Yekta Uzunoglu 3. 12. 2016
Minulý týden o chlup prošel v Turecku zákon amnestující a legalizující pedofilii na děvčátkách. Na protest a pod tlakem z celého světa byl návrh zákona stažen k dalšímu projednávání, během kterého předseda vlády Turecka, ale dokonce i Erdogan, ujistili pedofily, že zákon po “úpravě” projde, že se uzákoní! Dle všeho bude zákon jen kosmeticky poupraven a po poučení z prvního pokusu projde formálně parlamentem a hlavně bleskově, aby svět nestačil opět “řvát”.
Při tomto pohledu si oprávněně myslící člověk klade otázku, proč vlastně pro Erdoganovo Turecko je tak nezbytné se soustředit na legalizaci a amnestii pedofilie v situaci, kdy se země potýká se závažnými i mezinárodními problémy. Tato otázka má v Turecku mnohem rozsáhlejší historické, kulturní či přesněji řečeno subkulturní, etnologické a etnografické rozměry, které “civilizovaný svět” dlouho v zajetí svých vlastních zájmů přehlížel, nechtěl o tom vědět ale ani slyšet.
Přitom civilizovaný svět dobře ví, že na samotném osmanském dvoře byla páchaná pedofilie nejen na dětech ženského pohlaví, ale především na chlapcích, byla nedílnou součástí sultánského života. Západ ví a chce vědět jen o Harému! Ve stejném sultánském paláci, který navštěvuje v Istanbulu každý druhý turista, který chce “hned a honem” vidět Harém, vedle na třetím dvoře bylo staletí zařízení -zázemí “içoğlanu” to jest pohlavního zneužívání chlapců pocházejících především z Evropy. O této nelidské – bestiální skutečnosti civilizovaný svět věděl a to moc dobře! Ale ani tato bestialita, ale ani jiné obdoby nelidského zacházení, nebránily křesťanským zemím, aby aktivně podporovali Osmanskou říši proti Rusku, či aby pomáhaly Osmanům při genocidě a vyhnání Arménů a jiných křesťanských, židovských, jezídských menšin!
Psal se rok 1442, kdy byl vládcem Osmanské říše Sultán Murat II. a valašským knížetem Vlad II., který, aby zajistil osmanskou podporu, na žádost sultána poslal oba dva svoje syny Vlada (III.) a Radu do Osmanské říše s tím, že zůstanou u osmanského dvora jako záruka jeho loajality a že se podrobí osmanské výuce. Aniž by tušil, co ta výuka obnáší.
Hlavním městem říše bylo město Edirne, ležící dnes nedaleko bulharských hranic.
Obě děti byly hned po příjezdu ukázáni Sultánovi a sultán se již při prvním setkání “zamiloval” do jedenáctiletého Vlada III. Oba chlapci byli umístěni do “chlapeckého harému”. Ví se, že Vlad III. byl nejoblíbenějším chlapcem Sultána ze všech chlapců z harému včetně jeho bratra Radu.
Vlad byl brutálně zneužíván po dobu celých šesti let. Čemu všemu byl vystaven, to nevíme, víme jen, že dostal přezdívku Kazikli rumunský Tepes, to jest ten, kdo je obětí “narážeče” či “napichovače”. Když mu bylo sedmnáct let, dostal se už dle řádu chlapeckého harému “do důchodového věku” a tak mu sultán dal armádu a jmenoval ho Vejvodou a poslal ho, aby dobyl pro Sultána Valašsko, to jest jeho vlastní zemi. Jelikož si nebyl jistý, zda za šest let, co mu poskytoval rozkoš, mu rozkoš poskytoval proto, že se mu to líbilo, nebo ji jen strpěl, nechal jeho bratra Radu v poturčenectví, aby si byl jistý, že má u sebe zbraň pro případ, kdyby se Vlad obrátil proti němu.
Vlad III. se po dobytí knížectví Valašska “probudil” a začal vracet Osmanům po svém to, jak on sám strpěl. Osmanské zajatce napichoval na dřevěné ostré kůly, jejich turbany přibíjel k jejich lebkám hřebíky. A toto napichování se dostalo do mytologických rozměrů, že je třeba ďábla píchnout do srdce…… My známe jevy, kterým byl chlapec vystaven po šest let – znásilnění ale nevíme nic, co skutečně ještě musel tento chlapec všechno vytrpět v “paláci”. To “výuka” z něho udělala Drákulu, jaká ovšem byla, to se jen můžeme domýšlet……
K likvidaci Vlada Tepese poslal Sultán ještě daleko větší armádu vedenou jeho vlastním bratrem, dokonale poturčeným Radulem a přezdívaným v Saraju (paláci) “krasavec”. Žádný jiný paša, ale poslušný bratr měl zavraždit neposlušného bratra.
Když Sultán Mehmet, syn Sultána Murata, se po smrti svého otce stal v roce 1453 Sultánem dobytím hlavního města Východořímské říše Istanbulu – Konstantinopolisu, nabyl obrovské bohatství. Jeho nejvyšší prioritou bylo s nabytím bohatství a tím posílením svého postavení, okamžitě zlikvidovat Vlad III. Na jeho hlavu vypsal obrovské odměny, na které po dobytí Konstatinopolisu měl dost peněz. Přitom Mehmet byl skoro stejně starý jako Vlad III. A moc dobře věděl, že v době, kdy on si hrál v růžové zahradě v osmanském paláci v Edirne, čemu všemu byl o pár metrů dál podroben jeho otcem Vlad III. a podle evropské etiky by se dal očekávat alespoň soucit. On chtěl jeho hlavu za to, že porušil řád!!!
Také že následně na zlatem tácku jeho hlavu dostal.
Toto je historie jedenáctiletého dítěte, které se nechtěně a proti své vůli dostalo mezi ozubená kola osmanské antietiky.
Napichování a krvavá legenda, kterou za sebou zanechal Vlad Tepes, se v roce 1897 ztělesnila do podoby Drákuly, kterého lze zabít jen probodením jeho srdce. Ve filmu Francisa Forda Coppoly se část Rumunska, Transilvanie, dostala v podobě země Konta Drákuly do povědomí světové veřejnosti a po generace je zdrojem nepředstavitelné krutosti. Za legendou se ovšem skrývá pro naši civilizaci nepředstavitelná krutost, které byly vystaveny děti na Osmanském dvoře a nejen tam na dvoře…
Za staletí prošlo institutem Icoglan tisíce křesťanských dětí, kterým byla urvána lidskost z jejich existence podobným způsobem, jako u Vlada III. Jejich příběhy neměly to štěstí, aby narazily byť v romantickém zpracování obdobu Brama Stokera, tak se o nich civilizovaný svět ani v přetvořené podobě nedozvěděl. Jejich příběhy ale zůstaly v písních, v žalostných legendách balkánských křesťanských národu, dál se nesměly dostat. Osmanská říše byla přece “strategickým partnerem” západu, tak jako tomu je dnes. V Čechách se dochovalo starodávné přísloví “poturčenec horší Turka”, které bohužel naráží na kamenné zdi státních institucí a padá tam někde na chodník.
Letos v březnu manželka Erdogana na jedné tiskové konferenci, které se zúčastnila jako čestný řečník, vychvalovala před celým světem osmanské harémy. Harémy jsou podle ní vzdělávací instituce, kde se ženy připraví na celý jejich život, ženy podle ní mají možnost v harémech „dozrát“. Takové je stanovisko turecké I. dámy k harémům! Erdogan oslavuje vše osmanské tak nebuďme překvapeni, když se za čas Erdogan jako muž vyjádří k “institutu” Icoglan – mužského harému se stejným obsahem…..
Nevím, pročpak bychom se měli divit, že současné Turecko, které chce i v osobě Erdogana ztělesňovat vše, co je spojeno s turko –islamismem, legalizuje a amnestuje pedofilii páchanou “jen na děvčatech” …… doufám a modlím se, abychom se nedočkali legalizace a amnestování pedofilie páchané i na chlapcích, která je tak jako u děvčat v Turecku v rozporu s psaným zákonem tolerována, pokud se nedostane do cenzurovaných medií….
