Kachna a ještě k tomu na neděli… Nedělní škola čtení mezi řádky.

8.1. 2017   První zprávy
Průvodcem nám bude student politologie, který si z důvodů, aby dokončil bez problémů studium, nepřeje být jmenován.
Prý umíte číst mezi řádky? Můžete nás to naučit?
“Ne tak docela, ale pokusím se o to. Nu jako příklad jsem si vybral několik událostí z uplynulých dnů.”

Nedělní škola meziřádkového čtení. Černoch v letáku a rakev na chodbě
“Copak za totáče jsme se naučili číst mezi řádky, ale současná mládež se neorientuje ani v událostech z konce devadesátých let,” tak nějak pohovořil senátor Jaroslav Kubera v televizním rozhovoru. Proto je tu Nedělní škola čtení mezi řádky.

Událostí týdne se občas stanou i prkotiny. Tady je jedna. Jeden obchodní řetězec vydal leták, na kterém je vyzobrazený model, který veřejnost rozdráždil jen tím, že má kakaovou barvu pleti. Strhla se však na sociálních sítích diskuse řešící otázku, co tam ten černoušek propagující oblečení dělá?

Co vyčteme mezi řádky …


Cíl tohoto uměle vyvolaného sporu vyšel marketinku obchodního řetezce v plné parádě.
Všichni nyní vědí, že nějaký řetězec kromě zeleniny, kterou si vybíráte z bedýnek do sáčků, nabízí i hadry.
Všichni nyní vědí, že je potřeba přisypat nějaké miliony neziskovkovýn organizacím, které českou veřejnost více budou chránit před zase prokazatelnými rasistickými projevy.
Vůbec nikomu nevadí, že celou reklamu vymyslel idiot, který pozval modela černé pleti na propragaci tmavého oblečení. Kdyby se jednalo o bílá trička a kalhoty, kde by model černé pleti byl na místě a zvýraznil by nabízené zboží, ale černá a tmavá trička nebo kalhoty navléci na černouška, to je nesmysl. Pokud jsem si vystřihl ty stránky letáků, tak jako ukázku, jak se nemá fotit reklama.

První týden v lednu 2017 se v prostorách Národního divadla kolegové a kulturní veřejnost rozloučila s Lubou Skořepovou, která zemřela 23. prosince 2016 ve věku 93 let. Jak upozornila media rozloučení se konalo na chodbě Zlaté kapličky. Luba Skořepová byla přitom členkou a následně emeritní členkou první české scény od roku 1948. Bulvární media připomenula, že vedení ND neumožnilo rozloučení na jevišti, tak jak se to běžně dělá v případě velkých postav divadla. Prý se udělalo maximum proto, aby rozloučení v divadle se vůbec uskutečnilo a že se to takto praktikuje už řadu let. Tedy, že je rakev ve foyeru, kde probíhá rozloučení?

Co vyčteme mezi řádky …


Rozloučení tedy proběhlo spíše na chodbě, hned za vstupními dveřmi. Navíc než smuteční akt začal, museli hosté stát venku, v ten den doslova na mrazu. Paní Skořepová zemřela ve špatnou dobu, kdy nejsou divadelní prázdniny a naopak v době, kdy hlavní scéna Národního divadla je obsazená každý den zkouškami a představeními. S paní Skořepovou se tedy rozloučení neuskutečnilo na jevišti, nad kterým je napsáno Národ sobě a vedle rakve nestáli žádní herci čestnou stráž.