rozhovor a video
19. 2. 2017 ParlamentníListy
„Právě jsem se vrátil z Bosny a Srbska a tam nejoblíbenějšími českými politiky jsou Klaus a Zeman,“ uvádí v rozhovoru ParlamentníchListů.cz dokumentarista, režisér Václav Dvořák. Podle jeho mínění Miloš Zeman prospívá především samostatně uvažujícím Čechům, ale i Slovákům, Maďarům nebo Srbům. Mezi prezidentskými protikandidáty nevidí prý k Zemanovi žádnou smysluplnou alternativu. „A jestli na prezidenta v další volbě číhá nějaký průšvih? Ano, samozřejmě, že číhá. On má totiž náš pan prezident jednu velkou slabinu – často si vybírá ke spolupráci podivné lidi, od kterých můžete čekat ledasco,“ říká.
Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Je jeho rozhodnutí, a pak i výsledek volby, důležitý mezník, který určí další fungování této země, nebo vzhledem k významu jeho funkce fakticky o nic nejde?
Mezi prezidentskými protikandidáty, kteří se zatím velmi nesměle hlásí do soutěže, nevidím k Miloši Zemanovi žádnou smysluplnou alternativu. Takže samozřejmě je velmi důležité, aby Zeman kandidoval i podruhé, a věřím, že své voliče opět najde ve většině národa. Ostatně mnoho lidí mi v nedávné minulosti říkalo, že sice Zemana nevolili, ale že uznávají, že je nejlepším z možných řešení, a že jsou rádi, že se stal prezidentem. Prostě kladně hodnotí až na základě prezidentových činů. To je důležité.
Nejobecněji řečeno, v čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti prospívá a v čem jí škodí? Vadilo vám, když Zeman dal veřejně radost nad vítězstvím Donalda Trumpa, či jak si počíná v tématu migrace? A co jeho podpora vůči ministrovi financí Andreji Babišovi?
Miloš Zeman prospívá především samostatně uvažujícím Čechům, ale i Slovákům, Maďarům nebo Srbům. Divila byste se, jak je náš prezident v těchto zemích oblíben. Právě jsem se vrátil z Bosny a Srbska a tam nejoblíbenějšími českými politiky jsou Klaus a Zeman. Oba vystoupili mnohokrát proti propagandě vedené proti srbskému národu a trvale patří ke kritikům EU ve věci migrační krize a diktátu Bruselu. Za to sbírá všude v jihovýchodní Evropě body.
Při poslední americké volbě prezidenta jsem se divil tomu, že tak velká a tak bohatá země vygeneruje ze svého středu takové dva bizarní kandidáty. Prezident Donald Trump je asi menším zlem, nerad bych se ale mýlil. Mimochodem to je první americký prezident, který sám od sebe a bez poradců ví, kde leží Lubljana, Praha a Zlín a jak se tam žije. Měl jsem radost, jak se opřel do clintonovsko-obamovského gangu a do jejich politiky. Moc jsem se bavil, když během volební noci jsem sledoval ty infantilní výkony svazáků z redakce zpravodajství ČT. Jak do poslední chvíle si nechtěli přiznat, že jejich Clintonovic favoritka prohrává. A taky se mi líbilo, jak totéž předváděla CNN. To je ta ulhaná a manipulující americká televize, od které „naši“ zpravodajští svazáci opisují.
Podpora Babiše ze strany prezidenta je logická. Babiš podobně jako Zeman či Trump rozbíjí „ustálené struktury“ vlivu, korupce a moci. Aspoň zatím. A Zeman potřebuje mít při prezidentské volbě silné politické hnutí na své straně.
U Zemana se střídaly z hlediska důvěry veřejnosti průšvihové periody – evergreenem se staly zvláště kauza Peroutka či Mynářova bezpečnostní prověrka. Později to byla aféra s neudělením vyznamenání pro pana Jiřího Bradyho a kauza údajného vydírání hradního protokoláře Jindřicha Forejta. Číhá podle vašeho soudu někde na prezidenta průšvih, který mu případnou kandidaturu může totálně zbortit?
Co to je důvěra veřejnosti? To přece není to, co píší noviny nebo tvrdí televizní redaktoři. Podle mne například případ Peroutka z uvedených „afér“ Zemanovi neubral na popularitě ani trochu, spíš naopak. Pražská kavárna si Peroutky necení jako novináře. Oni o něm v tomhle směru nic moc nevědí. Pro ně je Peroutka především prvním šéfredaktorem Svobodné Evropy. Představuje proamerickou orientaci české novinařiny, tedy novinařiny protisovětské a dnes protiruské. Vůbec si neuvědomují, že nešlo o novinařinu, ale o propagandu, tedy opět o manipulace, lhaní, cenzurování a překrucování. Tedy všechno, co dnes v daleko směšnější podobně činí presstituti tzv. „pražské kavárny“.
Aféra kolem bezpečnostní prověrky kancléře je zase charakteristická pro Zemanovu tvrdohlavost. Víte, jak se dělají bezpečností prověrky? Z čeho se skládají a co je to za lidi, kteří je vystavují? Zeman jako vrchní velitel asi ví víc, a tak si z nějaké bezpečnostní prověrky těžkou hlavu nedělá. To ale neznamená, že tahle aféra důvěru Zemanovi neubírá.
Opakující se hon na prezidenta, který rozpoutal ministr Herman, byl sice silně roztáčen médii, v první řadě Českou televizí, ale většinu v Čechách tvoří soudní lidé. Brady si žádné vyznamenání nezasloužil, protože pro náš stát a pro českou společnost neučinil nic výjimečného, vlastně naprosto nic. Takže nikdy se na Hradě vážně neuvažovalo o jeho vyznamenání. Ani za Klause, ani za Havla. Prostě aféra vycucaná z Hermanova sudetoněmeckého prstu. Byla to akce, která měla hodit vidle do spolupráce českého průmyslu s čínským a ruským. Jen si vzpomeňte, že Brady navazoval na dalajlámu a další „duchovní proudy“, kterým Herman tak rád podléhá. To, že Herman zůstal ve vládě je jen ukázkou toho, jací jsou nejen lidovci, ale i Babišovo koblihové hnutí a především sociální demokracie.
Václav Dvořák na demonstraci proti vedení ČT:
A jestli na prezidenta v další volbě číhá nějaký průšvih? Ano, samozřejmě, že číhá. On má totiž náš pan prezident jednu velkou slabinu – často si vybírá ke spolupráci podivné lidi, od kterých můžete čekat ledasco. To je jeho Achillova pata. Jsem přesvědčen, že v řadách „pražské kavárny“ se na diskreditaci Miloše Zemana stále usilovně pracuje, hledají se skuliny, kterými se dají jeho naděje na znovuzvolení oslabit. Určitě je před námi velké dobrodružství. Když si vzpomenu na diskreditaci např. Jiřího Paroubka, pak se útok dá čekat především těsně před volbou, aby nebyl čas lživá tvrzení vyvrátit. To, že Kubice nešel za svoji „zprávu“ do tepláků je velkou chybou. Hnůj lží a manipulace dál zahnojují naši politickou a mediální scénu a různá černá bratrstva v pozadí si mohou troufat čím dál víc.
Venkov má Zemana raději než město, ti starší spíš než ti mladší, ti chudší spíš než ti bohatší… Které skupiny spíše mohou „přemluvit“ ty druhé? A mimochodem, co často sdílené obavy Zemanových voličů, že přijde „majdan“ a prezidenta svrhne?
Spíš si myslím, že dělící čára je mezi samostatně myslícími a nemyslícími, papouškujícími. A tady není podstatné, jak je kdo starý, bohatý, venkovan nebo měšťák. Je sice pravda, že nemoc „pražské kavárny“, ten pozůstatek havlovského politického kýče, nakazil dost lidí. Hlavní podíl na tom, že ti lidé dosud neprohlédli, mají média hlavního proudu. Ale jak jsme viděli i při volbě Zemana nebo Trumpa, média nakonec nemají takovou moc, jak si myslí. Často vzpomenu na venkovského zedníka, který nám pomáhal na chalupě. Vždycky projevoval svoje jasně levicové a vlastenecké názory, ale přitom pravidelně odebíral Mladou frontu DNES. Když jsem se ho zeptal na ten rozpor, že odebírá noviny, jejichž redaktoři píší pravý opak, než on si myslí, docela klidně odpověděl: „Mladá fronta má nejvíc papíru. To se doma vždycky hodí, třeba když žena loupe brambory…“
Myslím si, že méně vzdělaní lidé práce podléhají propagandě daleko méně než vzdělanci. Takový intelektuál českého střihu se od malička učí, šprtá, věří autoritám a snaží se je napodobit. „Co je psáno, to je dáno – litera skripta manet“, to je jejich životní pravidlo. Ale to je dost vzdálené od samostatného uvažování. Je to jen takové přelévání myšlenek z jedné hlavy do druhé. Takového zedníka spíš než kecy zajímá, co ukazují vodováha a olovnice. Ani se nehoní za kariérou. To bylo za minulého režimu v podstatě stejné. Nejvíc indoktrinaci podléhají nezkušení studenti, převážně z oněch dost zbytečných žvanivých oborů, různí sugestibilové z „umělecké fronty“, to jsou ti, co stále nekriticky podléhají Havlovu kultu osobnosti, a pak kariéristé. A těch posledních je v každém režimu fůra.
Zkušenost mi říká, že u nás nějaký majdan nebude. Proč? U nás na to není dost zfanatizovaných primitivů.
Takto Václav Dvořák čelil stoupencům Madeleine Albrightové:
Ti, co z téhle hry odpadli, přišli na to, že ty jejich hysterie nikam nevedly. Tak se už nechtějí dál ztrapňovat. Samozřejmě ti duševně nevyvinutí, např. v Respektu nebo někteří v televizním zpravodajství, si pokoj nedají. Takže si myslím, že si pan prezident s nimi ještě párkrát pohraje a ještě mnohokrát se zasměje. A my s ním.
Není zrovna málo sportovců, herců, umělců, ale i vědců či intelektuálů, kteří se proti Zemanovi veřejně ohrazují. Jen v poslední době to byli například Jan Kraus, Vavřinec Hradílek, Gabriela Koukalová, Leopold König, ale i další. Čím to je? Proč nejde ve stopách Václava Havla?
Ve stopách Havla? Co to jako má být? Jezdit po pražském Hradu na koloběžce? Lézt do řiti gangsterům, jako jsou Clinton, Albrightová? Fandit „humanitárnímu bombardování“ po celém světě a rozvracení fungujících států bez toho, že by tam přišla demokracie? Vyzývat k válkám, štvát do válek? To všechno přece Václav Havel dělal. Myslím, že za takovou cenu Miloš Zeman o svou karikaturu v Kongresu Spojených států nestojí. Na rozdíl od Havla, který viděl především sebe, hledí Zeman do budoucnosti a jako bývalý prognostik dobře odhaduje, kde bude místo České republiky za dvacet padesát let. Proto chce dnešní jednostranně proamerickou a proněmeckou politiku vyvažovat spoluprací s Čínou, Ruskem a dalšími. V tom bychom ho jako občané měli podporovat.
Pane režisére, vzhledem k vaší profesi není od věci se otázat i na to, jak vnímáte různé skeče či divadelní hry, v nichž se národ baví na konto Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka. Jeho osoba se objevuje v satirickém seriálu „Kancelář Blaník“, politický divadelní kabaret „Ovčáček čtveráček“ je dokonce divadelním hitem sezóny. Je podle vás v pořádku mluvčího prezidenta takto zesměšňovat?
Nic z toho, co tu jmenujete, jsem neviděl. Když jsem se ještě koukával na Krause, tak se někdy o něco podobného v malém pokusil, ale jak to už u Krause léta je, nebylo v tom nic ani vtipného, ani moudrého. Pak jsem jednou zahlédl jakéhosi vychrtlého exota na internetové televizi. Taky spíš přehlídka nevychovanosti a blbého vkusu. Bohužel, na tuhle otázku vám asi víc neřeknu. Pan Ovčáček musí počítat s tím, že je osobou veřejně činnou a že tedy bude terčem vtípků a pomluv. On, jak jsem ho poslední dobou pozoroval, z toho má také tu „zemanovskou“ legraci.
Prezidentští kandidáti, kteří se hlásí nebo se o nich mluví: Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera. Koho z nich se má Zeman obávat? A koho byste si z nich vybral vy?
Já bych se jediného z nich obával a to je pan Kubera. Ostatní jsou sebestředné karikatury na politika – a to lidi nemají rádi. Kubera je ale pragmatik, nepapouškuje cizí názory, je dobrý diskutér, umí mluvit s „obyčejnými lidmi“ a dokáže jednoduše vysvětlit složitější věci. Ale je příliš svázán s politikou ODS, takže bych ani pro něj ruku nezvedl.
