Nenávist nešíří obyčejní lidé, ale fanatičtí dogmatici. Tupci, co kvůli ideálu kroutí krkem. Historik ukazuje, od jakých zrůd se učí obhájci Bruselu a imigrace – historie a současnost očima Vlastimila Vondrušky

Avatar
Původní autoři

Vlastimil Vondruška
17. 10. 2016  ParlamentníListy
Nenávist v naší společnosti nešíří lidé, kteří poctivě hledají cestu, jak hájit tradiční hodnoty a bezpečí i majetek lidí, ale nenávistní dogmatici, jež nepřipouštějí jiný názor než ten svůj, který je v základních obrysech probruselský, promigrantský a proamerický. 


Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška poukazuje na to, že když se nedá zdůvodnit, proč je správné trpně nedělat nic a dovolit rozvrat, nastupují ideologové korektnosti, kteří volají po tom, aby politické elity začaly trestat ty myšlenkově nepřizpůsobivé.

Někteří představitelé samozvaných elit přicházejí se železnou pravidelností s varujícím „objevem“, že v české společnosti roste nenávist a netolerance. A že je nutné proti podobným nebezpečným jevům bojovat. Tyhle myšlenky prezentují v podstatě stále ti sami lidé, úzký kroužek spravedlivých a čistých, kteří vidí podle svého přesvědčení dále než my, obyčejní lidé.

Alespoň tak mi to připadá, protože já se stýkám se stovkami normálních lidí, nejen se svými čtenáři, ale i s mnoha lidmi v okolí mého bydliště. Ještě se mi nestalo, aby se mi někdo z nich s tragickým hlasem svěřil s obavou, jak u nás roste nenávist. Svěřují se, to ano, ale spíše s tím, že mají strach z migrantů, války, nezaměstnanosti nebo ze stáří a nemocí. Taky je někdy tísní obava, aby vyšli s penězi do příští výplaty. Ale pojmy jako nenávist a netolerance, ty znají jen z médií, kterým ovšem většinou nevěří, nerozumějí jim nebo jimi – a to je, prosím, fakt – opovrhují. Prostý člověk má totiž velice vyvinutý cit pro to, když z něj chce někdo dělat osla. A to média, která upřednostňují panevropskou ideologii nad objektivitou, dělají masivně.

  Nacionalismus je dnes jako kacířství ve středověku

Jak si vlastně vykládat volání těch, kteří hovoří o růstu nenávisti v české společnosti? Jen zřídka se dozvíme, vůči čemu ta nenávist vlastně roste. Nejvýše se jako dogma k téhle myšlence uvede, že roste xenofobie, islamofobie, romofobie, homofobie a netolerance vůči různým (mnohdy obskurním) menšinám. A to vše je samozřejmě předpeklí, jímž se vstupuje do pekelného ohně nacionalismu. Alespoň tak to vyznívá z komentářů, které jsem v poslední době četl. Uvádět jejich autory je asi zbytečné, zná je dobře každý.

Přemýšlel jsem o téhle podivné konstrukci a mám takový pocit, že dnešní ideologové zacházejí stejně daleko jako ti středověcí a komunističtí. Nacionalismus je dnes všeobjímající ideologický pojem, který ve výsledku zahrnuje snad všechny myšlenkové proudy, které stojí proti oficiální evropanské a lidskoprávní doktríně šťastné budoucnosti. Ve středověku bylo takovým všeobjímajícím ideologickým nepřítelem kacířství. Do něj se také vešlo vše, co se nelíbilo církvi. Za komunistů to byl zase imperialismus. Ten taky mohl ideologicky za všechno.

Ideologové korektnosti volají po trestání myšlenkově nepřizpůsobivých

Je mi smutno, pokud si tohle uvědomím, ale bohužel je to pravda. Jakmile se společnost ocitne v krizi, jakmile mají tzv. intelektuální elity pocit, že je prostý lid málo ctí a poslouchá, nahradí diskusi a toleranci dogmatem. A čím více se dogma vzdaluje od reality, tím nenávistněji plivají zhrzení „hlasatelé pravdy“ jedovaté sliny na všechny kolem sebe, kteří si troufnou namítnout, že je cosi jinak.


Pokud se nedalo přijatelně zdůvodnit, proč nemají prostí věřící přijímat tělo a krev Páně jako v časech prvních křesťanů, nastoupila inkvizice. Pokud se nedalo obhájit, proč je lepší stát v socialistické frontě na banány, než je koupit v kapitalistickém obchodě bez návalu, nastoupila StB a lágry.

Pokud se dnes nedá zdůvodnit, proč je správné trpně nedělat nic a dovolit rozvrat, než bránit tradiční evropské hodnoty, bezpečí a majetek lidí, nastupují ideologové korektnosti. A ti samozřejmě volají, aby politické elity začaly trestat ty myšlenkově nepřizpůsobivé.

(dokončení textu zde)