Jurij Tombert
6. 11. 2016 Eurasia24
I když je v Evropě ještě podzim, Gazprom svými dodávkami plynu na Západ trhá všechny rekordy. 21. října bylo dosaženo nového historického maxima – během 24 hodin dodal Gazprom evropským spotřebitelům přesně 590 milionů krychlových metrů plynu.
Jak uvedl ředitel Gazpromu Alexej Miller, zima ještě nezačala, ale poptávka po ruském plynu v evropských zemích se dostala na hodnoty odpovídající silným mrazům.
Podíl již importovaného plynu vzhledem k potřebám evropských spotřebitelů dosáhl téměř 50 % a Gazprom počítá s tím, že zájem evropských spotřebitelů o ruský plyn se bude ještě zvyšovat. Loni dosáhl objem dodávek 158,56 miliard krychlových metrů plynu a pro letošní rok je očekáváno zvýšení tohoto ukazatele na 166 až 170 mld. krychlových metrů.
V prvním pololetí letošního roku se dodávky pro hlavní evropské spotřebitele zvýšily o téměř 40 %: pro Německo představuje nárůst dodávek 26,7 % (o 12,05 mld. m3), u Itálie jde o růst o 28 % (o 6,364 mld. m3), nárůst odběru u Francie představuje 63 % (o 2,4 mld. m3).
Do roku 2025 se evropská poptávka po plynu zvýší odhadem o 100 mld. m3 a v roce 2035 může nárůst poptávky představovat až 150 mld. m3.
Odborníci upozorňují, že vyjádření evropských politiků o „snížení závislosti na ruském plynu“ nemají s realitou nic společného. Poptávka po ruském plynu v Evropě stále roste a ona dlouhodobě známá „závislost“ pokračuje (i když se, po pravdě řečeno, spolupráce Evropy s Ruskem v oblasti dodávek plynu vždy vyznačovala vzájemnou závislostí, což je ale ten nejlepší základ dobrého partnerství). Podíl Gazpromu na evropském obchodu s plynem je v současné době na historicky nejvyšší hodnotě – zaujímá 31 % celkového objemu.
Spotřeba paliv se během času trvale zvyšuje a fakta potvrzují slova ruského prezidenta Vladimira Putina, vyřčená na energetickém fóru v Istanbulu: éra uhlovodíků a tradičních zdrojů paliv v dohledné době neskončí.
Blížící se chladné počasí v evropské části Eurasie a prognózy hovořící o nastávající kruté zimě vyvolaly řadu nečekaných událostí v energetické sféře. Mezi neočekávané zprávy patří například ta, že Evropská unie ustoupila Gazpromu a rozšířila mu přístup k plynovodu OPAL. OPAL je pozemní systém rozvodu plynu dopraveného do Evropy plynovodem Severní proud (Nor Starem). Tím lze dopravit plyn od Baltu až na hranici s Českou republikou, což zase umožňuje další propojení Severního proudu se spotřebiteli plynu ve střední a východní Evropě – bez nutnosti dopravovat plyn přes Ukrajinu.
Provozovatelem OPALu je Opal Gastransport GmbH & Co. KG, ve kterém má Gazprom podíl 49,98 % majetku a Wintershall Holding GmbH 50,02%. (GmbH je organizačně obdobou české s.r.o. – pozn. překl.) Od dokončení výstavby plynovodu v roce 2011 měl Gazprom podle třetího energetického „balíčku“ EU právo na využití maximálně 50 % kapacity OPALu.
Od té doby až doteď se Gazprom pokoušel získat k plynovodu neomezený přístup, ale Evropská komise to odmítala s odkazem na obsah „třetího energetického balíčku“. Až nyní, 28. října Evropská komise najednou potvrdila pro OPAL výjimku. Toto rozhodnutí umožní Gazpromu využít 50 % kapacity OPALu na základě exkluzivity (jako spoluvlastníka) a samostatně pak nakoupit u operátora kvóty na dalších 40 % kapacity. Vynětí OPALu z norem platných v rámci „třetího energetického balíčku“ EU tak vytváří nové možnosti i pro realizaci projektu Severní proud 2 (Nord Stream 2).
Téměř současně se objevily zprávy o ukončení vyšetřování Gazpromu antimonopolním úřadem, kdy mu hrozila mnohamiliardová pokuta. Situace připomíná období tvorby vzpomínaných energetických balíčků EU, během kterého se Gazpromu v podstatě podařilo obhájit monopolní postavení na trhu EU – výměnou za odstoupení od některých svých základních principů činnosti. Gazprom tak pravděpodobně odstraní zákaz dalšího přeshraničního prodeje plynu v rámci EU, tedy „zavře oči“ nad „virtuálním navracením“ ruského plynu.
Dohoda je dohoda – i tak je ale změna přístupu Evropy k Rusku jednoznačně zásadní. Vysvětlení leží v první řadě v hrozivé předpovědi týkající se nastávající zimy. Evropští odborníci očekávají abnormální mrazy a za těchto okolností je Brusel ochoten udělat vše, aby během zimního období nebylo zásobování členských států EU energií narušeno působením třetí strany – tranzitní Ukrajiny.
A tak je Ukrajina znovu středem pozornosti. Její úlohu a místo v mezinárodní přepravě plynu si zúčastnění každoročně připomínají s prvním sněhem. Není náhodou, že 27. října na jednání Valdajského klubu vyjádřil Vladimir Putin (o některých myšlenkách jeho vystoupení v Petrohradě již Eurasia24.cz informovala – pozn. překl.) své znepokojení nad tím, jak Ukrajina odebírá část přepravovaného plynu do svých podzemních zásobníků.
Mimo jiné uvedl: „To, co v současné době probíhá ve velmi důležité součásti energetické soustavy, na Ukrajině, v nás vyvolává znepokojení (…) Aby byla zabezpečena bezproblémová dodávka plynu do Evropy, je nutno předem uložit potřebné množství plynu v podzemních zásobnících. Ne ovšem pro svou vnitřní potřebu, ale pro zajištění tranzitu,“ uvedl Putin.
Podle jeho vyjádření je současný objem plynu uloženého v zásobnících nedostatečný. Současně doplnil, že pokud Kyjevu vzniknou s placením plynu pro vlastní spotřebu nějaké problémy, je Rusko připraveno poskytnout mu po zaplacení zálohy jakékoli množství plynu.
Obavy a znepokojení jsou na místě. Zásoby plynu v podzemních zásobnících představují na začátku topného období 14,7 mld. m3 (tj. 49 % celkového objemu zásobníků) a Kyjev přitom oznámil, že plnění zásobníků pozastavuje. Navíc z nich Ukrajina již začala plyn odebírat, protože podzimní chladné počasí přišlo o měsíc dříve.
V loňském roce vstupovala Ukrajina do topného období se zásobou 17,5 mld. m3 plynu, což byla nejnižší úroveň za řadu let. Bezpečnou zásobu představuje pro zemi objem 20 až 22 mld. m3 plynu s tím, že v případě studené zimy spotřeba znatelně roste.
A ještě jedna zneklidňující okolnost: výrazný pokles objemu přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. V roce 2011 dostali spotřebitelé v Evropě prostřednictvím ukrajinské tranzitní sítě 104,2 mld. m3 plynu – a v roce 2012 to bylo již jen 84,2 mld. m3. V roce 2013 se objem přepraveného plynu zvýšil na 86,1 mld. m3, ale v „revolučním“ roce 2014 spadl až na 59,4 mld. m3.
Snížení tranzitu pod 60 mld. m3 přitom dělá celou soustavu ztrátovou. Není vyloučena ani situace, kdy bude Ukrajina místo příjmu 2 mld. $ za tranzit ruského plynu do Evropy nucena sama za něj platit. Přiměřeně této situaci vzniká kardinální otázka: Bude Ukrajina do budoucna vůbec schopna tranzit plynu realizovat?
Obavy se ještě prohlubují vzhledem ke stavu ukrajinské plynovodní sítě. Podle názoru odborníků se plynovod na trase přes Ukrajinu stane do roku 2020 neschopným provozu; již dnes by bylo zapotřebí do jeho oprav a údržby vložit cca 10 mld. $.
Brusel v podstatě vždy chápal, že jediným spolehlivým zdrojem paliv je Rusko. Beztrestně „fušovat“ do politiky je možné pouze tehdy, pokud (Evropě či Ukrajině) nehrozí extrémní mrazy. A protože tato situace nyní nastala, vítězí logika a pragmatismus: Ukrajinu jako účastníka obchodu s plynem je možno obětovat (konec konců – Ukrajina si o to říká), a nové cesty pro dodávky paliva to neohrozí.
Je to mimochodem navíc v souladu s úsilím o vytvoření celoevropské navzájem propojené sítě, neboť OPAL propojuje Severní proud (Nord Stream) jednak s JAGAL (energovod Jamal – Evropa) na jedné straně, a se STEGAL (středoevropský tranzitní systém) na straně druhé. Předpokládá se, že na hranicích Německa s Českou republikou bude tranzitní potrubí propojeno s plynovodem Gazelle a tím dojde k propojení s českou plynovodní soustavou. Celá tato vnitroevropská rozvodná soustava bude potřebovat mohutný zdroj plynu – a tím by se měly stát plynovody Severní proud 1 a Severní proud 2.
V současné době proudí prvními dvěma větvemi Severního proudu do Evropy 55 mld. kubických metrů plynu (ročně). Po zprovoznění Severního proudu 2 koncem roku 2019 se tento objem zdvojnásobí až na 110 mld. m3.
To, že Gazprom získal plný přístup k využití plynovodu OPAL, umožní vypustit Ukrajinu ze systému tranzitu plynu – a přitom zachovat dodávky ruského plynu do zemí střední Evropy.
Jurij Tombert
Zdroj: fondsk.ru
Překlad: mbi, Eurasia24.cz
