Britské listy nejsou pro blbečky

Jiří Baťa
17.10. 2016
Po delší době jsem navštívil „populární“ Britské listy abych, s odstupem času, si na jejich exitenci udělal pokud možno (staronový) objektivní názor. Vzhledem k tomu, že podle pana Čulíka jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy, jsou určené lidem, kteří jsou schopni vnímat fakta. K tomu pan šéfredaktor a vlastník BL dodává, že skrze Britské listy mohou lidé získávat informace a díky jim tak mohou korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.


Ponechám pana Čulíka jak v iluzi o výše citovaném tak o racionálně informativní efektivnosti BL, jen by bylo vhodné, kdyby pan Čulík upřesnil, koho vlastně chce oslovit, resp., komu chce ty „zaručeně nejvěrohodnější informace“ předávat. Při zběžné prohlídce sloupců (článků) sdílených „informací“, které BL nabízí lze usoudit, že BL jako takové jsou určeny pro silně ideově diferencované intelektuály s VŠ, v lepším případě pro lidi s IQ vyšším 130. Notabene s předpokladem, že perfektně ovládají angličtinu, ruštinu, resp. jiný světový jazyk. To proto, že řada článků se odvolává na „více“ nebo jisté „podrobnosti“ na obsah tu v angličtině, tu ruštině či jiném jazyku. To záleží na potřebě prokázání „hodnověrnosti“ obsahu článku. Jinými slovy, už samotné články jsou (pro řadového homo sapiens) těžko srozumitelné a stravitelné a je-li k nim ještě odkaz na originál v cizím jazyce, o čemž se lze domnívat, že tam je samotné „gró“ článku, pak pro obyčejného člověka, tedy „homo sapiens“ (nikoli homo spaiens sapiens, člověka moudrého) jsou Britské listy naprosto nečitatelné. Je to záměr nebo nedopatření? Řekl bych, že hloupost.

V článku Dnešního nebezpečného Putina vytvořila arogance Západu, převzatého z The Times, (zřejmě) pan Čulík informuje, cituji: „Putinova posedlost obnovit pro Rusko status supervelmoci je důsledkem selhání Západu, který nebyl schopen vyřešit problémy vzniklé rozpadem Sovětského svazu, píše v deníku Times Michael Burleigh. Namísto toho, abychom neuváženě odmítli samotného Putina jako nereformovaného tyrana, bychom si měli uvědomit, že jsme ho, v mnoha ohledech, vytvořili sami. Pro utvrzení čtenáře o relevantnosti tohoto textu následuje vyobrazení The Times v originále:

To je vše, nic víc, nic méně. Domníval jsem se, že alespoň v The Times najdu v originále více informací nebo analýz k danému tématu, ale nic. Tak se ptám, nakolik má taková informace smysl, resp. vypovídající hodnotu. Podle mne kdyby tam pan Čulík nedal těch pár vět vyšlo by to na stejno, jako kdyby tam nedal vůbec nic. Nicméně, i těmito několika řádky si pan Čulík ukojil své ego, protože jakkoli toho moc nenapsal, to podstatné tam je.

Jenže by to nebyly Britské listy, aby si dalším článkem neprotiřečily. Na tom má zase zásluhu dvorní kecal BL pan Karel Dolejší, když v článku vlastně říká pravý opak článku předešlého tedy, že : Versailleský systém nestvořil Hitlera. A Západ nestvořil Putina, resp. Bědování nad rozlitým mlékem – aneb Kdybych to byl bejval věděl, tak bysem sem nechodil.(http://www.blisty.cz/art/84060.html). Kromě toho, že pan Dolejší nepřesně reprodukoval slogan o tom, že „Kdybych to….“, kde má být správně „Kdyby sem to věděl, tak bysem sem nechodil“, tak čtenářům intuitivně sděluje, že V. Putina nestvořil Západ, stejně jako Hitlera nestvořil Versallský systém. Je tedy paradoxem, že ve stejný den (14.10.2016) vydání BL jsou proti sobě postaveny dvě navzájem si odporující verze „(ne)vzniku“ Putina. O nic lépe na tom není článek: Ruským médiím důvěřuje jen 27% Rusů. Putinova propaganda je na tom opravdu špatně, kde se v doprovodném textu ještě můžeme dočíst, že Prezidentu Putinovi a armádě však důvěřují hodně. A dál už nic, ani slovo, jen tato tabulka:



Myslím, že to stačí k tomu, učinit si racionální a snad i objektivní obraz informací, analýz, úvah a názorů autorů Britských listů, zvláště jejich vedoucích osobností pana Čulíka a Dolejšího. Upřímně řečeno, ani se nedivím, že v každém vydání tak úpěnlivě „žebrají“ o příspěvek na provoz BL.

Ostatně: Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte… hovoří za všechno. Přesto je nutné objektivně konstatovat, že BL nepaběrkují, protože podle jejich „Hospodaření OSBL“ mají měsíční příjmy více jak nadpoloviční průměru na měsíční výdaje. To ostatní, nad čím pan Čulík hořekuje, už je jejich věc a moje (naše) zbytečná starost.

Na závěr faktická poznámka. Jakkoli jsou články v BL „výživné“, neexistence diskuze k nim je hrubým nedostatkem. Pokud je tak činěno vědomě jako opatření proti nežádoucím invektivám diskutujících, pak jakkoli se Britské listy považují za demokratické, evidentní nepřítomnost diskuze je významně dehonestují. Plamenně mluvit o demokracii a sami ji nepřipustit, tak to už je opravdu síla.