Zdeněk Hrabica
27. 12. 2016
Házení hrachu na zeď? Zdá se! Ale není to zase tak zcela bez výsledku. Jsme svědky nesmírné masáže, kterou nám poskytují česká média a jejichž charakter a morálku ve vánočním projevu přesně definovala hlava státu. Označila je za volební štáb Hilary Clintonové. Před časem jsem se nakrátko při pražské cestě paní Madelaine Albrightové na autogramiádu své knihy dozvěděl, jak vřelé byly její vztahy k Hilary a Billu Clintonovým.
Však také tato dáma s českým původem znovu přispěchala, tedy nikoliv poprvé, alespoň na dva dny znovu k nám, aby byla přítomná připravovanému ohňostroji na počest zvolené prezidentce USA v Praze.
Volba v USA nevyšla, pražský ohňostroj se nekonal.
Pohrobci nyní pláčou nad zvolením Trumpa prezidentem USA; je zarážející, že však s nimi kvílí i předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a své kvílení spojuje s dvěma jmény – s příjmením Trumpa a Putina. Ani jeden mu není po chuti.
Jsem rád, že národ mírně procítá z mnohaletého balamucení a odvrací sluch a oči od zvučných jmén současné české novinářské „elity“; mohl bych jménovat v řadě. Občas se rozhořívá diskuse o Babišově vztahu k MfD, LN a Metru a jiným, o Bakalově vlastnictví Hospodářských novin.
A zcela bokem kritické pozornosti jsou četná média v regionech; ta jsou podle mého oproti vzpomenutým celostátním daleko agresivnější a jedovatější. Většinou dvakrát nebo jednou týdně, byť po malých soustech, otravují vzduch.
Pravidelně se mi dostávají na stůl Jihlavské listy a musím říci, že jsou oproti celostátním mnohem zřetelnější a nespokojenější se stavem společenského mínění obyvatel, než celostátní deníky. Nepřeji nikomu, kdo smýšlí odlišněji než ony, aby o něj tyto noviny projevily zájem.
Neskrývají svou nenávist ani své šťouchance k prezidentu republiky, kdekoliv se k tomu jenom najde příležitost. Neskrývají svou poťouchlost ani před svými čtenáři. Pravidelně a dlouhodobě se však tváří objektivně. Jakoby hrály na obě strany.
Kdyby sešly z této cesty, nedostalo by se jim štědrých inzerentů, pomáhajících jim zatím přežít a vydělávat na době, které tak věrně posluhují.
Někdy soudím, mohu se mýlit, že tak konají kvůli hrudce minulého másla na svých hlavách.
