Ptejme se politiků na význam jejich slov

Jiří Jírovec
3. 10. 2016
 

Neurčitý začátek pohádek “Bylo nebylo…” lze pro potřeby politiků parafázovat na: “Řekl, neřekl…” Nejistota ohledně toho, co měl politik na mysli ochromuje media a to i v situacích, které přímo vybízejí ke zpochybnění vyřčeného.

Presidenta Zemana se media neptají, jak to myslel, když v rozhovoru pro Financial Times “[…] uvedl, že ekonomičtí migranti by se měli deportovat do „prázdných míst“ v severní Africe nebo na neobydlené řecké ostrovy (ZDE).

Možná tu pitomost řekl, možná ne, kdo se v něm vyzná. Od presidentů se ostatně velká moudra nečekají. Jenže ten náš je ekonom s červeným diplomem a jako takový by měl mozek přece jenom používat.

Zeman mluvil na Rhodosu o střetu civilizací. Spojení slov hodnoty, křesťanství a judaismus představuje dobrý základ pro politické heslo, ale to se nesmíme ptát, kteréže hodnoty to vlastně jsou.

Shromažďování (čti: koncentrace) nepohodlných lidí, jako způsob jejich ovládání, bylo použito naší civilizací již počátkem minulého století. Říkalo se tomu koncentrační tábory. (wikipedia) Arijská rasa tento název zdiskreditovala, když přišla na to, že se zkoncentrovaní dají zpopelnit, čímž se ušetří na jídle, vydělá na vlasech, zlatých zubech a majetku, který po internovaných někde leží.

Oddělovat hlavy od těl uměl již náš Mydlář. Podřezávat chřtán nepřítele i skaut Mašín a stínání hlav zmechanizovali v Evropě Francouzi a k dokonalosti přivedli naši milí sousedé.

Lecos z našich hodnot nezdůrazňujeme, třeba likvidaci severoamerických indiánů či nucenou ekonomickou migraci afrických černochů. Naší civilizaci je třeba připsat na vrub i nesčetné války a s nimi spojený vývoj zbraní. Mezi jiným napalm, atomové bomby, fosforové bomby a herbicidy. To vše ve jménu téhož boha.

Mezi nejvýznamnější “výdobytek” naší civilizace patří mechanismus, umožňující a případně i legalizující přesouvání bohatství od slabších k silnějším. Cožpak si naši sousedé bezostyšně neberou naše lékaře? My je pak bereme třeba Ukrajině.

Posouvat bohatství opačným směrem není příliš populární. Ekonoma Zemana bychom se měli ptát, co se s těmi lidmi na “prázdných místech” stane. Kolik jich bude a na co budou mít nárok? Napadlo ho, že prázdnota vhodná pro koncentrák může naplňovat rčení “It’s the economy, stupid” – tedy, že tam není nic k obživě? Kdo to bude platit? Jak dlouho tam budou? A co školy a nemocnice? Nebude to jednou všechno daleko dražší než krematoria?

Mohli bychom pokračovat, ale zůstaňme u toho, že Zeman zjevně nezná tento Huntův zákon (ZDE): “Každá velká myšlenka má nevýhodu, která vyrovnává nebo překonává velikost myšlenky samé.” Čeština to zjednodušuje: “V nejlepším případě nula od nuly pojde.”

Ona to ale není zas taková sranda. Zemanův výrok lze totiž považovat za přímou podporu terorismu. Násilná internace za ostnatým drátem zrovna nevytváří kamarádské vztahy.