Západ proti Russia Today: jak zakazují svobodu slova

Avatar
Původní autoři

Anna Garde
25.10.2016  NWOO  a Politrussia
 

Čestnost, sociální odpovědnost, objektivita, boj proti válkám a jiným trápením – tyto zásady jsou od roku 1983, kdy byl v UNESCO schválen dokument o novinářské etice, základem profesionální žurnalistiky. Avšak v současném světě, jak se ukázalo, je etika efemérní pojem, stejně jako profesionalita, a stala se v povolání novináře čímsi docela vzácným.

Základem americké žurnalistiky je podle nesčíslného počtu kodexů svoboda slova a nezávislost na zájmech vlády a podnikatelské sféry. Tak např. v kodexu Washington Post se uvádí:

« Novináři musí zprávy sdělovat a ne vyrábět ». 

Noviny musí sloužit svým čtenářů a celé společnosti, vzdát se hmotných zájmů, nestavět se na ničí stranu a nezastávat ničí zájmy. Zásady Washington Post byly kodifikovány, mimochodem, až v roce 1933.

Principy ostatních západních periodik jsou obdobné. Ale co z nich fakticky zůstalo?

Washington Post i ostatní novinářská média dávno zapomněla na to, jaká má být žurnalistika: považují se za monopolisty v informačním prostoru a žijí podle zásady «jsou dva názory: můj, a nesprávný». Jakýkoliv alternativní zdroj informací je za takové situace pod tlakem. A je přirozené, že za těchto okolností ruské mediální agentury RT (Russia Today) a Sputnik svým přístupem k podání materiálu a úspěchem u obecenstva nanejvýš dráždí jak západní sdělovací prostředky, tak i politiky, jejichž prostředky masových informací v poslední době zastupují.

Vždyť žádný monopolista se nerad dělí.

Dříve se boj proti «ruské propagandě» odehrával v mediálním prostoru. Značné úsilí západních sdělovacích prostředků se soustředilo na to, aby ruské novinářské agentury byly prezentovány jako prolhaní manipulátoři. Toto úsilí skončilo očividným krachem: popularita RT roste a auditorium se zvětšuje. Jako další krok musela přijít ke slovu cenzura: praxi zákazů a omezování, přímý i nepřímý tlak potkáváme skoro na každém kroku.

Nejnovějším názorným příkladem takového postupu je rozhodnutí anglické banky NatWest (jejíž solidní balík akcií patří státu) zablokovala účty RT. Později se sice anglické úřady nejspíš polekaly vzniknuvšího informačního šumu ze strany dokonce jejich vlastních věrných, a od tohoto zásahu odstoupily. Nicméně fakt zůstává faktem: na Západě se stále častěji uchylují k tlaku na ruská média zabývající se zahraničním zpravodajstvím. Nemálo důkazů toho se týká činnosti RT.

 

Západ versus RT: první kolo

Jak jsme už uvedli, zpočátku Západ bojoval proti RT prostřednictvím informací. Za tím účelem byla vyvolána opravdová informační válka, která pokračuje dosud. Dosud se záviděhodnou pravidelností vycházejí články stále stejného typu, v nichž se ruský kanál nazývá «kremelskou mašinou dezinformace, lži a propagandy». Jakoby toho nebylo dost, některá americká periodika přistoupila k tomu, že porovnávají ruské masové sdělovací prostředky s nacistickými novinami. A dokonce se odvolávají na názor nechvalně proslulého bývalého poslance šestého volebního období Státní dumy Ruské federace Ilji Ponomarjova, který se nachází « ve vyhnanství v Kalifornii za to, že se vyjádřil proti vpádu na Krym », a ne kvůli vypařivším se milionům.

Ponomarjov bez důkazů tvrdí, že RT – «spíš lobbystický nástroj než sdělovací prostředek».

Standardní sada odvinění proti tomuto kanálu se obyčejně skládá z následujících bodů:  

  • šíří nedůvěryhodné informace a lži;
  • «přímou linkou» je propojen s Kremlem a osobně s Putinem;
  • zve pouze «Kremlu přátelsky nakloněné experty»;
  • utrácí pohádkové peníze.

Třebaže už nejednou bylo dokázáno, že financování amerického BBG převyšuje náklady na RT třikrát. No, a jako nedůvěryhodné informace se na Západě nazývá všechno to, co neodpovídá jeho zájmům.

Ale ze všeho nejvíc dráždí západní sdělovací prostředky klid RT a pichlavé vtípky hlavní redaktorky Margarity Simonjan. Americká zpravodajská agentura BuzzFeed nijak nemůže zapomenout na její odpovědi na otázky o vnitřní činnosti kanálu.

« Arabskou redakci skutečně vede Putinův bývalý tlumočník, španělskou redakci jeho bývalý holič, a anglickou – bývalý kuchař jeho psa », – odpověděla na otázku kdo a jakým způsobem dostává funkce v RT.

Článek s těmito komentáři dosud figuruje v první desítce referencí na anglický dotaz «propaganda RT».

V The Daily Beast šli ještě dál a vyhlásili, že RT «lže o své popularitě». Jejich článek je přitom plný rozporů. Nejprve autor článku píše o tom, že neexistuje žádné potvrzení popularity kanálu, a zahraniční zdroje nezávislé na propagandě sledování nedělají. Ale potom uvádí, že veškerou popularitu kanál získal prostřednictvím pseudosenzačních klipů, které nemají žádný vztah k politice.

Neškodilo by, kdyby autor článku současně uvedl příklad toho, na čem získávají popularitu západní sdělovací prostředky.

Inu, a o popularitě RT mluví přinejmenším statistika prohlížení, komentářů a abonentů na YouTube. Takže je zřejmé, že v nerovné bitvě se značnou finanční převahou v prospěch Západu RT vyhrává. Právě proto musela přijít k slovu «palba těžkého kalibru».

Druhé kolo: odpor Západu proti RT nabývá formy boje proti svobodě slova

Když na Západě definitivně pochopili, že jejich tradiční sdělovací prostředky nemohou zadusit hlas RT, do boje proti kanálu vytáhly vládní kruhy. Tak například, v létě 2015 se ve sdělovacích prostředcích objevila informace o tom, že francouzské úřady zablokovaly aktiva společnosti kvůli žalobě bývalých akcionářů JUKOSu. Tato informace byla později, ovšem, dementována.

Tehdy svůj vlastní «profesionalismus» předvedl světu Forbes, který publikoval zprávu, že budova RT ve Francii byla zavřena. K tomu jen to, že podle slov Simonjanové, nemá společnost v této zemi ani kanál, ani budovu.

Ba co více, RT je autonomní nekomerční organizace, která není ruskou státní institucí. A to znamená, že jakékoliv obstavení jejího majetku z titulu žaloby proti Rusku by bylo nezákonné.

Po nějaké době se Západ soustředil na Sputnik. Přišlo k tomu, že lotyšské úřady zablokovaly webovou stránku informační agentury, s odvoláním na «ustanoveni Rady Evropské unie o omezujících opatřeních v souvislosti s ohrožením územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny». Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace zhodnotilo tyto akce, jako nepokrytou cenzuru a jako politiku logicky směřující k vytlačení ruských sdělovacích prostředků z Lotyšska.

Podobná politika tlaku a nepřímé cenzury si našla logické pokračování v podobě rezoluce Evropského parlamentu, v níž se konstatuje, že Rusko prostřednictvím svých sdělovacích prostředků Подобная RT a Sputnik vede proti Západu informační válku. Webová stránka Evropského parlamentu uvádí:

«Rusko agresivně využívá široké spektrum prostředků a nástrojů, zejména speciální fondy („Ruský svět„), mnohojazyčné televizní kanály (Russia Today, RIA „Novosti„), informační agentury (Sputnik), sociální a náboženská sdružení (včetně pravoslavné církve), sociální média a internetový provoz k napadání západních hodnot, dezintegraci Evropy, zabezpečení vnitřní podpory a k vytváření dojmu, že země Východního partnerství jsou nepřesvědčivé».

Na oficiální úrovni se doporučuje bojovat proti «propagandě» RT prostřednictvím osvěty občanů. Tím bylo znovu potvrzeno, že západní sdělovací prostředky mají na své vlastní auditorium čím dál menší vliv.

V Německu to došlo tak daleko, že do informační války byly zainteresovány dokonce tajné služby.

 

Paralelně se těmito otázkami boje proti ruské propagandě zabývají západní analytická centra.

Vrcholem tohoto «čestného boje» se nakonec staly zprávy z Velké Británie. Nepochybně pod tlakem úřadů přijala banka NatWest «definitivní řešení» odstoupit od spolupráce s RT.

Ruské úřady reagovaly na toto rozhodnutí ostře negativně. Oficiální představitelka Ministerstva zahraničních věcí Мarija Zacharova uvedla, že Velká Británie se spolu s odchodem z EU rozhodla zanechat v minulosti i svobodu slova. А šéf Ministerstva zahraničních věcí Sergej Lavrov vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutí o zablokování účtů nepochybně nepřijímala banka.

Informační kanál podpořily nejen ruské úřady. I samotní Britové se zastali «nepřátelské propagandistické mašiny». Do redakce RT se doslova valily dopisy se slovy podpory. Někteří Britové byli dokonce připraveni vzdát se služeb banky NatWest, neboť nesouhlasili s jejím politicky motivovaným rozhodnutím.

Vedení banky posléze slíbilo své rozhodnutí revidovat.

«RBS zrušila své trestné opatření po tom, co Moskva prohlásila, že stejně tak bude postupovat s financemi BBC a Radio Svoboda, a podá žalobu na Velkou Británii k mezinárodním dozorujícím orgánům za porušení závazků v oblasti svobody slova».

Přitom je možné konstatovat, že s každým takovým skandálem, s každou antireklamou, s každým pokusem omezit činnost RT a snížit autoritu ruského informačního kanálu jeho popularita neZdroj: jen že roste, ale současně klesá úcta k americkým a evropským sdělovacím prostředkům.

Auditorium za peníze nekoupíš

Zádrhel s účty RT ve Velké Británii vyvolala širokou společenskou diskusi o svobodě slova. Mnozí experti doslova zpanikařili: vždyť jedna z nejsvobodnějších zemí světa se najednou s lehkostí vzdává základního principu demokracie.

«Velká Británie je po celém světě známa jako zastánce svobody slova. Je to země s jedním z nejstarších parlamentů. Zbavit RT svobody slova, která je v současnosti tak potřebná, to je velká hanba»,- prohlásil francouzský poslanec Nicolas Douique.

Stejný názor sdílí řada britských společenských činitelů. Zakladatel nezávislé mediální platformy Matteo Bergamini předpokládá, že všemu na vině je konkurence. Podíl RT na britském mediálním trhu je vysoký, proto je docela pravděpodobné, že zablokování účtů je špinavý způsob, jak odstranit soupeře, dodává Bergamini, a člen britského parlamentu George Galloway se domnívá, že přijaté rozhodnutí pravděpodobně souvisí s rostoucím vlivem tohoto informačního kanálu.

A všichni experti jsou zajedno v tom, že se jedná o reálné omezení svobody slova.

Panika Západu je snadno vysvětlitelná. Výzkumy dokazují, že západní sdělovací prostředky ztrácejí důvěru veřejnosti, a to i přesto, že rok od roku zvyšují rozpočet, mezi jiným na boj proti «ruské propagandě». V minulém roce, například, byla v USA zaznamenána rekordně nízká úroveň důvěry k domácím sdělovacím prostředkům. Podle údajů amerického ústavu pro výzkum veřejného mínění Gallup, pouze 40 % Američanů považuje informace jim předkládané za důvěryhodné. Neméně pozoruhodné jsou i ostatní statistické výzkumy tohto centra. Podle nejnovějších údajů v 11 zemích hraničících s Ruskem převládá proruské stanovisko ohledně událostí na Ukrajině a na Krymu – v protikladu s pozicí západních sdělovacích prostředků.

Bývalá pracovnice Státního departmentu Моira Wilanová v článku pro CNN píše, že Evropská unie stále méně důvěřuje politice USA – ve značné míře kvůli RT.

«V Evropě jsme pozorovali růst nedůvěry k politice USA v korelaci s rozšiřováním zpravodajství RT, ruského mediálního impéria», – konstatuje se v článku.

Důvěra Evropanů k USA skutečně klesá. A způsobily to pravděpodobně zdaleka ne ruské informační kanály. Tak například prudký pokles tohoto ukazatele se pozoroval po Snowdenových odhaleních před dvěma lety. Tehdy 50 % Evropanů požadovalo větší nezávislost na USA. Zvláště silně poklesla důvěra v Německu, kde 57 % dotázaných se domnívá, že vedení SRN samo se musí zabývat problémy bezpečnosti. Zdroj:

Spolu s tím roste i nedůvěra Evropanů k vlastním sdělovacím prostředkům. Před rokem agentura «Sputnik.Názory» provedla měření důvěry obyvatelstva Evropské unie k vlastním médiím ohledně problému interpretace konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny. Více než polovina obyvatelstva tehdy prohlásila, že informace popředních médií své země nepovažují za hodnověrnou. Zvláště skeptické nálady jsou rozšířené v Řecku a v Německu:  76 % resp. 57 % .

Britové rovněž přistupují ke svým žurnalistům s jistou mírou skepse. Podle údajů agentury Sputnik, 33 % obyvatelstva této země nedůvěřuje sdělovacím prostředkům ve věci interpretace ukrajinské krize. Nedůvěra se přitom rozšiřuje i na ostatní témata.

«Domnívám se, že hlavní anglická média sledují globální cíl – falzifikovat fakta a šířit mezi Evropany dezinformace. Např. BBC dostává často informace o machinacích a korupci ve Velké Británii, ale vyhýbá se tomu, aby na ně poukázala», – říká obyvatel Walesu Lifon Jones.

Někteří Evropané vysvětlují své stanovisko tím, že západní sdělovací prostředky podávají informace jednostranně. Tak např. při interpretaci volební kampaně v USA neuvádějí žádné negativní informace i Hillary Clinton a snaží se vyhýbat skandálům s ní spojeným. Zdroj:

Mimochodem, právě taková informační politika Západu poskytuje možnost RT zvětšovat svou popularitu. Svého času, například, byl tento informační kanál jediný, který se věnoval akci Occupy Wall Street. Ruský ministr spojů a masových komunikací Nikolaj Nikiforov ve svém nedávném interview uvedl:

Velmi dobře si pamatuji, jak prudce rostla popularita RT v USA. Tehdy byl překonán rekord a klipy kanály na You tube navštívila víc než miliarda návštěvníků. Došlo k tomu v době, když byla v chodu akce Occupy Wall Street, a RT byl téměř jediný kanál, který plnohodnotně o této události informoval.

Mnozí obyvatelé Evropy mluví i o tom, že jejich stanovisko je zcela shodné s tím, co vysílá RT. Avšak většina konstatuje, že západní mainstreamové sdělovací prostředky prostě neodrážejí reálný obraz probíhajících skutečností.

«Evropské a americké sdělovací prostředky jsou obvykle pokrytecké a nespolehlivé. Já osobně jsem už unaven z jejich dvojitých sZdroj: tandardů a umělé morálky. RT mi pomáhá získat informace, zatímco ostatní tytéž informace deformují. Díky tomu se mohu orientovat v tom, co se na světě fakticky děje», – říká absolvent Milánské státní univerzity Marco Bianco.

Ne tak dávno posluchačka britského rádia LBS v přímém přenosu požádala, aby se přestalo s propagandou рroti Rusku a poznamenala, že «Putin sice není žádný správný chlapík», аle britská vláda se nechová o nic líp, když se vměšuje do konfliktů po celém světě.

«Rozlili jsme se po celé Zeměkouli jak olej, a všude tam intervenujeme. To Putin nedělá», – zdůraznila.

A jestliže názor prostých občanů lze připsat účinnosti propagandy, nikdo nezpochybní skutečnost, že omotat si kolem prstu profesionálního novináře je značně složitější. Nedávno však celý svět šokoval příběh německého novináře agentury NEON Маrtina Schlaka, který se po několika týdnech stáže v RT přiznal, že tento kanál se svou specifikou prakticky neodlišuje od vládní Deutsche Welle.

«Začal jsem si všímat, že se měním. Po tom, co mě kolegyně začala podezřívat ze špionáže, velmi přísně jsem dodržoval zdejší pravidla hry. Je zřejmé, že jsem to dělal přesvědčivě, neboť začátkem mého posledního týdne mě vedoucí osobního oddělení pozvala do své pracovny a řekla mi, že jsou velmi spokojeni s mou prací. Potom mi nabídla funkci. Tehdy jsem začal pochybovat o tom, co sám považuji za pravdu. Kdo vlastně lže, a kdo píše pravdu?».

Popularita RT roste díky alternativnímu přístupu a informování o těch událostech, kterým se západní sdělovací prostředky pečlivě vyhýbají. To se odráží i na požadavcích veřejnosti. Zatímco Američané se znovu a znovu snaží dosáhnout zvýšení rozpočtu na boj proti «ruské informační hrozbě», v RT prostě pracují se svým auditoriem, a poskytují mu co nejúplnější informace.

Politrussia.com

Západní veřejnost do našeho náručí nežene jen existence alternativních informací, ale i samotná politika Západu, která u obyvatel Starého světa vyvolává pouze skepsi.

Silová taktika zastrašování se zmražováním účtů znovu dokazuje bezmocnost Západu. Evropské a americké elity ve své snaze zvrátit průběh informační války natolik propadly zoufalství, že jsou ochotny zříci se svobody slova a zavřít oči před základními zásadami žurnalistiky. Avšak úspěch takové taktiky je nanejvýš pochybný.

– – –