a nejen nám, ale tomu, co už začíná v oněch chválených západních zemích vykvétat v občanské války svého druhu. Začalo to “no go zónami”,kde se nesmí objevovat ani mocenská složka hostitelské země, policie, a končí to podřezáváním kněží a rozsekáním těhotných žen. To je to, čeho jest se nám obávati pane Palato, ne toho, že se přikloníme k Východu!
Pan komentátor si totiž zásadně plete pojem MIGRACE s pojmem OKUPACE. Migrace je jen první fáze okupace, kterou chce někdo měnit Evropu a její staleté pořádky. A nyní rozeberme “přínosy Západu” pro naši zemi.
Pokud se týče toho neustále vychvalovaného Západu a jeho neuvěřitelného přínosu pro naši zem, ptáme se – kde a co nám onen Západ přinesl? První, co nám po roce 89 přinesl, bylo rozbití společného státu. To nebyla vnitřní záležitost tehdejší republiky, to už by si jednou provždy měly přiznat všechny skupiny medialistů, tvrdících nepravdivě opak. Že toto rozbití někteří nazývají “rozpad”, jiní “rozdělení”, třetí “rozchod” nic nemění na dějinných faktech – počátku konfliktu tzv. “pomlčkovou válkou” a odstranění Dubčeka z pozice kandidáta na presidenta. To jsou fakta, která nemají nic společného ani s demokracií,ani s právním pořádkem ani s legalitou.
Takzvané “rozdělení státu” se konalo bez mandátu občanstva a bylo upečeno kabinetní politikou parlamentu a vládnoucích složek. Bylo to de facto rozbití státu diplomatickou salámovou taktikou, na rozdíl od válečného salámování Jugoslávie. To je vše. O těch zahraničních černých vzadu netřeba mluvit – a netřeba ukázat ani tu světovou stranu,jež rozhodně nebyla východní!
Druhý, tentokráte viditelný přínos Západu, je naše vstoupení do NATO a okamžité umožnění přeletu bombardérů NATO s humanitárními bombami na kdysi spojeneckou Jugoslávii.
Je notoricky známo selhání našeho tehdejšího presidenta, Havla, jenž do té doby neustále hovořil o vyloučení účasti republiky v jakýchkoli vojenských blocích po zániku Varšavské smlouvy. A tu uhodil čertův kropáč a president Havel, osvícen jakýmsi kantovským poznáním obrátil na obrtlíku, a počal hovořit přesně opačně – o nevyhnutelnosti našeho členství v NATO.
Byli jsme do NATO vstoupeni opět bez souhlasu občanstva, přijati v knihovně Kongresu USA a hotovo. Jestli toto vše chce někdo omlouvat principy zastupitelské demokracie, ať jde v tak důležitých otázkách k čertu. Ostatně víme, jak se dnes státoborné strany dívají na sám princip referenda…pro ně od satana jest. Poté následovaly plody tohoto paktu – otázka radaru a základny v Brdech, což se s železnou zákonitostí našeho spojenectví postupně naplňuje. O dalším vývoji hovořit netřeba, jsou toho plné noviny.
Totéž platí o monstru zvaném Evropská unie.Jiné zlé jazyky hovoří o “žaláři národů” a politik Berlusconi dokonce celý ten kolos nazývá “Quatro Reich” – Čtvrtá Říše”. V každém případe jde o superbyrokratické monstrum, což snad nepopřou ani jeho nejohnivější zastánci. Vývoj došel tak daleko, že Britové dali veřejně tomuto seskupení zatímně sbohem (nikdo neví, co ještě může nastat…). Při všech svých nectnostech patří Britům vynikající ctnost zdravého rozumu (“common sense”), který u nás v zemi demokraticky plebejské, je označován správně za “selský rozum”.( Bohužel naši politikové dělají v drtivé většině vše, aby se jím neřídili.). Britové jej v dějinách prokázali mnohokráte, ovšem byli vždy limitování svými “sobeckými” zájmy, jak to vidí ostatní.
Totiž to, co Nigel Farage řekl v Bruselu do tváří europolitiků o podstatě Unie, již bylo v britské historii vysloveno o starém Rakousko-Uhersku. Tehdy britský premiér Gladstone v rozsáhlém projevu v parlamentu pravil, že “na mapě neexistuje místo, na které by se dal položit prst a říci, tady Rakousko udělalo dobře”. Nám tu pan Palata, pan Pehe, pan Mitrofanov, a mnoho dalších medialistů neustále předkládají, jaké nesmírné dobro nám plyne z našeho členství v unii, zatímco my, prostí občané, vidíme dnes a denně problémy a potíže, které nám eurobyrokrat nastoluje jako zákony. A Unie nám přikazuje, kolik a koho máme vzít na své území a pečovat o něj, když na druhé straně nám nekáže, jak pečovat o občany vlastní ani o ty, co už jsme přijali za své. A Unie netrestá příchozí ani za zločiny páchaní na vlastních občanech členských států. To vše Unie jen trpí, a koření svou nečinnost jen politicko korektními bláboly, jež už v podstatě nikoho nepřesvědčí.
Pan Palata za jádro problému považuje nevyřčený odpor proti multikulturnímu soužití Evropy. Jinak řečeno, proti dobrokálečství, sluníčkářství, alias havlismu-schwarzenbergismu, který plynule nahradil marx-leninismus. Zajisté.
Multikulturní proces a ideologie selhaly “na všech frontách pro Evropu” řečeno jazykem III. říše. Tak oslňující, doslova zářný krach jedné ideologie jsme totiž od II. světové války v Evropě nezažili.
Všechny postuláty multikulturního soužití a dobra, které mělo přinášet, utopily potoky krve obětí vraždění a otřesné zážitky znásilněných obětí, a to obětí utajených vyslanců těch, kteří naoko hlásají smír a soužití. A s tím si všichni hlasatelé “mutikulti dobra” vskutku nevědí rady. Proto se nám opět hrozí hrůzami příklonu k “Východu” po případném odchodu z Unie.
Asi proto je nutné neustále zdůrazňovat, že proti “satanskému Východu” čímž se myslí současné Rusko, a ve druhém plánu Čína, musíme setrvávat v prý blahodárném objetí Západu. Přibližně stejně jako jsme dříve slýchali – tedy dnes musíme hlásat slogan “S Evropskou unií na věčné časy a nikdy jinak!” Až na to, že víme, jako to první věčné soužití dopadlo.
Proto pravíme s Gladstonem: “Neexistuje místo, na které by se na mapě dalo ukázat prstem a říci, tady Západ, NATO a Unie udělaly dobře!” Proč bychom tam tedy měli být? Protože nám někdo hrozí mírotvorným kanonem? Protože to někdo rozkázal?Proti neutralitě naší země brojí neustále jedni a ti sami. Ti, pro které je ochrana polistopadového lupu prioritou číslo jedna. Tak, jak to říkali agrárníci za Hitlera: “Hitler mi prkenici nevezme, bolševik ano”. Dnes tu – kromě trockisticko soci Unie – žádný jiný bolševik není. Toto je celý pravý důvod jejich jekotu proti neutralitě. Nepředvedli však nikdy nic jiného, než vojensko-politické vyhrožování. Proto razím tezi: “Neexistuje racionální důvod, proč bychom nemohli být neutrální zemí. Existují jen politrucké bláboly proti.”
Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I
Autor je etnograf a muzejník
