Vidlák
25. 12. 2016 Kosa zostra čili vlkovobloguje.wordpress.com
Pamatujete, co jsem psal před rokem o sestřelení ruského bombardéru tureckou stíhačkou? Připomenu se.
Tvrdil jsem, že šlo o mistrovskou šachovou partii ze strany Ruska, která donutila tureckou vládu odkrýt karty. Myslím, že se to také stalo.
Podpora džihádu byla dál neudržitelná, nebe nad Sýrií se pro turecké letectvo uzavřelo, NATO nezasáhlo.
Tvrdil jsem, že Rusko a Turecko mají dlouholeté společné vztahy plné válek i mírových smluv a přenesou se i přes jedno sestřelené letadlo, což se také stalo. Nic to nemění na tom, že sestřelení ruského letadla se stalo pro Turecko první prohranou partií po dlouhých letech úspěchů na poli velkého světa.
Pak přišla druhá těžká prohra. Mnohem horší,než ta první. Nezdařený vojenský puč. Zde nejde vůbec o to, kdo byl vlastně v právu a kdo je tam někde v Istanbulu horší variantou. I když tento střet vyhrál legitimní prezident – skorodiktátor Erdogan, nic to nemění na tom, že Turecko muselo ve obou případech zase prohrát.
Čistky v armádě, soudnictví a vůbec ve státní správě se táhnou dodnes a říkejte si co chcete, když tohle spustil kdysi Stalin, tak tu druhou světovou v první chvíli málem prohrál. Vsadím se, že v turecké armádě se teď dostávají do popředí především Erdoganovi řiťolezci a určitě se teď moc ohledů na jejich skutečnou vojenskou kvalifikaci nebere. Turecká armáda je v současnosti jen stínem své předchozí velikosti a schopností.
Státní správa na tom není o moc líp a i když bych věřil, že je ten Erdogan schopný, nějakou dobu to potrvá, než se uklidní jeho paranoia a bude mít pocit, že má vše pod kontrolou. Do té doby se budou udávat všichni navzájem a mezi službami drahému vůdci Osmanstva si určitě vyřizují své osobní účty.
Dnes máme třetí prohru. Vražda ruského velvyslance. Zastřelil ho policista. Normální policajt, který má služební zbraň, služební průkaz, složil určitě i nějaký místní slib pomáhat a chránit a ejhle – on je vlastně terorista od jakýchsi superdemokratických strážců Allepa nebo něčeho podobného.
Teď se bude vyšetřovat. Především se ukáže, že podobných sympatizantů syrského odboje, kurdské samostatnosti nebo jiných úkolů od Alláha je plná policie. Začne další kolo čistek. Možná se o nich nebude mluvit před novináři, ale ani z policie toho moc nezbude. Kariéru nastartují noví rektální alpinisté, ale potrvá roky, než se situace stabilizuje.
No, být Erdoganem, moc klidné spaní bych neměl a asi bych uvažoval jestli mi ta nová větší porce moci a samolibosti stála za to riziko. Od jisté doby dostává velikáš ránu za ranou a Turecko s velkou perspektivou a vznešenými obzory dědiců teritoria nemá moc daleko do bašárovské Sýrie. Bašár přežil a asi to už fakt vyhraje, ale už se nedožije, že by Sýrie byla stejně velkým regionálním hráčem jako před Arabským jarem.
Jak na takovou situaci reagují všichni vůdci, diktátoři a spasitelé? Většinou spustí nějakou další válku. Která je zatluče do bezvýznamnosti definitivně.
Nevím, jestli Erdogan zkusí něco podobného. Ale jsem si celkem jistý, že Turecko začalo právě kulhat na všechny nohy a pokud si nenechá zajít chuť na dobyvatelské plány, nemusí z něj také nic zůstat.
