Justin Raimondo
11.11.2016 Antiwar
Donald Trump učinil nemyslitelné – nemyslitelné znamená, vysmál se elitám: „novinářům“ kteří popuzeně trávili své dny na Trumpově Twitteru, vysokým úředníkům v DC, kteří jím od začátku pohrdali a zahraničně politickým „expertům“, kteří hekali hrůzou, když napadal základní premisy mezinárodního uspořádání po druhé světové válce. A udělal to překonáním spousty nepřátel, které dokázali vykouzlit: republikánského establishmentu, stroje demokratické strany, moci peněz a médií spojených nenávistí vůči němu.
Že se jedná o revoluci, je mírně podhodnocené: revoluce jsou svým rozsahem obvykle vnitrostátní. Jedná se o zemětřesení, které zatřese celým světem.
Spojené státy jsou globálním impériem. Od Korejského poloostrova po Pobaltí, se naše protektoráty třesou v panice, že jejich systém, na kterém byly závislé více než půl století, se chystá zhroutit. Během voleb všechny americké klientské státy musely formálně podporovat Hillary Clintonovou a vyjadřovaly naprostou hrůzu z vyhlídky na Trumpovo prezidentství.
Koneckonců kandidát GOP slíbil, že zařídí, aby si naši spojenci začali sami platit svou vlastní cestu, což je možnost, která je přirozeně naplňuje hrůzou. A Trump se dopustil největšího kacířství nejenom otevřeným zpochybňováním pokračující existence NATO, ale také požadavkem „nebylo by hezké, kdybychom vycházeli s Ruskem“?
Reakcí Clintonové v kampani bylo to, co neudělal žádný prezidentský kandidát od prvních dnů republiky: obvinili Trumpa, že je ruskou „loutkou“. Bývalý ředitel CIA Mike Morrell při své podpoře Clintonové napsal, že Trump je „nevědomým agentem“ Kremlu. Ve skleníkové atmosféře Washingtonu to bylo nejen akceptovatelné: byla to všeobecná moudrost. Vlastně je tomu tak stále. Nicméně v reálném světě neuspěl: normální Američan mu nevěří déle než chvilku. Nekonečné články objevující se v médiích, spojují Trumpa s Kremlem: hlavním „důkazem“ pro teorii „loutky“ je to, že Trumpovi lidé mimo platformu republikánské strany tlačili na nevyzbrojování Ukrajiny. Co však noví McCarthyovci nechápu je to, že o Ukrajinu se nikdo nezajímá, jak neustále ukazují průzkumy veřejného mínění.
Politická třída se vzpamatovává: jak se to mohlo stát?
Budeme nepochybně podrobeni nekonečným esejům na téma, kdo nebo co „může“ za Trumpa: ředitel FBI James Comey? Hnutí Alt-Right? Wikileaks? Putin?
Problémem těchto lidí je to, že žijí v bublině: konzervativní novinářka Mollie Hemingwayová napsala na Twitter v noc voleb „byla jsem před pár týdny v DC na večeři, kde několik lidí uvedlo, že neznají ani jednoho podporovatele Trumpa. Mě bylo, jako kdybych jich znala stovky.“ To evokuje slavnou poznámku Pauline Kaelové, která měla být údajnou odpovědí na dotaz ohledně drtivého vítězství Richarda Nixona v roce 1972, která má znít: „nevím, jak Nixon vyhrál. Neznám nikoho, kdo by pro něho hlasoval.“ Ve skutečnosti to jízlivá filmová kritička neřekla přesně tak. Co řekla ve skutečnosti, bylo mnohem výmluvnější:
„Žiju v poměrně zvláštním světě. Znám jen jednoho člověka, co hlasoval pro Nixona. Nevím kde jsou. Jsou mimo moje chápání. Ale někdy když jsem v divadle, tak je cítím.“
To to vystihuje: obyvatelé „zvláštního světa“ politické třídy – samolibí odborníci, vypočítaví politici, hrabiví manažeři hedgeových fondů, arogantní akademici, nemyslící lidé z think-thanků, politicky korektní nadávači, neokonzervativní váleční štváči – si nedokázali představit svět, ve kterém by Donald Trump vyhrál Bílý dům. Smáli se mu, když oznámil kandidaturu, šklebili se, když vyhrál v primárkách, vypustili více jedu než armáda chřestýšů a když získal republikánskou nominaci, dokonce tvrdili, že bude na hlavu poražen podobně jako v minulosti Barry Goldwater. Americká vládnoucí třída žije ve světě zcela odděleném od svých občanů: i když se ve stínu hradu shromáždili rolníci s vidlemi, nikdy si nevšimli, že Trumpova revoluce přichází.
Stručně řečeno, nemají ani ponětí proč vyhrál, protože žijí na jiné planetě než my. A přesto byl důvod jeho vítězství velmi jednoduchý a není žádným tajemstvím. On to uvedl stručně a jasně v pozoruhodné televizní reklamě v posledních dnech kampaně.
Trump chápe, že jak jsem uvedl v mém posledním článku, „hlavním problémem současného světa je globalismus proti národní suverenitě, a to se odehrává v politice zemí na všech kontinentech“. Nadnárodní vládnoucí elita, která se každý rok hrne na fórum do Davosu, se začala domnívat, že má právo manipulovat s lidmi světa jako s figurkami na šachovnici. Tito pánové tvorstva se zapojují do „změn režimů“ které se jim znelíbí a svrhávání vlád, kterým se nelíbí jejich imperiální výsady: pohybují se po celé populaci, jako by byli lidský prach – manipulují měny, „řídí“ světovou ekonomiku – a běda těm, kteří napadají jejich panování!
A epicentrum této globální vládnoucí elity se nachází ve Washingtonu DC, s Bílým domem jako vnitřní svatyní celého shnilého systému. A nyní byla tato pevnost moci porušena. Proto ta panika elit.
Trump přišel do úřadu s příslibem, že „vyjdeme s každým“ kdo chce mír se Spojenými státy, jak řekl ve svém vítězném projevu. Jeho kampaň „America First“, které se jeho nepřátelé vysmívali jako „izolacionismu“, byla pouze zahraniční politikou od zakladatelů této země. Zatímco jeho postoj k imigraci vyvolal spoustu nepřátelství, řekl bych, že skutečných důvodem naprosté nenávisti namířené na něho oběma stranami jsou jeho názory v zahraniční politice – zejména jeho radikální odsouzení války proti Iráku, kterou nejen oprávněně odsoudil jako katastrofu, ale také řekl, že jsme byli k této válce dovedeni lží. A neokonzervativním autorům této války poslal zprávu ve svém zahraničněpolitickém projevu z dubna, pod záštitou časopisu The National Interest. V návrhu nové zahraničněpolitické vize pro tuto zemi řekl:
„Budu také hledat talentované odborníky s novými přístupy a praktickými nápady, spíše než se obklopovat těmi, kteří mají dokonalé resumé, ale velmi málo k chlubení, kromě odpovědnosti za dlouho historii neúspěšných politik a pokračujících ztrát ve válkách.“
Jak jsem k tématu dodal v mém článku: „zde otevřeně říká neokonzervativcům, kteří se vetřeli do každé vlády od dob Ronalda Reagana, že budou vykopnuti na chodník, pokud a když převezme Bílý dům.“
Což mě přivádí k důležitému bodu: musíme Trumpa nutit, aby závazek dodržel. To je úkolem těch anti-intervencionistů kteří ho podporovali – a je jich mnoho – stejně jako těch, co stáli stranou. Nechť je slyšet náš bojovný pokřik: žádné další neokonzervativce!
Trump prohlásil, že NATO je „zastaralé“ – držme ho u toho hodnocení a jeho jasných důsledků. Sovětský svaz je mrtvý od roku 1989. Je čas dát k ledu NATO.
Trump prohlásil, že Japonsko a Jižní Korea si musí začít poskytovat vlastní ochranu, pojďme ho při tom držet také. Je nejvyšší čas stáhnout vojáky z Jižní Koreji, kde jsou snadným terčem a stejně tak z Japonska. Korejská válka skončila, stejně tak druhá světová válka. Tyto země jsou bohaté, jak Trump opakovaně poukázal: nechť se brání samy.
Saúdové jsou se svou obranou závislí na USA: posíláme jim zbraně, trénujeme jejich vojáky, zatímco oni financují terorismus a provozují jeden z nejodpornějších režimů na světě. Jsou zazobaní, jak Trump mnohokrát poznamenal: je na čase je také odstřihnout.
Stručně řečeno, je třeba na nového prezidenta tlačit, aby splnil své sliby. Protože si můžeme být sakra jistí, že se válečná strana bude snažit do nové administrativy kooptovat a udělat všechno co bude v jejich silách, aby si zajistila uchování své nadvlády nad americkou zahraniční politikou.
To nemůžeme dopustit.
Trump je upřímný, ale je to jen člověk – ano, je to prezident, ale i šéf exekutivy Spojených států, běžící proti limitům; mluvím nejen o politických limitech, ale i o moci „hloubkového státu“ – permanentní státní bezpečnostní byrokracii, která si žárlivě střeží moc a program. Prezident Trump nemůže stát sám proti těmto mocným silám: potřebuje, aby za ním stálo masové hnutí a pokud to bude nutné, zatlačilo ho správným směrem.
Je to velké vítězství pro naši věc a nemohu so ubránit pocitu povznesené nálady. Přesto naše práce nebude nijak snazší: opravdu, v mnoha ohledech bude těžší. Jsme proti nepříteli, který bude bojovat zuby nehty, aby si udržel svou dominanci, a který se nezastaví před ničím, aby dosáhnul svých cílů. Musíme být odhodláni zastavit jejich snahu odolat revoluční vlně, která už šplouchá u jejich nohou.
Ano, revoluce dorazila. Ale to neznamená čas na samolibost. Právě naopak: musíme být připraveni na kontrarevoluční reakci, která právě nastává. Musíme se připravit k boji – a vyhrát.
Zdroj: http://original.antiwar.com/justin/2016/11/08/trumps-revolution/
