24.11. 2016 Skrytá pravda
Dr. habil. Petr Robejšek
Mentor a zakladatel Realistů, politolog, ekonom, komentátor a publicista
Vystudoval sociologii a sociální psychologii na Karlově univerzitě v Praze. Po emigraci z Československa v roce 1975 studoval na Univerzitě Hamburk národní hospodářství, posléze se zde habilitoval v politických vědách. V letech 1982 až 1998 byl vědeckým pracovníkem ve vzdělávacím středisku „Dům Rissen“ …
Pavel Kohout – zakladatel Realistů, ekonom a investor.
Patří ke známým českým ekonomům. V minulosti pracoval například pro PPF či ING a spoluzakládal finanční skupinu Partners Financial Services. V současnosti je spolumajitelem investiční společnosti Robot Asset Management SICAV. Dále se věnuje vývoji ekonomických simulací a finančního software. Od roku 2002…
RODINA JAKO TMEL NÁRODA
V současném moderním světě se charakter rodiny a její postavení mění. Znatelně se vzdaluje svému tradičnímu modelu, mění se role muže a ženy, mění se i ekonomická funkce rodiny. Rodina jako by ztrácela na významu. A s tím nenápadně ustupuje do pozadí také její nejpodstatnější úloha – péče o děti.
V realistickém pojetí získává rodina opět své ztracené postavení. Naše země neoplývá přírodními zdroji, naším skutečným národním pokladem jsou lidé. A Realisté vědí, že jedině fungující rodina vychová kvalitní budoucí generaci. Naše rodinná politika proto představuje soubor různorodých opatření, jejichž ústředním motivem je podpora rodiny a současně respekt k její autonomii.
Rodina má zajistit šťastné dětství, plodný život a důstojné stáří. Rodina nesoucí odpovědnost za své členy je ztělesněním lásky a solidarity. Úcta ke stáří je projevem vyspělosti naší společnosti. Je přitom odpovědností každého jedince, jak se na stáří připraví. Nejlepším projevem takové odpovědnosti je založení rozvětvené rodiny. Ta představuje přirozenou sociální síť, přičemž v této roli by ji měl stát nahrazovat jedině tehdy, když v ní ona sama selže nebo na ni nestačí.
Realisté považují rodinu za nejvyšší hodnotu, její podporu a ochranu za jedinou spolehlivou cestu k zajištění budoucnosti našeho národa. Rodina je jeho tmelem. Země bez dětí je země bez budoucnosti. To není fráze, ale fakt.
LEPŠÍ EVROPA
Optimální by byla redukce EU na spolek volného obchodu, který má pro naprostou většinu Evropanů opravdu smysl. Pokud se tak nestane, je alespoň třeba začít státům vracet rozhodovací kompetence, snížit počet členů eurozóny pouze na ty, kteří na ní ekonomicky stačí, omezit nadprodukci dusivým kontinentálních norem a, konečně, pohřbít velikášskou chiméru Spojených států evropských.
Realisté ví, že Česko může i přes velmi omezený vliv malého státu podporovat vývoj EU rozumným směrem. Členství v EU není pro Realisty smyslem samo o sobě, nýbrž pouze nástrojem pro dosahování národních zájmů. Členství něco dává a něco bere. Naše náklady v posledních letech stoupají. Realisté doporučují, aby Česko zůstalo členem EU, ale pozorně sledovalo vývoj a v případě nutnosti rozhodně a pružně reagovalo.
Na přímou demokracii švýcarského typu ještě není česká společnost zralá. Přímou demokracii se musíme učit, což vyžaduje čas. Realisté jsou však přesvědčeni o tom, že občané chtějí a jsou schopni spoluvládnout. Rozhoduje-li celá společnost, tak to s sebou sice nese určité riziko chyby, ale navlas stejné riziko vzniká i tehdy, když jako dosud rozhoduje pouze elita. Schopnosti vládnoucích jsou totiž přeceňovány ve stejné míře, v jaké jsou podceňovány schopnosti obyčejných občanů. Když politici vrátí část moci občanům, budou se moci opřít o nevyčerpatelnou zásobu jejich praktických zkušeností.
