Konec aktivismu pana Schapira

Avatar
Původní autoři


Marek Řezanka 12. 11. 2016
Máme za dveřmi výročí 17. listopadu – a lze očekávat, že navzdory mrazivému počasí bude v ulicích dusněji než v roce 2014.Měli bychom si připomínat boj studentů proti různým formám nacismu a fašismu. Měli bychom si vybavit Jana Opletala a další, kteří padli právě za své postoje vůči fašismu. Místo toho se datum 17. listopadu mění v jakýsi svátek honu na prezidenta republiky. Rudé karty z roku 2014 máme jistě v živé paměti.

 Bojujme proti fašismu, nepodporujme ho…

 Někdy se stane, že jedna problematická věta zastíní mnohem podstatnější sdělení. Jako příklad může sloužit vyjádření naší hlavy státu na adresu amerického velvyslance, A. Schapira: „Věřím, že vztahy se Spojenými státy se touto volbou dále zlepší a nebudou zatíženy některými nedorozuměními, jako je například ne zcela profesionální postoj současného amerického velvyslance pana Schapira, který dává nevyžádané rady prezidentovi republiky, kam má, či spíše kam nemá cestovat, a který se jako téměř jediný z velvyslanců ani nezúčastnil státního svátku 28. října na Pražském hradě.
 Nechme nyní stranou onu pasáž o „neúčasti“ A. Schapira 28. října s tím, že toto konstatování bylo zbytečné a poškodilo ostatní sdělení. Zaměřme se ovšem na roli A. Schapira v České republice.
 Dodnes bychom měli mít v paměti uložen zcela nevhodný výrok velvyslance USA.  
Andrew Schapiro doslova vzkázal: „Zeman možná bude v Rusku jediným vůdčím představitelem státu Evropské unie … To je poněkud choulostivé (delicate).
 Faux pas A. Schapira, aneb Velvyslanec aktivistou…
Nelze nevidět zjevný tlak na suverénního představitele cizí země, aby změnil svůj postoj. Pro mě osobně je toto nepřijatelné – a jsem přesvědčen, že je to hrubé porušení kodexu chování jakéhokoli diplomata.  
Miloš Zeman reagoval následovně: Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánu svých zahraničních cest žádným velvyslancem…Obávám se, že po tomto prohlášení má naopak velvyslanec Schapiro dveře na Hrad zavřené.
 A Schapiro má rozvíjet vztahy USA s Českou republikou – a ne se stavět na stranu odpůrců zdejšího prezidenta republiky. Tuto hranici mj. překročil svou účastí v politickém pořadu J. Krause, který mj. prohlásil:
My se sem jako hosty snažíme dostat všechny ty, které odmítá náš pan prezident. Vytváříme tady druhé mocenské centrum“: https://www.youtube.com/watch?v=9gUvbfiWXnQ. Tím, že se proti tomuto výroku americký velvyslanec nevymezil, pochybil. Nelze ho vnímat jako neutrálního diplomata, ale jako demonstranta proti našemu vrcholnému představiteli.
Snad lepší vztahy…
 Miloš Zeman potom vyjádřil přání, že česko-americké vztahy se zlepší – a že se to projeví změnou na postu velvyslance USA, který se s Donaldem Trumpem rozchází jak v pohledu na migraci, tak v postoji k ukrajinské občanské válce.
Ruská agrese?
 Připomeňme si postoj A. Schapira, který tvrdil, že prezident Miloš Zeman jde proti postojům EU a označuje válku na Ukrajině za občanskou. „Jednoznačně to je ruská agrese, a ne občanská válka“, přesvědčoval nás navzdory všem dostupným faktům (Viz http://www.literarky.cz/blogy/marek-ezanka/19754-valka-pravdu-nenavidi) pan Schapiro.
 Kdo je tady antiamerický?
 Bude nyní zajímavé sledovat, co si počnou všichni ti, kdo obviňují M. Zemana z antiamerických postojů. M. Zeman pouze nesouhlasil s některými postoji ke konkrétním tématům, ale nikdy se nevymezil proti USA. To nakonec může podtrhnout jeho spolupráce s D. Trumpem. Naopak, budou se snad všichni ti (včetně České televize), kdo nemohou panu Trumpovi přijít na jméno, označovat jako antiameričtí?
Konec rudých karet?
 Závěrem dodám, že stačilo říci, že pan Schapiro byl bohužel velvyslancem aktivistickým, a nikoli diplomatickým – a že vzhledem k jeho aktivismu, jenž se evidentně neslučuje s postoji nově zvoleného prezidenta USA, lze předpokládat, že bude vyměněn, což by mělo uklidnit i věčná protizemanovská tažení.   
Máme za dveřmi výročí 17. listopadu – a lze očekávat, že navzdory mrazivému počasí bude v ulicích dusněji než v roce 2014.
 Bojujme proti fašismu, nepodporujme ho…
Měli bychom si připomínat boj studentů proti různým formám nacismu a fašismu. Měli bychom si vybavit Jana Opletala a další, kteří padli právě za své postoje vůči fašismu.
 Místo toho se datum 17. listopadu mění v jakýsi svátek honu na prezidenta republiky. Rudé karty z roku 2014 máme jistě v živé paměti.
 Někdy se stane, že jedna problematická věta zastíní mnohem podstatnější sdělení. Jako příklad může sloužit vyjádření naší hlavy státu na adresu amerického velvyslance, A. Schapira: „Věřím, že vztahy se Spojenými státy se touto volbou dále zlepší a nebudou zatíženy některými nedorozuměními, jako je například ne zcela profesionální postoj současného amerického velvyslance pana Schapira, který dává nevyžádané rady prezidentovi republiky, kam má, či spíše kam nemá cestovat, a který se jako téměř jediný z velvyslanců ani nezúčastnil státního svátku 28. října na Pražském hradě.
 Nechme nyní stranou onu pasáž o „neúčasti“ A. Schapira 28. října s tím, že toto konstatování bylo zbytečné a poškodilo ostatní sdělení. Zaměřme se ovšem na roli A. Schapira v České republice.
 Dodnes bychom měli mít v paměti uložen zcela nevhodný výrok velvyslance USA.  
Andrew Schapiro doslova vzkázal: „Zeman možná bude v Rusku jediným vůdčím představitelem státu Evropské unie … To je poněkud choulostivé (delicate).
 Faux pas A. Schapira, aneb Velvyslanec aktivistou…
Nelze nevidět zjevný tlak na suverénního představitele cizí země, aby změnil svůj postoj. Pro mě osobně je toto nepřijatelné – a jsem přesvědčen, že je to hrubé porušení kodexu chování jakéhokoli diplomata.  
Miloš Zeman reagoval následovně: Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánu svých zahraničních cest žádným velvyslancem…Obávám se, že po tomto prohlášení má naopak velvyslanec Schapiro dveře na Hrad zavřené.
 A Schapiro má rozvíjet vztahy USA s Českou republikou – a ne se stavět na stranu odpůrců zdejšího prezidenta republiky. Tuto hranici mj. překročil svou účastí v politickém pořadu J. Krause, který mj. prohlásil:
My se sem jako hosty snažíme dostat všechny ty, které odmítá náš pan prezident. Vytváříme tady druhé mocenské centrum“: https://www.youtube.com/watch?v=9gUvbfiWXnQ. Tím, že se proti tomuto výroku americký velvyslanec nevymezil, pochybil. Nelze ho vnímat jako neutrálního diplomata, ale jako demonstranta proti našemu vrcholnému představiteli.
Snad lepší vztahy…
 Miloš Zeman potom vyjádřil přání, že česko-americké vztahy se zlepší – a že se to projeví změnou na postu velvyslance USA, který se s Donaldem Trumpem rozchází jak v pohledu na migraci, tak v postoji k ukrajinské občanské válce.
Ruská agrese?
 Připomeňme si postoj A. Schapira, který tvrdil, že prezident Miloš Zeman jde proti postojům EU a označuje válku na Ukrajině za občanskou. „Jednoznačně to je ruská agrese, a ne občanská válka“, přesvědčoval nás navzdory všem dostupným faktům (Viz http://www.literarky.cz/blogy/marek-ezanka/19754-valka-pravdu-nenavidi) pan Schapiro.
 Kdo je tady antiamerický?
 Bude nyní zajímavé sledovat, co si počnou všichni ti, kdo obviňují M. Zemana z antiamerických postojů. M. Zeman pouze nesouhlasil s některými postoji ke konkrétním tématům, ale nikdy se nevymezil proti USA. To nakonec může podtrhnout jeho spolupráce s D. Trumpem. Naopak, budou se snad všichni ti (včetně České televize), kdo nemohou panu Trumpovi přijít na jméno, označovat jako antiameričtí?
Konec rudých karet?
 Závěrem dodám, že stačilo říci, že pan Schapiro byl bohužel velvyslancem aktivistickým, a nikoli diplomatickým – a že vzhledem k jeho aktivismu, jenž se evidentně neslučuje s postoji nově zvoleného prezidenta USA, lze předpokládat, že bude vyměněn, což by mělo uklidnit i věčná protizemanovská tažení.