– vlk –
12.9.2016 Kosa zostra
Nechápu, že s tímhle odhalením nepřišel už dávno nějaký takový Jakub Janda či Robert Břestan nebo jiný podobně postižený jedinec a že to tedy zbylo až na Kosu a mojí maličkost. Musí to přece tak být! Jinak to totiž není možné, aby včera v kauze Opencard padl ten naprosto podivuhodný rozsudek nad dvěma pražskými exprimátory, dvěma bývalými pražskými radními a jedním magistrátním úředníkem.
Než budu pokračovat, dovolím si stručně připomenout, co to vlastně projekt Opencard, jemuž ovšem daleko trefněji pasuje lehká zkomolenina – OpenCrad, vlastně byl a ještě pořád je:
Ano, tahle čipová kartička, kterou uvedl do života nezapomenutelný pražský primátor Pavel Bém, o kterém by moje babička zcela jistě prohlásila, že naprosto dokonale dokumentuje přísloví – drzé čelo lepší poplužního dvora, stála Prahu 1,7 miliardy korun. Velmi brzo ovšem bylo jasné i nezúčastněným, že jde asi o gigantickou krádež. Smlouvy s dodavatelem firmou Haguess, s velmi nejasnými vlastníky, byly koncipovány tak, aby je v podstatě nešlo nevypovědět. Podle tvrzení redaktora ČT Hynka, který kauzu dlouhodobě monitoruje, tekly na základě této smlouvy velké sumy peněz přes 8 firem v daňových rájích s nedohledatelnými majiteli, jak se v čase 18:55 dozvíte zde atd. atd.
Prostě, dle mého soudu, od samého začátku šlo o těžce cinknutý projekt, který měl jen jeden základní záměr – vyvést z veřejných rozpočtů co největší balík do předem určených kapes. A konstatuji, že z mého pohledu vyšel naprosto dokonale. Flastr pro Svobodu, Hudečka a spol. je jen závěrečnou sladkou tečkou celé té špíny. Sladkou pro ty, kteří to kdysi vymysleli, prosadili a podojili. A nyní si, dle jejich názoru – zaslouženě, užívají plodů své práce.
Ačkoli věřím, že většina z vás si už dávno opatřila základní informace o včerejším verdiktu (napsáno 9.9.2016 – pozn. NR) , ale kdyby náhodou ne, dám sem screenshoty hlavních výroků soudce Sotoláře při čtení závěrečného rozsudku, tak jak je včera večer vypíchla ČT24…
Kdyby nešlo o mimořádně závažnou věc, která ukazuje, že česká justice je prostě něco, co se občas /a v poslední době bohužel stále častěji/ vymyká jakýmkoli schopnostem uvažování běžného občana a nalézání práva je pro ni příležitosti k exhibičnímu vytváření naprosto absurdních konstrukcí, kde si běžný občan nemůže být jist ani právní existencí vlastního nosu mezi svýma očima, vydal bych to jako Nevtip na tento den. Hodně drsný Nevtip.
Jenže to nejde. Ze dvou dobrých důvodů:
1 – děje se tak na můj vkus příliš často
2 – jde o jev, který fatálně podrývá víru občana v demokracii, demokratické instituce a právní systém země.
Vrcholně absurdní je už fakt, že před soud v téhle záležitosti nikdy nebyl pohnán Pavel Bém a spol., kteří to všechno rozjeli a nastavili tak, jak to potom běželo. Ačkoli, dle mého skromného názoru, dobře věděli, co podepisují a proč to podepisují. Policie se o jejich stíhání kdysi pokusila. Jenže pražská státní zástupkyně Máchová to prostě smetla se stolu a policajtíkům zatrhla tipec. Natolik, že se už nikdo z nich doposud neodvážil do Béma začít šťourat /ani Robert Šlachta/ a místo toho následoval proces se skupinou magistrátních úředníků, kteří sice nic nepodepsali, nic nerozhodovali, jen prováděli příkazy Béma a jeho kámošů v politických funkcích. A ačkoli jeden z těch tehdy obžalovaných úředníčků, iniciativně policii upozornil na řadu podivuhodných detailů a aktivně pomáhal věc rozkrýt ze své vlastní vůle a rozhodnutí, dostal nakonec skoro nejvyšší trest. Máte-li zájem o detaily z této justičně policejní kafkárny pak není problém Dagmar Máchová to tenkrát zmákla dokonale. A povedlo se jí to i včera. Ačkoli už u soudu s Hudečkem a Svobodou neasistovala. V mezičase byla postavena mimo službu, je policejně vyšetřována, ačkoli, doufejme, že lze napsat slovo ZATÍM, není ani trestně stíhána.
Ačkoli pokládám z těch dvou souzených skupin osobně za ostudnější ten první proces, se skupinou úředníků, v němž byl odsouzen i onen pracovník pražského magistrátu, který se snažil, aby pravda vyšla konečně najevo, rozhodně nebezpečnější, s dlouhodobějšími důsledky, bude ten včerejší nad pražskými politiky. Pokud by verdikt prvoinstančního soudu a konstrukci pražského státního zastupitelství potvrdil i odvolací, tedy vrchní soud, musí si každý normální člověk říci – do politiky a nějaké volené funkce NIKDY! Každého, kdo je při smyslech, musí vyděsit Sotolářův nález, že obžalovaní exprimároři jednali v nejlepším úmyslu, že zdědili nevýhodné smlouvy a snažili se vybrat pro Prahu nejvýhodnější a nejlevnější řešení, že se ani náznakem nechtěli obohatit, že…., že…., ale že prostě stejně nekonali s péčí řádného hospodáře, protože prý si neopatřili potřebné analýzy a nevypsaly výběrová řízení. Ačkoli u soudu bylo doloženo, že než do onoho rozhodnutí o prodloužení předchozí nevypověditelnou smlouvou vnucené spolupráce si opatřili právní posudky na takovýto krok jak od vlastního právního oddělení magistrátu, tak externí právní kanceláře, protože, což bylo také u soudu doloženo, smlouva s Haguessem vlastně výběrové řízení nepřipouštěla! Neměli jinou možnost než žádný tendr nevypisovat a prodloužit.
Pokud tedy nechtěli, aby Opencard okamžitě skončila. Ano, jistě, byla možnost nechat Opencard okamžitě padnout a nahradit ji starými dobrými papírovými tramvajenkami.
Jenže… no já sem pro jistotu dám ještě jednou ten první screenshot, popisující ve zkratce projekt Opencard:
|
| Kolik že ta loupež veřejných prostředků koštuje? 1,7 miliardy! |
Zkuste si představit, že by se tehdy magistrátní rada byla rozhodla, že Haguesse už mají opravdu plné zuby, risknou chaos a nevůli abonentů pražské MHD a tím i ztrátu voličských hlasů a prostě Opecard pohřbí. Stálo to 1,7 miliardy /tehdy o něco méně/. Včera nafasovali, za údajnou škodu 28 milionů, kterou měli způsobit, podmínky. Ale kdyby projekt byl odtrouben jako celek, šlo by o sumu nejméně 50x větší. Kterou by jim nepochybně státní zástupce hodil na krk…. Tohle už by nebylo o podmínce!!! A také by dnes spousta „chytrých“ tvrdila, jak výhodná a spolehlivá Opencard byla a jak za nesmírně malý obolus, ani ne 30 milionů, v projektu šlo pokračovat! Umíte si představit, jakou pálku by jim soudce Sotolář vyměřil a všichni bychom byli konfrontováni se situací, která by byla daleko méně absurdní, než ta, v níž se nacházíme! A co vypsání onoho výběrového řízení? Tak tam je pro naprosto šílené varianty, za které lze dnes zřejmě před soudnou stolicí dostat opravdový ranec, variant nepřeberně! Umím jich vymyslet z fleku nejméně pět. Ale nehodlám vás jimi zatěžovat. Jen chci konstatovat, že při předvedeném výkladu práva, prostě škoda musela vzniknout vždycky! Ať by byl Svoboda s Hudečkem a spol. zvolili jakékoli řešení.
Už jsem psal, že jestli dojde v druhé instanci k potvrzení včerejšího soudního výroku, je to jasný signál pro všechny myslící lidi, vybavené minimálním pudem sebezáchovy, aby se politice a voleným funkcím vyhnuli co největším obloukem! Ne, nemám strach, že se nenajde nikdo, kdo by ty funkce nevzal. Ale bude to sorta přesně těch, co v nich nemají co dělat. Nejvíce z nich bude druhu – když už do toho lezu a riziko je velké, tak stejně velký, ale lépe větší, musí být vejvar z té funkce! Prostě raketýři, co chtějí velké rychlé prachy. Dále šikulové všeho druhu, co si prostě připraví prostor přes nějaké právní kličky. Některé z nich se, pokud vím, po zahájení stíhání Svobody, Hudečka a spol. už začaly tak jako tak na pražském magistrátu používat. Například že, rada hlasovala choulostivé věci v kuchyňce, kde se nepořizoval zápis nebo, že hlasování z veřejných byla nahrazena tajnými. A vždy se alespoň jeden z radních zásadně zdržel. Aby verdikt nebyl jednomyslný. A nešlo nikomu dokázat, jak hlasoval. Takhle lze připravit scénu pro opravdu kriminální postupy! Další praktikou, také už v Praze vyzkoušenou, je nechat se odsoudit k plnění ze smlouvy soudy. Ačkoli je jasné, že se má plnit i bez soudního verdiktu. Viz spor Praha versus Metrostav v případě plateb za tunel Blanka. Že se pak platí penále za opoždění platby a soudní výlohy? A to v řádu desítek milionů? Nevadí! To ani státní zástupkyně za pochybení a nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky nepovažuje! A tudíž soudce Sotolář ani žádný jiný neodsoudí! Tohle není fraška, to je tragedie a kolaps demokracie! A dopady rozhodování české justice v praxi!
Zejména proto, že nejde o ojedinělý právní exces! Mám připomenout případ řidiče Smetany? A co kauza trafikantů a naprosto zvrácený výklad pojmu imunita a indemita Nejvyšším soudem? Nebo Bártu a Škarku a totéž? Nebo snad vám jako ještě větší šílenost přijde případ Nagyová a hrdinové z Afghanistánu? A co takhle podmínka za vystrkování holého zadku na americký konvoj, za který nedávno, zatím nepravomocně padla podmínka? Nebo osvobození, prý umělců Ztohoven, za červené trencle na Hradě? Nebo snad poslední, tentokráte už pravomocný skandální soudní verdikt ohledně Zemanových záměrných difamací a urážek na adresu Ferdinanda Peroutky, kdy mu soud šel v části výroků nepochopitelně a skandálně na ruku?
Tohle už nejsou jednotlivé náhody! Bojím se, že je to jakýsi trend! Ne, nehodlám štvát proti soudcům a justici. Je to o konkrétních lidech a kauzách. Vím ostatně, že dost jejich různých oudů na Kosu chodí nebo chodilo. Ale ta stále se prodlužující série soudních absurdit mne znepokojuje. A to velmi. Respektive – už přímo děsí! V okamžiku, kdy občané získají třeba jen dojem, že se soudům nedá věřit a nelze jejich výroky chápat, je s demokracií ámen. A včerejší výrok soudce Sotoláře nás přesně do takového stavu dostává. Jako pokračování těch minulých úletů! Jde o mimořádně nebezpečné rozvracení státního systému. Se všemi důsledky.
Vzpomínáte si například na nedávné vládní hlasování o prodloužení výběru mýta s Kapschem? To je kauza Opencard v bledě modrém. Řada ministrů se tehdy zdráhala hlasovat pro. S poukazem na probíhající pražský proces Opencard. Nakonec se většina z nich nechala zlomit nějakým prohlášením Ministerstva pro místní rozvoj, že je to všechno právně ready. Jsem zvědav, jak dlouho bude trvat, než iniciativní pražské státní zastupitelství začne šetřit členy současné vlády podle stejného mustru, jaký byl použit pro Svobodu a Hudečka!!! Podle mého laického dobrozdání musí jít kauza Kapsch k soudu ze stejných důvodů jako tomu bylo u Opencard! Nevidím žádný rozdíl. Doufám, že se státní zastupitelství, ani soudy, nedají i tentokrát zastrašit eventuálním tlakem ministra spravedlnosti! Směle do toho!
Nemám pro tuhle justiční bramboračku jiné vysvětlení, než že výkon a výklad českého práva soudní systém ovládl Putin. Ten přece, jak všichni víme a jsme přesvědčováni spolehlivými znalci světa velké politiky, může za jakoukoli potíž a chybu v našem světě. Svým rozvratným úsilím a propagandou, co všechno zveličuje a obrací.
Opencard ve včerejší podobě byl útok na českou demokracii. O tom není sporu. Když ovšem ČT, MfD, Lidovky a ostatní kovaný mainstream, který jasně nejde ani trochu Putinovi na ruku, má s tímhle rozsudkem tak očividný problém, pak je jasné, že vadné musí být rozhodnutí soudu. A nikoli soudy o něm těch, co nikdy a za žádných okolností Putinvi nenalétnou. Ergo kladívko – Putin řídí a rozvrací českou justici. S jejich pomocí rozvrací Českou republiku a důvěru občanů! A basta! Jak rafinované!
