Zdivočelý Kyjev jde na hranu: na co Putin upozornil “partnery”

Avatar
Původní autoři

Rostislav Iščenko
18. 2. 2017     zdroj
Ve svém projevu na výročním kolegiu FSB ve čtvrtek ruský prezident Vladimír Putin zvlášť upozornil na situaci na jihovýchodě Ukrajiny. Podle prezidenta ukrajinské orgány záměrně zostřují situaci v zóně konfliktu na Donbasu, aby zmařily Minské dohody, a sázejí na vojenské řešení problému.


Prezident také zdůraznil, že kyjevské orgány “otevřeně hovoří o organizaci sabotážních a teroristických podvratných činností, a to také v Rusku”.

Putinovo prohlášení uzavírá logickou linii, danou zprávou VV RF. Použití ZHN proti civilnímu obyvatelstvu lze kvalifikovat nejen jako válečný zločin, ale také jako státní terorismus. Podobně je kvalifikována i podvratná a teroristická činnost proti státu, s nímž je udržován mírový stav. A právě z tohoto Vladimír Putin ukrajinské orgány obvinil.

Zároveň s tím je mezinárodním společenstvím v posledních letech uznáváno, že státní orgány, které schválily akce, kvalifikované jako státní terorismus, “ztratily legitimitu”. Přičemž praxe použití tohoto termínu pro Husajna, Kaddáfího a Asada naznačuje, že existence rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN není nutná – stačí pohlášení státu, podložené fakty (a někdy i nepodložené), který se považuje za oběť.

Signál pro Západ
Je pochopitelné, že působení proti terorismu a kontrarozvědka jsou základem činnosti FSB. Ale je také jasné, že tohoto druh prohlášení prezidenta, která jsou zveřejněna, jsou primárně zaměřena na zahraniční publikum.

Orientovat vedení FSB je možno i v neveřejném režimu. Nikdo také nepochybuje o tom, že od začátku občanského konfliktu na Ukrajině FSB pozorně sledovala pokusy o jeho přenesení na ruské území. Od roku 2014 se do tisku pravidelně dostávají informace o zadržení ukrajinských a ruských občanů, kteří se snažili provádět na území Ruska výzvědnou činnost v zájmu Kyjeva a také přípravu teroristických útoků.

Takže prohlášení prezidenta není orientováno na ruské, ale na zahraniční publikum. A není to ukrajinské publikum. Pokud by bylo přání oslovit ukrajinské orgány, uskutečnilo by se to diplomatickou cestou. Toto prohlášení rovněž není hrozba vojenské reakce na ukrajinské provokace. Kdyby tomu bylo jinak, bylo by to provedeno na kolegiu Ministerstva obrany nebo v Radě bezpečnosti.

Volba místa a formátu prohlášení jednoznačně svědčí o signálu, vyslaném našim západním partnerům. FSB má velký potenciál pro provádění protiteroristické činnosti. Je třeba poznamenat, že preventivní akce proti teroristům a jejich podněcovatelům jsou jednou ze složek této práce a nemusí být omezeny na území Ruska.

Avšak jejich realizace na území jiného státu je omezena přísnými podmínkami. Aby byla preventivní protiteroristická opatření na cizím území oprávněná z hlediska mezinárodního práva, je nutno být s dotyčným státem ve válečném stavu, nebo musí být z jeho strany proveden nevyprovokovaný útok.

Existuje ještě jedna možnost – na úrovni Rady bezpečnosti OSN zaregistrovaná ztráta kontroly současné vlády nad územím, z něhož je prováděno teroristická činnost. Tato možnost se v tomto případě neposuzuje, protože mezinárodní společenství nesoudí, že kyjevská moc není schopna kontrolovat situaci na území Ukrajiny.

Až dosud všechny druhy provokací proti Rusku, včetně krvavých (na Krymu), Kyjev vysvětloval iniciativou jednotlivců a nepřiznával ani to, že patří k vlastním bezpečnostním složkám.

Reakce Ruska byla omezena na diplomatické protesty, dokumentování faktů o provokacích, shromažďování důkazů o účasti Hlavní správy rozvědky Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny a SBU na jejich přípravě a předání těchto údajů příslušným mezinárodním strukturám.

Státní terorismus

Podle všeho je kritické množství faktů shromážděno a nastupuje platnost druhého aspektu – mezinárodní právo.

Prohlášení prezidenta předcházela zpráva Vyšetřovacího výboru Ruské federace (VV RF) o tom, že shromáždil potřebné a dostatečné důkazy k obvinění ukrajinské moci z cíleného teroristického ostřelování obytných čtvrtí měst Donbasu balistickými raketami Točka-U. Tento čin byl VV kvalifikován jako použití zbraní hromadného ničení (ZHN) proti civilnímu obyvatelstvu.

Putinovo prohlášení uzavírá logickou linii, danou zprávou VV RF. Použití ZHN proti civilnímu obyvatelstvu lze kvalifikovat nejen jako válečný zločin, ale také jako státní terorismus. Podobně je kvalifikována i podvratná a teroristická činnost proti státu, s nímž je udržován mírový stav. A právě z tohoto Vladimír Putin ukrajinské orgány obvinil.

Zároveň s tím je mezinárodním společenstvím v posledních letech uznáváno, že státní orgány, které schválily akce, kvalifikované jako státní terorismus, “ztratily legitimitu”. Přičemž praxe použití tohoto termínu pro Husajna, Kaddáfího a Asada naznačuje, že existence rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN není nutná – stačí pohlášení státu, podložené fakty (a někdy i nepodložené), který se považuje za oběť.

Precedensy Spojených států v posledních dvaceti letech umožňují použít proti režimům, které “ztratily legitimitu”, jakákoliv opatření vlivu, včetně vojenských a také speciálních operací, uznání a oficiální podporu alternativních povstaleckých vlád, které vedou s režimem občanskou válku.

Chcete-li použít některé z těchto opatření vlivu, je rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN žádoucí, ale není nutné. Jak ukázaly události v Jugoslávii, Iráku, Libyi a Sýrii, je možné snadno vyjít za rámec rezoluce Rady bezpečnosti. Nebo se vůbec bez ní obejít.

Právo přijmout opatření

Rusko bylo vždy pro přísné dodržování pravidel a postupů, stanovených mezinárodním právem. Z tohoto důvodu není pochyb o tom, že tak závažné prohlášení Putina mohlo být uskutečněno jen v případě existence bezchybných důkazů a s jistotou, že jiný způsob, jak zadržet zdivočelou ukrajinskou moc, není možný.

Znamená to, že Rusko je již nyní připraveno poskytnout mezinárodnímu společenství důkazy o podvratné činnosti, schvalované kyjevskými úřady.

Rozhodně chápeme, že existence i těch nejdokonalejších důkazů nezaručuje jejich přijetí jako takových Radou bezpečnosti OSN, kde má každý své vlastní zájmy a kde má každý stálý člen právo veta. Situace s malajským Boeingem, kde viníka zničení nijak nemůže stanovit mezinárodní vyšetřovací komise, která není ani schopna prostudovat údaje, poskytnuté Ruskem, je nejlepší potvrzením, že v současné politice platí dvojí metr.

Je zde však jeden zajímavý moment. Vládou jednoho státu sankcionovaná teroristická činnost proti jinému státu (státní terorismu), není jen aktem nevyprovokované agrese, ale konkrétním ozbrojeným útokem.

Článek 51 Charty OSN zajišťuje státu, vystavenému ozbrojenému útoku, právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu, jejíž obsah tento stát definuje sám. Má pouze povinnost “neprodleně informovat Radu bezpečnosti OSN o přijatých opatřeních a zastavit jejich provádění, jakmile Rada sama přijme opatření, nutná k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti”.

V této variantě jsou již mechanismy OSN na straně Ruska. Moskva má právo veta a bez jejího souhlasu Rada nemůže přijmout závazné rozhodnutí – tudíž není s to “přijmout samostatné opatření”.

Putin vlastně naznačil našim západním “partnerům”, že pokud nemají možnost skřípnout zdivočelé ukrajinské orgány, pak Rusko je připraveno přijmout opatření, i když jednostranná, ale plně v souladu s mezinárodním právem, literou a duchem Charty OSN.

A jako třešnička na dortu – nechal je v nevědomosti, jaká konkrétní opatření to budou (určitě asymetrická). FSB přece Ministerstvu zahraničních věcí USA nepodává hlášení o svých plánech.
 
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová