Kauza Brady: Co když jde o úplně něco jiného než o vyznamenání?

Avatar
Původní autoři
Michal Rollo
25.10.2016  První zprávy

Ve své slavné komedii Anton Špelec ostrostřelec geniální herec Vlasta Burian předvedl, co se může stát, když nevybyde medaile. Píše v glose pro Prvnizpravy.cz novinář Michal Rollo. 

Po několika desetiletích je zápletka na pořadu znova. Tentokrát v podání neherců, kteří se však ve svých rolích zdají být mistrnější než sám král komiků. A jako z chlupaté deky vylézají na povrch zajímavé souvislosti.
Herman a Brady – prý synovec a strýček – hlavní aktéři protiprezidentské komedie. Další komedianti z ČT, ČRo a mainstreamu jim dělají komparzní křoví

Tak například zpočátku bylo trochu nejasné, že v jedné z hlavních hlavní rolí – a sice v roli navrhovatele kandidáta na hradní medaili – figuruje příbuzný navrhovaného. Nevadí to trochu?

Otázka jedna vyvolává ovšem otázku další. Jak se vlastně Hrad o tomto příbuzenství dozvěděl? Že by se při udělování nejvyšších státních vyznamenání České republiky kádrovalo až tolik?

Pak ovšem promluvil sám navrhovatel a  odhalil pozoruhodnou skutečnost. Oni to vlastně na Hradě prý věděli přímo od něj. Hned od první chvíle, kdy osobně začal za svého příbuzného z Kanady  “lobbovat”.  Ale proč vlastně to lobbování začalo? Byl nutný – a vhodný – tento postup?

Otázky padají a spiklenecké teorie na sebe nedají dlouho čekat. A  najednou je z komedie typická domácí habaďura  – pro větší  „názornost”  hraná ve stylu 50. let. Se vším tím typickým folklórem kolem. Tentokrát ovšem podaným v opačném gardu.

Zvlášť, když v televizi promluví další ministr, který prý měl být přítomen u  jedné z fází zvláštního lobbovaího procesu. Ministr-navrhovatel se ho původně dovolával jako očitého svědka, přítomného u klíčového rozhovoru s  prezidentem. Jenže ouha. Ministr svědek žádnou prezidentovu  “proradnost”  nepotvrdí. Byl tam podle něho takový hluk, že ničemu nebylo rozumět. A ministr svědek si za tím stojí.

A jelikož padesátá léta jsou v této zemi pořád ještě kalibr, jsou tu další otázky.  Co když šlo vlastně o něco jiného? O něco jiného než udělení státního vyznamenání? A dokonce o někoho jiného než o  samotného vyznamenaného?

Co když to, kdo bude vyznamenán, bylo ve skutečnosti. Spiklencům úplně jedno. A celé vyznamenávání, byla vlastně jen podružná a krycí záležitost?

Co když šlo hlavně o to dostat prezidenta do licitace a vyprovokovat od něj odmítnutí? Co když právě tohle byl hlavní účel? Protože ve chvíli, kdy se ukáže, že prezident nehodlá, vzhledem k podivným “lobbovacím”  okolnostem, udělit vyznamenaní stařičkému vězni z Osvětimi, mají spiklenci vyhráno. Z  prezidenta bleskurychle, skutečně bleskurychle, udělají antisemitu.

(… pokračování textu ZDE)