Prapor USA nad Sevastopolem: Jaký osud byl pro Krym připraven na Ukrajině…

Viktor Sokirko
2. 8. 2016   Eurasia 24
Letošní krymské léto láká nejen rekreanty, ale také lodě NATO. V černomořských vodách se jich shromáždilo kolem desítky. Takto tomu bylo naposledy v době gruzínské operace v roce 2008. Ruské námořnictvo ale nedovoluje lodím NATO přiblížit se k ruským břehům. 


Plány NATO, ve skutečnosti plány USA, byly ohledně Krymu vážné. Veškerý majdanovský povyk, řeči o eurointegraci, sliby vstupu do EU, byly spojeny především s Krymem. Američané se hodlali na poloostrově usadit s konkrétním cílem: rozmístit zde svůj systém protiraketové obrany a zároveň protivzdušné komplexy Patriot, aby mohli kontrolovat nejen vzdušný prostor jihu Ruska, ale také blokovat vypouštění ruských balistických raket na ohromném území. Nijak to neskrývali, Biden to řekl přímo: „Region mohl sloužit jako výborná základna pro NATO a přímo vojska USA.“

Jenže toto chápe i ruské vedení. Vladimir Putin bez okolků prohlásil: „Vstup Ukrajiny do NATO by znamenal nebezpečí pro celý ruský jih, pokud by si byli krymští nevybrali. Chápejte, nejsme proti NATO, ale nechceme, aby válečná aliance hospodařila kolem našeho plotu. Nejsou to špatní chlapci, ale je lepší, když budou přijíždět na návštěvu do Simferopolu oni k nám, než my tam k nim.“

Z území poloostrova lze kontrolovat teritoria všech zemí kolem Černého moře. Dnes jej kontroluje Rusko. Pokud by však před dvěma lety nerozhodlo referendum, vlály by dnes na Krymu prapory s pruhy a hvězdami. Není divu, že široce propagovaný projekt EuroPRO (protiraketové obrany) tak zahrál na nervech ruských politiků a vojáků.

Ve skutečnosti ještě před majdanem už Američané na Krymu začali budovat infrastrukturu pro své letectvo. Začalo se s rekonstrukcí jedné ze sevastopolských škol. Měla z ní být základna námořnictva USA. Na Krym se chystali velmi důkladně. Rok před majdanem sestavili rozpočet na rekonstrukci řady budov v Sevastopolu a Simferopolu. Měly tam být štábní a výzvědné útvary. Ukrajinská letiště a posádky považovali za své a připravovali se na jejich přebudování podle standardů NATO.

Američtí vojáci se měli v dubnu 2014 začít na Krymu zařizovat. Domnívali se, že je všechno vyřešeno. Situaci zamotalo referendum a 18. března se Krym stal opět ruským. Zaoceánské hosty zde už nechtěli. Američané přiznali, že je Rusové převezli. Z bezmocnosti se alespoň pomstili sankcemi.