Zdeněk Zbořil
20. 2. 2017 Parlamentní listy
ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Proč by se měla zabývat posunutím termínu volby generálního ředitele ČT Poslanecká sněmovna i to, jakým způsobem dává najevo smysl pro humor Petr Dvořák, vysvětluje ve svém pravidelném Rozjezdu politolog Zdeněk Zbořil.
Věnuje se také debatám o českých povolebních koalicích: „Já si spolupráci ČSSD nebo ANO 2011 s Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem také neumím představit. I když vím, že oba mají silné žaludky, přece jen si toho řekli tolik, že spolu nemohou dnes zajít ani na kávu.“ Komentuje i zásadní prohlášení z mnichovské bezpečnostní konference: „Amerika first! Bude platit i na bitevním poli a ti ostatní o tom budou muset začít přemýšlet.“ K prognóze amerického historika o velmi krátkém působení Donalda Trumpa jako prezidenta USA Zbořil říká: „Výrok, hodný některé české TV, které vysílají pořad ‚Vědmy radí‘!“
„Zaujalo mne, že Rada může tak snadno rozhodnout o termínu voleb ředitele,“ reaguje politolog Zdeněk Zbořil na rozhodnutí o tom, že výběr nového šéfa bude přesunut z podzimního termínu už na duben. Právě na tuto informaci v Lidových novinách reagovali úvahami, že jde o zvýhodnění stávajícího ředitele. „Vkrádá se podezření, jak konstatovaly právě LN, že existuje jiný důvod, než RČT uvádí, totiž, že by mohlo jít o kolizi s termínem podzimních voleb do PS PČR. Jako kdyby nám někdo z Rady naznačoval, že jak se blíží nějaké volby, musíme předpokládat, že ČT, její buď zvolený, nebo nezvolený ředitel a Sněmovnou zvolení radní se nemusí chovat nestranně, jak předpokládá zákon. Názor, že ředitel ČT musí být zvolen dřív, než bude zřejmě nekompetentní PS volit několik členů Rady nebo dokonce Radu celou je natolik závažný, že by se tím (a tedy také sama sebou) měla zabývat Poslanecká sněmovna,“ doporučil politolog a dál doplnil: „Nechme stranou, kolik času bylo ubráno kandidátům na přípravu k účasti na ředitelském konkurzu a do jaké míry jsou znevýhodněni, musí-li čelit konkurenci, která si v posledních několika letech vytvářela kontakty, spojence a skrytou i veřejnou podporu. A zda vůbec, vzhledem i k nepříliš velké oblibě současného ředitele Dvořáka (a velké části vedení ČT) by se nemělo rozhodovat jinak než tímto ‚osudovým‘ způsobem!“
Zbořil upozorňuje: „Na druhé straně je ovšem také pravda, že když to nevadí opakovaně hartusícím divákům a stěžujícím si politikům, dostane se jim toho, co si zaslouží – trochu předvolebních slibů, po volbách nezájem o diváky, ale opakované arogantní žádosti o zvýšení ‚televizní daně‘. Když nám to tedy nevadí, tak se nezlobme na ty, kteří dělají jenom to, co je jim nejen Poslaneckou sněmovnou, ale i diváky dovoleno.“
Zbořil: Pan ředitel Dvořák má smysl pro humor
Řediteli veřejnoprávní televize se nelíbily některé texty Mladé fronty Dnes. Na středeční schůzi Rady České televize podrobil médium ostré kritice. Informoval o tom server Forum24.cz. Babišův deník píše, že si ČT za 12 milionů nechala od tří agentur vylepšovat image. Tato tvrzení považuje Dvořák za zcela lživá, uvedl server. Mladá fronta Dnes podle Petra Dvořáka používá estébácké postupy padesátých let bývalého Československa. „Nezbývá mi, než je vyvrátit,“ řekl Radě České televize ředitel. Podle serveru připomněl, že cena zakázek pro agentury Bison & Rose, AMI Communication a Stance Communications nedosahuje 12 milionů Kč, jak uvedlo středeční vydání MF Dnes, ale „9,6 milionu Kč na dobu čtyř let“. Tvrzení Babišova deníku, že agentury mají vylepšovat image České televize, je podle jejího šéfa také lež. Jde prý pouze o pomoc s propagací pořadů na sociálních sítích a internetu obecně.
A co na to říká Zdeněk Zbořil? „Pan ředitel Dvořák má smysl pro humor. Málokdo z nás, kdo nemá přístup k financování a rozpočtování ČT může tvrdit, že 12 milionů je hodně a 9,6 milionu málo. Také silná slova, že ‚Babišův deník‘ používá estébácké postupy z padesátých let, budou nějaký omyl. Nevím, co pan Dvořák nebo nějaký jeho rodinný příslušník ví o ‚estébáckých metodách‘ a o padesátých letech, ale možná se mýlím, možná o nich ví víc, než si myslíme.“
Kolik asi stála analýza ČT o Americké volební noci?
Informace RRTV o tom, že měla ČT nesprávně postupovat po stránce objektivity u pořadu Americká volební noc, vyvrací televize novou analýzou, kterou si nechala vypracovat. „Taková analýza bude jistě zajímavá. Nejenom proto, že se dozvíme my, kteří jsme s názorem Rady souhlasili, jak říkal dnes zapomenutý prezident a první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný – ‚kruci, kdo má vlastně pravdu?!‘ Pan ředitel Dvořák prokázal dost taktu, že citovanou analýzu nevypracoval sám, ale přece jen by měl být sdílnější. Když si ‚ji nechal vypracovat‘, bylo to za úplatu, nebo zadarmo? Pokud za úplatu, tak za kolik? I podle honoráře bychom mohli usuzovat na důvěryhodnost takové analýzy. Víme totiž, třeba z posuzování trestného činu pana Janouška, že v ČR jsou znalci a analytici, kteří neříkají a nepíší vždy pravdu, a jsou za to dokonce i soudně stíháni. A tak se nám bude snadněji uvažovat o tom, kdo tu pravdu opravdu má.“
Zbořil připomíná období televizní stávky o Vánocích 2001
Politolog Zdeněk Zbořil také připomíná nejvýznamnější události ve vývoji České televize od roku 1989. „Snad vůbec nejvýznamnější událostí v dějinách ČT byla samozřejmě tzv. televizní stávka o Vánocích v roce 2001. O té si mnozí mysleli a snad ještě myslí, že ochránila svobodu slova a svobodného šíření myšlenek před ‚zvůlí‘ politiků, respektive vlády a PS PČR. Jiní mluví o okamžiku uchvácení moci revolučními odbory ČT; a dva významní představitelé moci výkonné i zákonodárné se domnívali, že to byl dokonce pokus o státní převrat. Mimo jiné vánoční vystoupení Josefa Zielence, který označil tyto události za ústavní krizi a žádal rozpuštění Poslanecké sněmovny a dočasné převedení jejích pravomocí na Senát PČR (údajně inspirováno Václavem Havlem) bylo takovému stavu velmi blízko,“ vzpomíná Zbořil.
„Musím se ale přiznat, že jsem se od té doby příliš o tento pokus vytvořit ‚čtvrtou moc ve státě‘ příliš nezajímal, protože jsem nemohl, ale také neuměl běh těchto událostí ovlivňovat. Prostě to ti ve spacácích vyhráli. A tak jsem se začal více zajímat o tzv. uměleckou a dokumentární tvorbu. Nechci nikomu vnucovat svůj názor, protože vím, že v takových hodnoceních hraje subjektivita a ‚dojmologie‘ velkou roli, ale zdá se mi, že nejen publicistika, ale i tzv. umělecká tvorba mají sestupnou tendenci. Pokud páně Dvořákovi analytici dojdou k názoru, že ČT24 nás informovala o průběhu voleb amerického prezidenta objektivně, pak jej nemohu brát vážně a nemá cenu jeho další působení v ČT nebo mimo ČT sledovat. Podobně, jako jsem přestal sledovat většinu současné produkce ČT, a dokonce i ty kdysi a dočasně atraktivní, dnes už po sterém opakování úmorné, programy ještě v černobílém provedení,“ dodal.
