Yekta Uzunoglu
2. 10. 2016
V tom islamisty žádaném tažení nestoudně zneužívají moji psychicky nemocnou bývalou ženu proti mně a moji šestiletou letou dceru jako rukojmí. Po svém propuštění z vazby jsem si opatřil rozsudek jak německého, tak i rakouského soudu ohledně té zločinecké bandy a předal jsem Josefu Klímovi z TV Nova z pořadu „Na vlastni oči“, seznam ukradených aut. Spolupracovníci Josefa Klímy ty stránky slepili za sebou, dělalo to nejméně pět metrů a to byla jen ta auta, která německá justice dokázala prokázat viníkovi, a co ta, která nedokázali prokázat….
Hodnota těch aut činila několik milionů německých marek, orientovali se na ta nejluxusnější auta. Přece oni a jejich pomocníci v Česku měli také právo na luxusní život, že!?
Tak jak jsem si někde přečetl, když lupič aut opakuje své činy několikrát a není přistižen, tak vždy platí pravidlo, že je kryt nějakou složku statní správy odpovědné za bezpečnost samotného státu.
Nurettin Cil pocházel z přímořského města u Černého moře Bafra. Celá oblast Černého moře byla kolonie starodávných reků a dnešní generace těchto reků jsou poturčenci, což je poznat podle fyziognomie těchto lidí a jako poturčenci jsou nejradikálnějšími turko – islamisty celého Turecka. Tato oblast Černého moře je “pevnost” turko – islamistů! Včera jsem se díval na facebookové stránky Nurettina Cila, kde má vyvěšené citáty islamistů. Turko – islamistický radikalismus se dostal do povědomí světa s třemi roky trvajícím terorem Islámského státu! Copak instituce odpovědné za bezpečnost státu neměly vědomosti o turko – islamistickém radikalismu? Případ Nurettina Cila je přesným příkladem pro Česko, příkladem o představách turko – islamistů a o jejich neuvěřitelných praktikách, při kterých byli bezesporu přinejmenším tolerováni jistými složkami státu odpovědnými za naši bezpečnost.
Tyto přinejmenším státem tolerované turko – islamistické bandy nezůstaly jen u krádeží luxusních aut v sousedních zemích ve velkém, ale šli dál! V době, kdy jsem byl umístěn do bezpečnostních cel a odkud jsem den a noc psal všem ústavním činitelům, kde jsem v dopisech popisoval praktiky těchto zločinců, tyto zločinecké mafie s penězi získanými z krádeží aut založily zde v hlavním městě České republiky, které je považováno za srdce Evropy, na tehdejší poměry nejmodernější padělatelskou tiskárnu vůbec. Tam tiskli nejen peníze, ale i bankomatové karty! Zfalšované karty do bankomatů rozdávali do svých sítí v západní Evropě a teprve poté musela německá policie (patrně frustrovaná z nečinnosti české policie) zasáhnout zde v Praze sama! Bezpříkladný postup s ohledem na mezinárodní právo.
Copak ti, kteří mně a další tři nevinné Kurdy zatkli a umístili do bezpečnostních cel, neměli personál, aby zatkli tyto zločince? To musela německá policie sama přijet až sem a zasáhnout? Nebo byli zločinci tolerováni!? Na to by měl odpovědět dnešní ředitel Středočeské policie ČR plk. Václav Kučera, který tehdy byl ředitelem úřadu vyšetřování celé té mně a dalším třem Kurdům vsugerované kauze a když ten spis byl postoupen na Úřad vyšetřování hl. m. Prahy, tak byl povýšen na náměstka ředitele ÚV hl. m. Prahy.
