Luděk Prokop
28. 12. 2016
Neměl bych po procitnutí otevírat internet a už vůbec ne chodit na novinky.cz, protože již jen samotné titulky dokážou zkazit náladu a vybudit myšlenky na to, v jakéže hnusné morálce, tvořící dnešní chaotický blázinec, v jaké to demokratické hnusotě to žijeme.
Titulek první dnes: „Soud znovu zrušil osvobozující rozsudek nad Nečasovou v kauze Vojenského zpravodajství“. Už jenom pomyšlení na počínání soudů, kdy soud „znovu“, tedy opakovaně ruší opakované rozhodnutí soudu, budí dávivý reflex.
O to dávivější, když vezmeme v potaz, jak to dopadne s člověkem ve výrobním procesu, když opakovaně vyrobí zmetek. A tady si soudy v pohodě vyrábí zmetky, bez problémů je zruší, aby vyrobily zmetek další, který opět bez problémů zruší, protože soudy jsou nezávislým pilířem demokracie, jinak řečeno, nezávislým pilířem stojícím nad demokracií, určujícím charakter demokracie, bez možnosti jakéhokoli zásahu oné demokracie, která se tak stává čím dále více prohnilejší.
V daném případě se dozvídáme o svévolné, bezbřehé ignoraci obsahu zdůvodnění osvobozujícího rozsudku, abychom zvěděli, že: „Podrobnosti k soudnímu usnesení, na které v úterý upozornila Česká televize, nemohla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci sdělit, protože ještě není sepsané“. Nebudu zacházet do bližších podrobností, které neznám ale oprávněné pochyby o počínání soudů vzbuzují krajní nevoli i bez těch podrobností. V první řadě, pokud je Nečasová stíhána za zneužití pravomocí státního úředníka, vyvstává otázka kardinální, jak mohla zneužít pravomoci, když ze své funkce ve vztahu k inkriminovaným službám, vůbec žádné pravomoci neměla? Zástupné problémy, bulvárem pranýřované přijímání velkolepých darů, mělo by být v marasmu nesčetnosti neřešených podobných případů, raději opomenuto. Jak soudem, tak investigativním bulvárem. Tedy není-li záměrně nastartován proces likvidace demokracie, v první fázi proces totálního rozkladu morálních hodnot. V prvopočátku rozklad pozůstatků morálky z předchozího režimu, kdy práce jako taková, byla vážena a stavěna v hodnotovém žebříčku do první řady.
No, v dnešním našem demokratickém soudnictví kraluje nade vším bezkonkurenčně ono, z totalitního soudnictví plně převzaté – důkazů netřeba, bohatě stačí, když soud nabyde přesvědčení. Dobře to známe, jak z případu „Kájínek“, kdy oprávněné pochyby o manipulacích vyšetřujících orgánů, byly důkazní materiály znehodnoceny takovou měrou, že soudu nic jiného, než nabýt přesvědčení, nezůstalo. V případě Kramný zase, nebylo a zřejmě dosud není jasno, ani prokázáno jak byly vraždy provedeny, ale soud nabyl přesvědčení, že byla vražda (ani nevíme jak spáchána, nejprve tak či onak, až v závěru vzdor fyzikálním pochybám – definitivně elektřinou), nicméně soud nabyl přesvědčení, že spáchána byla a že ji spáchal Kramný. Vědět alespoň jak – by to chtělo. Myslím tím v zájmu spravedlivého procesu, nikoli, že bych to k něčemu sám potřeboval.
Další titulek, jenž narušil můj zdánlivý sváteční klid – zní :
„Alza.cz porušila zákon o otevírací době během svátků, tvrdí obchodní inspekce“. Evidentně jde o zákon pro nasrání co nejvíce lidí. V čí prospěch může být takový zákon, se pokusím dále jen hádat.
Odbory se mohou prsit a honosit, jak vybojovaly zaměstnancům vánoční pohodu. Takže místo namáhavějšího a pracnějšího bojování a vybojování dodržování zákonů a etiky ve prospěch zaměstnanců obchodních řetězců, jim vybojovaly sváteční volno, které jim samotným mnoho příležitostí k vánočním nákupům nepřinese.
A zaměstnanci, kteří by v případě dodržování zákonů, plus příslušných ustanovení benefitů plynoucích z kolektivních smluv, vyjednaných solidními odbory, si přišli na slušné navýšení platu za práci ve svátky, akorát utřou nudli, řetězce ušetří za příplatky. Spokojenost na obě strany – zaměstnavatele (obchodních řetězců) a odborů honosících se dalším úspěchem jejich nesmlouvavého boje za zájmy zaměstnanců. Může být, že odbory mezi zaměstnanci obchodních řetězců těch odborářů mnoho nemají. Otázka na místě zní – proč asi? Odpovím namátkou – hodně starostí a potíží. Jde jenom o lidi a nestojí to za námahu.
V daném případě pak nelze opomenout otázku, zda a jak zákon s těmi jeho parametry určenými tvořivými poslanci, může či nikoli, postihovat rodinné firmy, (kam odbory jaksi nemohou), a firmy, například vietnamské komunity, kterým nečiní potíže vycházet vstříc zákazníkům i v méně vhodné doby, aniž by zaměstnanci cítili jakoukoli újmu.
Nechci se dál rozepisovat ani o soudnictví, ani o zaměstnancích obchodních řetězců, neřku-li o zastání ze strany jejich odborů. Odborů, které nedokážou prosadit vedle zákazu prodeje o vánocích, zákaz parazitních institucí, mezi které legální agentury práce, tu a tam spadající pod nadvládu nelegálních mafií, nesporně patří.
Pokud bych psal vždy o tom, co mne rozladí, nedělal bych nic jiného. Stačí, když si tu a tam tím psaním ulevím, jako právě dnes a teď.
