11. 12. 2016 zdroj a zdroj
Dnes se celý den všichni kolem dohadují o Bělověžských dohodách a jejich úloze v historii. Řeknu přímo: nejsem fanda Sovětského svazu z řady důvodů, ale lituji jeho rozpadu. A necítím žádné vřelé city vůči těm občanům, kteří se 8. prosince 1991 shromáždili v Bělověžském pralese. Protože oni rozvrátili mou zemi, v níž jsem se narodil, vyrůstal, za kterou bojovali moji dědové a pradědové. Když bořili SSSR, snažili se rozcupovat historické Rusko. Ale během posledních 25 let bylo jasné, že se to nepodaří.
Kromě toho to, jak se v poslední čtvrtině století vyvíjejí některé postsovětské země, svědčí o tom, že rozpad SSSR jim zjevně neprospěl. My sami jsme ztratili 20 let historického rozvoje své země a ta se již se nevrátí. To za prvé.
Za druhé. Mnozí vysvětlují lítost z rozpadu SSSR nostalgií po létech svého mládí. Ale zdá se mi, že nejde o nostalgii. Jde o ztrátu ideje.
Klíčový problém, zejména pozdního SSSR, spočíval v tom, že KSSS nebyla schopna nabídnout lidem obraz budoucnosti. Tehdy podvedená sovětská inteligence, která po tisících chodila na shromáždění za svobodu a velkou a čistou lásku k Západu, se spoléhala na Jegora Gajdara a jeho kolegy, ale brzy se ukázalo, že není žádná idea! Takže jednu ideu sebrali a místo toho nabídli jen ideu, jejímž jádrem je zlaté tele. Ale bez ideje nemůže být pohyb vpřed! Ruský člověk ideu a sen potřebuje jako vzduch, bez nich chřadne. V roce 1917 i v roce 1991 nás koupili právě na tento sen.
A na závěr. Ať už se to zhroutilo samo, ať už to byla zrada – to dnes není důležité. Dnes musíme myslet na zítřek a žít přítomností. A co je nejdůležitější, musíme se poučit z naší společné minulosti a správnými závěry a moudrostí neopakovat minulé chyby.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Petr Tolstoj je nyní poslanec Státní dumy, před tím moderátor diskusního pořadu Čas ukáže na 1. kanálu RT.
