Červená linie Evropy, hra o přežití

Yekta Uzunoglu
1. 11. 2016
Z úst předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze, který se vydává za zákonodárný sbor Evropského kontinentu, jsme včera slyšeli, že Turecko už překročilo “červenou linii” evropských hodnot. Nic víc, nic méně než prázdný výkřik. Na to odpověděl bleskově předseda turecké vlády Binali Yildirim slovy: “někdo z Evropského parlamentu mluvil o překročení červené linie. My se na jeho červenou linii vykašleme, my nad jeho červenou linií vystřihneme svou vlastní a tučnější červenou linii. Turecko není země, která by se poklonila před někým, jako je tato osoba”

Smrtelné údery Turecka demokracii, byť existující jen na papíře, jsou namířeny nejen vůči Kurdům bojujícím proti IS-zrůdám, ale také vůči evropské civilizaci a pokračují v plném proudu. Turecko dobře ví, jakou ranou položit i tak už rozkládající se Evropu. Před čtyřmi dny totiž Turecko zrušilo z ničeho nic vízovou povinnost pro občany Iráku. Přišlo to nečekaně z čistého nebe? Nikoliv, Turecko se chtělo stát součástí koalice osvobozující jeden a půl milionové město Mosul. Přitom turecké vojenské jednotky jsou na území Iráku v rozporu s mezinárodním právem a Irák proti tomu protestuje. Všem bylo jasné, že Turecko chce následně v Mosulu zůstat. Erdogan se ani svým záměrem netajil, právě v těch kritických dnech prohlásil, že „dnešní turecké hranice jsou jen na papíře a že touhu Turecka po příštích hranicích neuhasí”.

Erdoganova touha po rozšíření „jeho“ říše se nesetkala s „porozuměním“, jaké očekával, tak sáhl k dalšímu již v nedávné minulosti vyzkoušené zbrani. Zrušil vízovou povinnost pro Iráčany, aby se civilní obyvatelstvo, utíkající z války z o jeden a půl milionového Mosulu, dostalo snadno do Turecka a pak pochopitelně dál už ověřenou tureckou dálnicí do Evropy a tím ještě více destabilizoval již destabilizovanou Evropu.

Koalice, EU, USA ale ani NATO dle všeho nemají pro podobnou situaci žádné řešení. Nemají žádné opatření, po kterém Kurdové v Iráku volají již nejméně tři měsíce, ale marně, jelikož tato akce má posloužit určitým zájmům k volbám v USA. Přitom mělo jít o to, aby byly stavěny pro civilní obyvatelstvo přechodné uprchlické tábory. Přece nedají peníze do nějakých táborů ještě navíc, když mají sloužit jako filmový efekt pro výhru Hillary Clinton, že? Tak, jako tomu bylo v případě Sýrie, kde Kurdové, kteří osvobodili území, žádali, prosili a křičeli do světa, aby jim pomohli s rekonstrukcí zničených oblastí, aby se lidé mohli vracet domů, ale marně … Celá EU postupuje tak, že pokud nehoří u nich doma či jim přímo u zadku, neučiní vůbec nic a tím, jak jen přehlíží rozklad celé civilizace, který snad už nelze zabrzdit, je celý osud evropské civilizace zanechán napospas Erdoganovi a těm, co ho financují, tak jako ve třicátých letech minulého století v případě Hitlera.

Koalice, která disponuje nejmodernější existující bojovou techniku a disponuje i “nejschopnějšími” vojenskými stratégy, je najednou “zaskočena” a zastavila útok na Mosul na dva dny a vyhlásila informační embargo. A Turecko? Posunuje obrovskou armádu na Irácké (Kurdské) hranice a Erdogan jako panovník celého světa sám zkrátil dobu na předávání nakoupených šesti kusů F-35 z USA! Žádá o předání dalších 24 kusů F-35 jakoby neexistovaly mezinárodní úmluvy o prodeji strategických zbraní a USA dle všeho se vším souhlasí!

Takže z jedné strany činí Turecko vše k rozkladu Evropy a z druhé strany dostává, a podle svého uvážení v rozporu se všemi mezinárodními úmluvami používá, nejúčinnější zbraně získané od koho jiného, než od nejsilnějšího člena nejen koalice proti ISIS!

Státní struktury těch států, které byly odpovědné za tragédii v Evropě za II. světové války, jsou nepoučitelné a páchají stejný, ba možná větší zločin než tenkrát! Navíc ještě dodávají Erdoganovi ty neúčinnější zbraně ale s tím rozdílem, že tentokrát to neodnese „jen“ řadový občan „jen“ některých zemi jako tehdy, ale celá civilizace a nemyslím, že by zbrojaři a ti „všehoschopní“ v Bruselu měli mít někde na nějaké jiné planetě už vybudovanou svou “rezervaci”.

Komu není rady, tomu není pomoci!