1. 8. 2016 zdroj
Německá média jsou znepokojena dalším důkazem o “ztrátě jednoty” NATO. Sblížení mezi Ankarou a Moskvou vyvolává neskrývané podráždění aliance. Avšak současná mezinárodní situace nutí členské země NATO spolknout příkoří. “To, co bylo ještě včera nemyslitelné, se nyní stalo realitou,” svěřil se německým novinářům zpanikařený západní diplomat.
9. srpna hostí ruský prezident Erdogana v Petrohradě. Je pravděpodobné, že 31.srpna oplatí Putin návštěvu v Turecku. Turecký prezident pozval Vladimíra Putina na návštěvu přátelského utkání fotbalových týmů Ruska a Turecka v Antalyi.
Kromě diplomatických jednání mezi oběma vůdci dráždí členy aliance obnovení hospodářské spolupráce, zejména rozsáhlých projektů, jako je výstavba plynovodu Turecký proud a jaderné elektrárny v Akkui. Němci se pokrytecky strachují o energetickou bezpečnost v předtuše snížení významu svého energetického centra.
Američané mají zase pokrytecké obavy o účinnost boje proti teroristům DAEŠ. “Mnozí z našich partnerů jsou propuštěni nebo zatčeni,” konstatoval ředitel Národní zpravodajské služby USA Jamese Clapper a měl na mysli pučisty.
Clapper také očekává, že Moskva určitě využije ochlazení vztahů mezi Západem a Tureckem, aby způsobila rozkol v Severoatlantické alianci.
To je důvod, proč je nyní NATO připraveno snést od Erdogana mnohá příkoří, jenom aby nedošlo k odhalení jihovýchodního křídla před takzvanou “ruskou hrozbou.”
Německý politolog Alexandr Rahr se domnívá, že Turecko nemusí odpustit USA další puč. Pokud se ukáže, že Američané pučistům veleli, jak tomu bylo již v 80. letech 20. století, otázka vystoupení Turecka z NATO se může dostat na pořad jednání, prohlásil německý expert.
Turecký premiér Yildirim již připravuje materiály na opozičního kazatele Gülena, aby dokázal jeho účast na převratu a inicioval jeho vydání z USA do vlasti. Je zajímavé, že turecký premiér bude požadovat vydání Gülena bez ohledu na to, zda argumenty turecké vlády americké vedení přesvědčí.
Hlava turecké vlády vyhrožuje prudkým ochlazením bilaterálních vztahů v případě, že Washington odmítne kazatele vydat. Yildirim Američanům také připomíná, že nepotřebovali důkazy k tomu, aby zaútočili na Afghánistán po teroristických útocích v září 2001.
Experti předpokládají, že Turecko se může začít sbližovat s ŠOS a EAEU, protože budou unaveni západním pokrytectvím. Ankara nutně potřebuje stabilizovat hospodářství tak, aby se prostě nezhroutila, západní podpora však nebyla a není.
Lakmusovým papírkem zahraniční politiky Turecka bude právě “hlava” Gülena. Pokud Američané odmítnou “pennsylvánského islamistu” vydat, Erdoganovi nezbývá nic jiného, než pokračovat ve sbližování s Ruskem.
V současné době se zdá být vystoupení Turecka z NATO nemyslitelným, avšak připomeňme si slova západního diplomata: ” To, co bylo ještě včera nemyslitelné, se nyní stalo realitou”. Overtonovo okno, přes které Turecko vyskočí ze Severoatlantické aliance, se prudce zvětšuje.
Erdogan může být použit jako štípací klín, zaražený do NATO tím, že se využijí jeho rozpory s Gülenem. Turecký prezident je vzhledem ke své krátkozrakosti a aroganci stejně dočasná postava ve světové politice, avšak čas, který je mu vyhrazený, může být výhodně použit ve prospěch Ruska.
“Turecká věž” může pomoci “bílému králi” vyhrát globální šachovou partii.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
