Jaká byla volební kampaň Aleny Vitáskové

Zdeněk Jemelík
6. 10. 2016   JemelikZdenek
Konkurence ve volebním obvodu Ostrava, v němž kandiduje Alena Vitásková, je velmi silná. Kromě ní se o zvolení uchází dalších devět kandidátů, vesměs místních celebrit: Radim Babinec (ANO 2011), 42 let, náměstek primátora/ Jan Becher (Piráti), 40 let, knihkupec/Petr Borna (DSSS), 48 let, podnikatel/Liana Janáčková (Nezávislí), 62 let, starostka obvodu Ostrava-Mariánské Hory/Tomáš Málek (Ostravak), 48 let, primář/Zdeněk Nytra (nez. kandidát), 55 let, ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje/Josef Pravda (ČSSD), 53 let, předseda představenstva/Ilja Racek (KDU-ČSL + SZ), 66 let, ředitel Slezského divadla/Ivan Strachoň (KSČM), 43 let, náměstek hejtmana.


Obstát v této konkurenci je nesmírně obtížné. Nakolik obstála, poznáme již za několik hodin. Ať bude výsledek jakýkoli, je třeba paní kandidátce přiznat, že udělala vše, co bylo v jejích silách. Získávání voličů se věnovala s plným nasazením fyzických i psychických sil a bez ohledu na čas. Proti billboardům zámožnějších konkurentů stavěla milý úsměv, s nímž se představovala lidem při organizovaných i náhodných setkáních.

Stykem s lidmi si rozšířila znalosti o problémech regionu, který sice je jejím původním domovem, ale přece jen její práce ji od něj v posledních letech vzdalovala, takže některé skutečnosti se jí pod vlivem styku s obyvateli vyjevily ostřeji než dříve. Projevilo se to i v určitém posunu v zaměření jejích vystoupení před voliči. Jestliže na začátku kampaně bohatě využívala svých znalostí o energetice, postupem času se její pozornost přesouvala k sociální problematice, zejména k těžkostem sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva.

Vedla důsledně pozitivní kampaň: nikoho z konkurentů nenapadala, v podstatě je ani nezmiňovala. Naříkat si na ni by mohl pouze ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek, který rovněž kandiduje do Senátu a jistě mu neprospívá soustavná kritika nezpůsobilosti jeho úřadu dovést včas k úspěšnému konci jednání s Evropskou komisí o notifikaci podpory obnovitelným zdrojům energie. Její vystupování je určitě nemilé také podnikateli Zdeňkovi Bakalovi, jemuž kvůli drancování Ostravska doslova „jde po krku“. V obou případech bych řekl, že se na ně vztahuje staré české přísloví „škoda rány, která padla vedle“.

Pokud ale Alena Vitásková na někoho útočí, jedná pod svým jménem, otevřeně a připravena nést odpovědnost. Totéž nelze říci o jejích protivnících. Nějací zbabělí ubožáci ve strachu z jejího úspěchu šli tak daleko, že zneužili jejího jména k vytvoření domény, s kterou založili pomlouvačné internetové stránky. Aby se ochránili před ztotožněním, stránky umístili na zahraniční server. Alena Vitásková na ně podala trestní oznámení kvůli zneužití jména a pomluvě.

Dočkala se i  útoků „se zdviženým hledím“ kvůli neochotě porušit zákon vyplacením podpory fotovoltaickým elektrárnám, která nebyla schválena Evropskou komisí. Vyčítali ji, že si z této věci dělá nástroj předvolební agitace. Ve skutečnosti Alena Vitásková v této věci zastává pevné stanovisko dlouhodobě, bez souvislosti s volbami. Nepřekvapuje, že proti ní důrazně vystupují novináři, nepřímo placení Zdeňkem Bakalou.

Stávaly se jí ale i věci příjemné. Nejvíce ji hřály bezprostřední projevy sympatií od lidí, s nimiž se potkávala při různých příležitostech. Velmi ji potěšilo udělení Ŕádu Elišky Přemyslovny či nabídka podpory Demokratické strany zelených.

Udělala vše, co bylo v jejích silách. Kostky jsou vrženy. Nezbývá než čekat, zda veškerá vynaložená námaha zanechala stopy v myslích a srdcích voličů.