15. 2. 2017
Vážený pane prezidente, Miloši,
s velkým znepokojením jsem dnes si (15. 2.) přečetl Tvé dnes publikované vystoupení, z něhož vyjímám: “Vždyť vám ještě osm tisíc zbyde, vzkazuje Zeman”
„Ano, můžeme lamentovat nad tím, že se mají zvýšit platy, ale také musíme říct, kde na to vzít. Stovka denně za hospitalizační poplatek nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi,“ řekl prezident a zmínil případy, kdy se pobyt v nemocnicích zneužívá.
Takže k prvému řádku – 8000,-.= 266.- Kč na den. Státní a parlamentní představitelé si letos nechali přidat v průměru asi 8000,-. Kč. měsíčně. Mohly být použity jinak?
Z vlastní zkušenosti jako invalidní důchodce vím, jak jsem se cítil po dvouměsíčním pobytu na interně (srdce – proonemocněl jsem se přes by-passy až k defibrilátoru) a předtím měsíc na kožním oddělení (těžká lupénka). Celkem 9000,- za nemocniční poplatky. Bydlím v Praze v již téměř vybydleném bytě v paneláku (společenství vlastníků) – tj. náklady cca 6000,- Kč. měsíčně. Platím asi 1300,- Kč. měsíčně za léky. Chodit mohu jen na krátké vzdálenosti, asi 200 -300 m., proto zatím povinné ručení za malé auto, tj. cca 300,- Kč měsíčně. Ujedu ročně za nákupy a lékaři okolo 5000,- km. Cena benzín nám byla v loňském roce milostivá. Nezaručené parkování poblíž bydliště stojí 100,- měsíčně. Sečteno a podtrženo – osm tisíc mi bohužel ani omylem nezbývá.
Pomocí splátkového kalendáře jsem se s poplatky – stovka denně -vypořádával více než rok.
Ač zvyklý na občasný nákup knih (dovolím si maximálně tak jednu ročně (pro informaci u normální knihy se platí okolo 1,- Kč za stránku), na návštěvu divadla nebo koncertu nezbývá (cena vstupenky a k tomu parkování – je-li vůbec možné (modré zóny).
Rusnokova 2% inflace letošní tři stovky důchodcům hravě překoná.
Vzpomněl jsem si v této souvislosti na jeden velmi starý vtip, opět aktuální:
Schůze, na které má ministr vnitřního obchodu zdůvodnit straníkům a odborářům oznámené zdražení. Po asi pěti minutách se nahlas ozve trochu koktající posluchač a vykřikne „Aaať žiiije soudruh Krakrajčír.“ Přítomní několikrát skandují „Ať žije soudruh Krajčír.“
Když se jeho věta zopakuje už po několikáté, spolu se skandováním, je důrazně vyzván řídícím schůze, aby se už neopakoval. Koktající praví: Nenechte mně dodomluvit: Aaať žiiije soudruh Krakrajčír za těch devět stovek jako já.
Strávili jsme spolu na několikrát hodiny času ve Veselí (s Vaškem) ještě více v Praze Na Rybníčku. Společně s Mirkem, Karlem, Martinem, malou a velkou Janou a dalšími jsme udělali vše, abys byl zvolen před těmi již skoro patnácti lety. Někteří „přátelé“ z ČSSD volbu zhatili a Tebe, a vlastně většinu našich členů podrazili.
Tvé dnešní vystoupení mne rozesmutnělo a pohoršilo. Věřím, že v druhém prezidentském volebním období se Ti podobné úvahy a názory vyhnou.
Rozesmutněle, ale stále přátelsky Ti přeje pevné zdraví a úspěch
JUDr. Oldřich Průša
(bývalý diplomat (MZV -Addis Abeba, Moskva, Athény, od roku 1996 Ministerstvo průmyslu a obchodu), bývalý člen ÚVV ČSSD a Platformy pro renesanci strany, komentátor a publicista, dříve Britské listy nyní Nová republika, občas Parlamentní listy)
(pro informaci tiskovému mluvčímu prezidenta Jiřímu Ovčáčkovi a řediteli zahraničně-potilitického odboru KPR Hynku Kmoníčkovi)
P. s.: (neblbý novinář by v mezititulku nenapsal „zbyde“ ale „zbude.“ V tom se shodneme.
