Břetislav Olšer
6.10.2016 Rukojmí
Prezident Miloš Zeman si nadrobil u pražské kavárny hned dvakrát; poprvé, že byl opět na řeckém ostrovu Rhodos na proruské konferenci Dialog civilizací, podruhé, když tam prohlásil v rozhovoru pro Financial Timesl, že ekonomičtí migranti by se měli deportovat do „prázdných míst“ v severní Africe nebo na neobydlené řecké ostrovy. K pobouření mudrců z Amnesty International a rádoby lidskoprávních aktivistů řekl, že jediné řešení migrační krize v Evropě je deportace lidí, kteří neutíkají před válkou.
„Jsme v Řecku a Řecko má mnoho neobydlených ostrovů a velký zahraniční dluh. Kdyby byly na řeckých ostrovech podmínky pro život běženců, mohlo by to být určitým splácením zahraničního dluhu. Jsem pro deportaci všech ekonomických uprchlíků,“ řekl prezident. Pro pořádek dodal, že „samozřejmě respektuje krutost civilní války v Sýrii, Iráku a podobně“. „Ale o těch lidech nemluvíme, mluvíme o ekonomických uprchlících,“ jichž je „méně než třetina“ z více než milionu lidí, kteří přišli do Evropské unie, což znamená deportovat stovky tisíc ekonomických migrantů. Jestliže přicházejí, mohou i odejít. Jsem si jist, že existuje pevné spojení mezi vlnou uprchlíků a vlnou džihádistů…“
Prezident Zeman má jako vždy pravdu; Řecko dluží EU, proč, by nemohlo splácet tím, že se postará o běžence na svých ostrovech? Bez turistů a s možností pro ty, kteří chtějí pracovat a být šťastní, že jim nehrozí válečná vřava. Navíc je zde fakt, že Německo investuje do Turecka miliardy na péči o tamní více než dva miliony běženců, z nichž jen pár procent pracuje, zatímco zbytek žije v parcích, pod mosty či na náměstích… A Erdogan navíc vydírá Brusel, aby za to, že nebude posílat běženci do EU bylaTurkům Evropou zrušena vízová povinnost a Turecko bude přijato do EU…
Francouzský ekonom Thomase Pikettyho v díle „Kapitál v 21. století“ tvrdí, že neexistuje žádný ekonomický ani morální důvod, proč by mělo být Německo „jedinou evropskou zemí v moderních dějinách, které bylo dopřáno odpuštění dluhů ve velkém“. Měl přitom na mysli roky 1924, 1929, 1932 a 1953 – dluhy byly Německu odpouštěny vždy v souvislosti s devastací země po válce, kterou však sama vyvolala.
„Ti, kdo chtějí Řecko z eurozóny vyhnat, jednou skončí na smetišti dějin. Pokud se však německá kancléřka chce zapsat do učebnic dějepisu pozitivně, podobně jako se to podařilo Helmutu Kohllovi díky německému sjednocení, musí přinést skutečné řešení pro Řecko, včetně debaty o dluzích, kde bychom mohli začít s čistým štítem. Současně ale s obnovenou a daleko silnější fiskální disciplínou,“ uzavírá Pikkety. A Zemanův nápad to ideálně doplňuje…
Pikkety říká, že Německo (a další věřitelé) požadují po Řeckou takovou fiskální disciplínu, kterou sami nikdy nepraktikovali. „Nelze přece po nových nastupujících generacích chtít, aby několik desetileté platily za chyby svých předků. Řekové jistě udělali mnoho velkých chyb. Přinejmenším do roku 2009 falšovali své ´účetnictví´. Přesto však mladá řecká generace nemůže nést větší odpovědnost za chyby svých rodičů, než jakou nesla německá mladá generace v padesátých a šedesátých letech,“ tvrdí Pikkety a má pravdu…
Přesto pár aktivistů, co neví, která bije, přirovnávají plán prezidenta Zemana vysídlit ekonomické migranty do pustiny na neobydlené řecké ostrovy k plánům Hitlerova Německa v dobách druhé světové války. Jedním z nich je třeba zástupkyně AI Pařízková či politický pošuk Jan Vrobel. “S podobným nápadem přišlo nacistické ministerstvo zahraničí, když chtělo židy deportovat na neobydlené ostrovy v Africe nebo na Madagaskar, podobně koncepční to je,” uvedl tento politický osvícenec. Kolik si tito lidé u sebe doma ubytovali afrických muslimů, aniž by o nich věděli, jakou nemocí trpí, kdo jsou a jakou mají trestní minulost…?
Tito psychopatičtí představitelé českých aktivistů a Amnesty International však nemají ponětí ani o tom, že dávno před Hitlerem existoval Theodor Herzl, zakladetel židovské domoviny – novodobého státu Izrael. Herzl ne vždy trval na vytvoření židovského státu na území Palestiny. Za teoreticky přijatelná místa považoval neobydlené části Argentiny, Kypru či Ugandy… Když židovští uprchlí z Evropy na cestě do Palestiny museli plout na několika lodích, aby nakonec přešli též na parník Patrii. Tady se uprchlíci dozvěděli, že nesmějí vstoupit na palestinskou půdu a že budou spolu se zbývajícími plavidly – Atlantic a Pacific – deportováni Brity na ostrov Mauricius do koncentračního tábora.
Je Zemanův nápad proti lidským právům? A co miliony běženců živořících v ghettech v Calais, nebo po celém Turecku či na hranicích Srbska, Makedonie, Maďarska, Rakouska…? Jsou snad ploty s ostnatými dráty ve stovkách kilometrů po celé EU, údajně chráněné Schengenskou dohodou, lepší než volné a svobodné řecké ostrovy? Podívejme se nyní na dodržování lidských práv vůči milionům běžencům po celé Evropě z Afriky a Blízkého východu, kteří jsou za ostnatými dráty plotů a v ghettech podobných tomu v Calais…
Kromě problémů s hygienou a zdravotních rizik navíc s rostoucím počtem obyvatel „Džungle“ zde totiž přibývá i nevraživost mezi migranty; Súdán v džungli bojuje proti Afghánistánu. Projevují se pudy sebezáchovy, jelikož každý chce přežít, blížící zima napětí stupňuje. Súdánci tvoří nejpočetnější skupinu obyvatel tábora. Afghánci se výrazně snaží v tamním veřejném životě. Mezi stany a chatrčemi zakládají improvizované obchůdky nebo bary.https://www.youtube.com/watch?v=8gZsy-fx8x4
Je to snad v duchu lidských práv dle AI a tzv. mírových aktivistů na baterky, že ve francouzském Calais přibývá také náboženských staveb – v „Džungli“ už stojí pět mešit a tři kostely, kde se kují pikle. Ne náhodou podobným způsobem vznikla kdysi Al-Kájda.V „etiopsko-eritrejské čtvrti“ je to též pravoslavný kostel slepený ze všeho, co se dá někde ukořistit, přesto je vysoký 15 metrů. Jeho vnitřek zdobí svíčky a různé relikvie. Místo podlahy vítá návštěvníka koberec se zobrazením medvídka Winnie… Inu, kolikrát byli tito ochránci svobody a demokracie mezi běženci džungle, kteří jsou nemocní svrabem, mají vši, blechy, choleru, zápal plic nebo žloutenku typu A či jinou fyzickou újmu na zdraví. Říká se jí Nová džungle – New Jungle. Podmínky jsou zde nuzné, lidé žijí ve stanech, chýších ze dřeva, palet a plachet a mezi kupami odpadků. A v Evropě mezitím rostou drátěné ploty – od Srbska až po Maďarsko… A partička z Amnesty International, které si pro svoji demagogii může podat ruce s Šabatovými, Dienstbiery či a Kocáby..
