Víme první: Za odstřižením internetu Juliana Assange stojí Goldman Sachs! Banka si vzala za rukojmí ekvádorské zlato a vláda teď musí poslouchat!

18.10.2016   AENews

Víme první: Za odstřižením internetu Juliana Assange stojí Goldman Sachs! Banka si vzala za rukojmí ekvádorské zlato a vláda teď musí poslouchat!

Julian Assange má problém. Dnes byla uveřejněna na mainstreamu informace, že stát Ekvádor na svém zastupitelství v Londýně odstřihl Juliana Assange z Wikileaks od internetového připojení [1]. Julian Assange pobývá už 4 roky na ambasádě Ekvádoru v Londýně jako azylant. Dosud však komunikoval se světem pomocí internetu a přes něj řídil i svojí organizaci Wikileaks, kterou založil. Je to právě Assange, který má klíče a nejvyšší přístup do informačního systému Wikileaks, který v posledních týdnech pravidelně uveřejňuje emaily Hillary Clinton, šéfa jejího manažera volební kampaně Johna Podesty a další informace ve vztahu k americkým elitám. V sobotu však došlo k bezprecedentní události a informace, které naše redakce získala exkluzivně z Velké Británie před několika okamžiky, ukazují na zcela pragmatický důvod a viníka, kdo je zodpovědný za odstřižení Juliana Assange od internetu.

Julian Assange při projevu na balkónu ekvádorské ambasády v Londýně.

Právě v sobotu totiž Julian Assange na Wikileaks uveřejnil sérii emailů Johna Podesty, šéfa kampaně Hillary Clinton. V těchto emailech je zachyceno několik přednášek, které Hillary Clinton poskytla bance Goldman Sachs a přijala za to honoráře od banky jako dary pro svoji nadaci The Clinton Foundation. O tom, jak americké elity korumpují politiky (nejen z ČR) formou přednášek, za kterou politik dostane potom tučně nasypáno a peníze se deklarují jako příjem a nikoliv dar (to je velmi důležité z právního hlediska, aby politik nemohl být obviněn z příjmu úplatků od zahraničního subjektu), jsme už několikrát psali na AE News a není potřeba to opakovat. Jenže v tomto ohledu Wikileaks šlápli do sršního hnízda. Reakce přišla neuvěřitelně rychle, doslova během pár hodin po uveřejnění emailů.

 

Kampaň Hillary volala Goldman Sachs

Vedení kampaně Hillary Clinton podle naších informací ještě v ten samý den kontaktovalo představitele banky Goldman Sachs v New Yorku a požádalo je o intervenci proti vládě Ekvádoru. Goldman Sachs banka se ještě v sobotu v této věci angažovala telefonicky až do Ekvádoru, kde banka pohrozila blíže nespecifikovaným opatřeními, pokud Ekvádor nezabrání Julianovi Assangeovi v dalším publikování emailů o bance Goldman Sachs z prostorů velvyslanectví v Londýně a o emailech Hillary Clinton. Reakce Ekvádoru na telefonát byla okamžitá a podle dostupných informací zaměstnanci ekvádorské ambasády v Londýně odpojili v jeho pokoji internetovou LAN přípojku v 5 hodin odpoledne. Taková rychlost a odezva v odvetě na zveřejnění informací je neuvěřitelná. Jenže zde vůbec nejde o Hillary Clinton nebo její kampaň. Emaily odhalily, že Goldman Sachs obchází americké předpisy o poskytování darů politickým stranám a politickým subjektům. Emaily totiž odhalují, že John Podesta, Hillary Clinton a další spolupracovníci zcela evidentně o „platbách“ za přednášky v bance Goldman Sachs hovoří jako o darech. A to je federální zločin, protože banka by musela o tomto informovat úřady v USA o daru politickému subjektu, a to Goldman Sachs neudělala.

Peníze pro Hillary od Goldman Sachs za „přednášky“ nesmrdí.

Takže tato alergická reakce a obrovská rychlost odvety vychází přímo od Goldman Sachs. Jenže teď je třeba si zodpovědět otázku, proč proboha Ekvádor skáče podle toho, jak americká banka FEDu píská? A ty souvislosti jsou opravdu šokující. Ekvádor procházel po celosvětové krizi z roku 2008 velmi těžkým obdobím a koncem roku 2013 se vláda Ekvádoru dostala do problému s platební likviditou. Aby Ekvádor mohl splácet své půjčky, ze kterých financuje země svůj deficitní rozpočet, rozhodla vláda o podivné operaci, kterou ovšem známe i z Česka, kde se na stejné operaci podílel bývalý guvernér ČNB Tošovský. V roce 2014 totiž Ekvádor v podivné transakci převezl více než polovinu svých ekvádorských národních zlatých rezerv „do úschovy“ do vaultu (trezoru na zlato) banky Goldman Sachs do USA. A banka za tuto „úschovu“ poskytla vládě Ekvádoru „likviditu“ v podobě natisknutých papírků, tzn. dolarů [2]. A tady to začíná být velmi pikantní a zajímavé.

 

Politici v Ekvádoru prodali zlaté rezervy za natisknutý zelený papír?

Goldman Sachs ekvádorské zlato nekoupil, protože by za nákup musel jednak platit daň v USA federálním úřadům a za druhé, informace by musela být podle zákonů zveřejněná a občané Ekvádoru by s tím podle tamních předpisů museli vyjádřit souhlas v referendu. Zlato Ekvádoru je tedy oficiálně ve vaultech Goldman Sachs ve městě Albany ve státě New York „pouze uschováno“ a banka poskytla Ekvádoru „kolaterál“, tedy úvěr zaručený uschovaným zlatem. Parametry úvěru a podmínky úvěru nebyly zveřejněny, není tedy jasné, jestli Ekvádor bude schopen úvěr splatit a není ani jasné, jestli nejde pouze o zastírací manévr a faktický prodej zlata a vláda Ekvádoru už o zlato a jeho návrat do země ani nebude uvažovat. To by ovšem vyvolalo v jihoamerické zemi mohutné nepokoje. A Goldman Sachs by mohl začít mluvit a např. uveřejnit omylem (leaknutím) informace o tom, jak ekvádorští politici dopředu počítají s tím, že žádné zlato se do Ekvádoru už nevrátí. Podobně, jako se Česká republika zbavila svých zlatých rezerv za vlády bankovního eskamotéra Tošovského.

Hillary Clinton a Lloyd Blankfein, CEO Goldman Sachs.

Ekvádorským politikům tak zjevně hrozí, že by jim mohlo natéct do bot a celá kauza ekvádorského zlata by se dostala na titulní stránky novin v Ekvádoru. Stejně tak Goldman Sachs nemá zájem, aby se někdo vrtal v darech (deklarovaných jako platba) Hillary Clinton za její sérii úsměvných přednášek, které poskytla bance a jejím vrcholovým představitelům. Ekvádor je sice svrchovaná země, která se nebála a poskytla azyl Julianu Assengeovi, ale aby mohla jít i proti zájmům Goldman Sachs, který v roce 2014 upekl s vládou Ekvádoru podivnou dohodu o přesunu více než poloviny zlatých rezerv země do USA, tak takovou suverenitu zase Ekvádor nemá. A důkaz toho, že banky disponují obrovskou mocí, tu máme i z Evropy v souvislosti s kauzou televize RT a její divize ve Velké Británii.

 

Státem ovládaná britská banka uzavřela účty RT

Britská banka NatWest totiž bez udání důvodu uzavřela ve Velké Británii ruské televizi RT všechny účty a platební karty, a to bez udání důvodu. Pozorovatelé dávají tento krok do souvislosti s ostrou rétorikou britské vlády proti Rusku a jeho vojenských operací v Sýrii, přestože britské ministerstvo financí se již od kauzy distancovalo s poukazem na to, že banka už přece v minulosti zavřela více účtů ruským občanům [3]. Jako by to snad měla být omluva. Ministr zahraničí Johnson vypustil v posledních dnech ze svých úst řadu ostrých výroků proti Ruské federaci a Vladimiru Putinovi a ruská televize RT v poslední době přinesla hned několik reportáží, které ukazují na minimálně problematickou roli Velké Británie při rozhodnutí podpořit vojenskou agresi USA do Iráku v roce 2003, anebo při rozhodnutí účastnit se bombardování Libye.

O svobodné novinařině a publikování zpráv bez cenzury lze prostě ve Velké Británii mluvit jen do chvíle, než to začne vadit některé z bank. A NatWest [4] je členem bankovní skupiny Royal Bank of Scotland (RBS), kde majoritu drží překvapivě britská vláda skrze svůj 73% státní podíl [5], a to od srpna 2015 skrze státní investiční agenturu UK Financial Investments (obdoba českého státního podniku CzechInvest). Ta pomohla bance z velkých problémů s toxickými assety pocházejícími ještě z doby před hypoteční krizí v roce 2008. Takže NatWest je dceřinka, kterou ovládá skrze matku RBS britská vláda. Je třeba potom něco dodávat?