Jiří Baťa
26. 12. 2016
Není tomu zas až tak dávno, co se naši pravicoví „demokraté“ (ale nejen oni) negativně vyjadřovali k předloženému návrhu zákona o postihu za urážky a hanobení státních představitelů (dnes cíleně na prezidenta M. Zemana) a kdy se zvedla vlna (nejen) pravicového odporu, že by byl takový zákon krok zpět k totalitě, že by poškozoval demokracii, omezoval svobodu slova, právo na názor a jiné podobné, „velmi“ pozoruhodně (ne)opodstatněné důvody.
Tento postoj jen ukazuje na morální zásady a etické cítění těchto lidí, když jim nevadí, či se proti tomu nijak neohrazují, spíše ale podporují neslušné vyjadřování, nadávky, pomluvy, vulgarity a osobní urážky osob, které však zasluhují úctu a respekt. V případě, že pokud člověk je, nebo si říká, že je „demokrat“, by měl být schopen překonat jisté skutečnosti, se kterými může vnitřně nesouhlasit a to bez toho, že se k tomu nutně musí vyjadřovat jako nevychovaný spratek, hulvát alias člověk nejnižší kategorie lidské společnosti na úrovni hospodské galérky.
Nemalým překvapením je událost, ke které došlo v sousedním Německu. Jakkoli je Německo mnohonásobně demokratičtější než naše Česko, přesto je v Německu podobné chování, jednání nebo vyjadřování trestné, zatímco u nás je některými „demokraty“ považováno za návrat k totalitě, ohrožení demokracie, omezování svobody slova apod. Ve zmíněném Německu je zřejmě už jen pouhý náznak pochybnosti o psychickém stavu slušným slovem „šílená“, považováno (ve směru k jisté prominentní osobě) jako porušení společenské a etické normy. Svědčí o tom informace ze serveru britského deníku Daily Express, který přinesl zajímavou informaci o stíhání německého policisty, který na akci Alternativy pro Německo údajně označil německou kancléřku Angelu Merkelovou za „šílenou“. Pokud se to potvrdí, hrozí strážci zákona pokuta ve výši až tří měsíčních platů. Paradoxně však ve stejném Německu se rovněž nesmí (na základě direktivy diktátorů z EU) negativně mluvit, vyjadřovat nebo kritizovat v případě, jde-li o nespolečenské či dokonce trestní jednání současných imigrantů.
Z uvedeného vyplývá kolik podob, zásad a charakterů může mít všeobjímající a vše postihující „demokracie“. Co se hodí pro „demokraty“ u nás, nehodí se demokraty jinde a naopak. Bylo by navýsost zajímavé, jak se k této zajímavé události v demokratickém Německu vyjádří páni Kalouskové, Schwarzenbergové, Fialové, Ženíškové atd., pokud tedy považují Německo za demokratický stát. Zda tuto událost jako takovou exemplárně odsoudí, nebo uznají, že všechno má své hranice, tedy i „demokracie“ v Česku.
Jakkoliv lze považovat případný postih německého policisty za až příliš přitažený za vlasy, tedy za neadekvátně přehnanou reakci na standardní, slušné pojmenování možného psychického stavu kancléřky Angely Merkelové o které se vyjádřil, že je snad „šílená“ (čemuž mj. její dosavadní jednání ve věci migrace, ale i její vzezření na foto výše, názoru policisty zcela nasvědčuje) nelze nevidět, že i Německo ctí, má respekt a chrání postavení představitelů státu navzdory tomu, že jde zcela nepochybně o demokratickou společnost. Ovšem ve srovnání s panickým jednáním našich politiků je patrné, že návrh několika poslanců na novelu zákona o postihu některých našich „rádoby demokratů“ a jejich nepatřičného jednání vůči představitelům státu (dnes momentálně zvláště na prezidenta Zemana, ale i funkce prezidenta jako takového a dalších funkcí) má nejen své reálné opodstatnění, ale v porovnání s Německem nejde u nás ani o žádný útok na demokracii a už vůbec ne návratu k totalitě její.
