Bohouš Sobotků chce vyhrát volby a tak rozdává ze společného na úkor dluhu! „Po mě ať je třeba potopa, hlavně když se udržím u korýtka.“

Radek Rozvoral
9.2. 2017   Rukojmí
Od propadáku v krajských volbách se ČSSD snaží ústy svého předsedy a premiéra v jedné osobě oblbovat občany tím, že je začíná nekoncepčně uplácet ze společného koláče na úkor zadlužování našich dětí.
V pondělí večer debatoval premiér Bohuslav Sobotka se členy spolku Idealisté.cz, což je spolek sociálně demokratické orientace, který vznikl z mládežnické organizace ČSSD a kde mimo jiné bojovně za souhlasného potlesku řekl: „ČSSD si nemůže dovolit skončit v opozici, volby vyhrajeme, ale musíme okamžitě opustit mentalitu těch, kdo mají pocit, že je to dopředu prohrané.“
 
 K tomu ještě následně nastínil hlavní programovou linii: „Jako sociální demokraté nesmíme sklouznout k pokušení konkurovat jim tím, že se staneme nacionalisty, naopak musíme mít přesvědčivou, propracovanou a radikální sociální politiku. Ochrana práv zaměstnanců a podpora rodin cestou zvyšování přídavků na děti nebo zvyšováním kapacity mateřských škol je naší cestou.“
Ať už se tedy jedná o zvyšování přídavků na děti, navýšení platů různým skupinám státních zaměstnanců, zvýšení důchodů, nebo navýšení minimální mzdy, všechno je to nekoncepční a nekouká se nalevo ani napravo, kde na to vzít a vždy to přichází před nějakými důležitými volbami. Přesně to je politika ČSSD – žádný program, jen nekoncepční rozdávání nebo lépe řečeno uplácení voličů.
Nikde se už ale neříká, kde na to vzít. Není zřejmě nic lepšího než nás opět malinko zadlužit tak jak to mimochodem ČSSD dělá pravidelně. Těmto sociálním inženýrům je úplně jedno, jak bude vypadat budoucnost našich dětí a řídí se heslem: „Po mě ať je třeba potopa, hlavně když se udržím u korýtka.“ Podle nejnovějších volebních preferencí to ale vypadá, že se počet těch oranžových korýtek stále zmenšuje, což ukazuje na to, že občané se zdravým selským rozumem sociálně demokratickou politiku prokoukli a zjistili, že to není to pravé ořechové pro prosperitu společnosti.
Tu nekoncepčnost vidím v tom, že když se někde rozdává, tak se na druhé straně musí šetřit a ne se stále dokola zadlužovat. Ano navýšení přídavků na děti, platů různým skupinám státních zaměstnanců, zvýšení důchodů, nebo navýšení minimální mzdy je potřeba, jelikož se pracující lidé starající se o rodinu musí podporovat, ale ne na úkor zadlužování. Je potřeba velmi osekat sociální dávky těm, kteří nikdy nepracovali, pracovat se nesnaží a jen si válí šunky za peníze pracujících, kterým se ještě smějí. Dále je potřeba odstřihnout od rozpočtu všechny neziskové organizace s politickým programem, kde si nakapsovávají lidé, kteří zde šíří nepotřebnou multikulturní ideologii.
Prosperitu společnosti může přinést pouze takový politik, který se bude občanům zodpovídat svou vymahatelnou, osobní, hmotnou a trestní odpovědností a bude moci být občany odvolán. Pokud bude nad všemi politiky viset takovýto Damoklův meč, bude populistickému rozdávání a uplácení ze společného na úkor dluhu navždy konec.