Břetislav Olšer
6.3. 2017 Rukojmí
Omyl, není to hoax pro pornografické Evropské hodnoty, nýbrž zatraceně pravda nejpravdivější; začněmě proto na konci šárády, které se říká Kocourkov á la Sněmona ČR. V roce 2016 činil plat poslance 65 700 korun hrubého, aby o rok později vzrostl jeho měsíční příjem na 71 000 korun…
Společně s tímto platem je přiznána i náhrada, která se loni pohybovala mezi 34 200 – 46 300 korunami, nyní mezi 36 900 – 51 100 korun hrubého. Podtrženo sečteno, poslanec si přilepší přesně o 7 400 korun…
A jaké a kolik nyní existuje druhů poslaneckých náhrad a jejich maximální čerpání za rok? Na reprezentaci je to 109 200 korun, povolené cestovní náhrady jsou až 409 200 korun, k tomu na administrativní a odbornou práci dalších 170 436 korun. A ještě prkotina; na zajištění služeb asistentů je to pak 468 000 korun.
A kde má poslanec a za kolik spávat? Ročně na ubytování, pokud není poslanec z Prahy, má nárok na 204 000 korun, na telefonní poplatky 60 000 korun a na pronájem kanceláře a vybavení až 386 400 korun… 
A jsou zde ještě další funkce a funkcičky v duchu rčení, že zadarmo ani poslanec nehrabe. Velmi důležitým článkem státního aparátu je též pozice předsedů rozličných výborů; každý z nich pobíral loni plat 92 500 korun. Jejich plat se letos zvýší na rovných 100 000 korun. Náhrady i jejich zvýšení jsou stejné jako u poslanců.. Zmíněnému předsedovi tak na výplatní pásce přibude dalších 9 600 korun… Nejchudší poslanec Marek Benda…
A nyní na počátek stavu věcí veřejných, kdy ještě pravda a láska vítězily nad lží a nenávistí:
TO BYLO OBDOBÍ POSLANCE A JEHO VÝPLATNÍ PÁSKA PRO ROK 2017 A NYNÍ VÝŇATEK ZE ZÁKONA O FEDERÁLNÍCH POSLANCÍCH PŘED ROKEM 1989:
§ 23 (1) Předsednictvo Federálního shromáždění stanoví, že poslanec vykonává svou funkci bezplatně.
§ 23 (2) Poslanec nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.
§ 23 (3) Organizace, v níž je poslanec v pracovním nebo obdobném poměru, je povinna poskytnout mu pracovní volno pro výkon jeho funkce ve Federálním shromáždění i ve volebním obvodu. Poslanci náleží za dobu pracovního volna náhrada ušlého výdělku, kterou mu vyplatí organizace. Požádá-li o to organizace, uhradí jí ušlý výdělek poslance Kancelář Federálního shromáždění. Poslancům, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném poměru, poskytuje se náhrada ušlého výdělku z rozpočtu Kanceláře Federálního shromáždění.
§ 23 (4) Rozhodlo-li předsednictvo Federálního shromáždění o uvolnění poslance, může mu přiznat funkční odměnu odpovídající rozsahu uvolnění a závažnosti úkolů, pro něž byl uvolněn. Funkční odměna se vyplácí vedle náhrady ušlého výdělku.
§ 24 (1) Poslanci náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslanecké funkce náhrada, která nepodléhá dani ze mzdy. Výši podílového započítávání poslaneckých náhrad pro výpočet důchodového zabezpečení stanoví předpisy o sociálním zabezpečení.http://www.zakony.cz/zakony/1989/1/zakon-032-1989-Sb-zakon-o-poslancich-federalniho-shromazdeni-SB1989032
Je to tedy hoax, když budeme tvrdit, že kam se na současnou Sněmovnu ČR hrabe totalitní politika se svými nároky na vyžití poslanců, kteří jen jako komunisté a členové Národní fronty pod velením ÚV KSČ měli „okrádat svůj národ“…? Hodně by o tom mohl mluvit třeba Miroslav Kalousek, který roce 1984 získal titul inženýra, když už byl členem Československé strany lidové, aby se společně s komunisty stali součástí Národní fronty ČSSR, jež byla řízena ÚV KSČ.
Svoje selhání, když v roce 2006 nabídl koalici se socialisty a komunisty, zdůvodnil: „Udělal jsem něco, co omluvit nelze. Neměl jsem na vybranou. Mohl jsem tiše chcípnout v křoví. Byla to provokace, byla to hra. Kdybych neudělal nic, tak další vývoj byl neskonale dramatičtější…” Není to rovněž „normalizační kariérismus“, když mu hrozilo, že chcípne bez práce v křoví…?
A jak se např. v Nečasově vládě zacházelo s penězi daňových poplatníků? Nejvíc o tom ví jeho intimní přítelkyně (nyní manželka) a bývalá prodavačka Jana Nagyová z továrny Chodos v Chodově, kde pracovala od května 1984 do srpna 1993…? Z hlavní kantýny se pak vyšvihla do účtárny a pokračovala, až dosáhla svého. Bývalá mzdová účetní chodovského Chodosu poprvé přivoněla k politice, když se v roce 1996 stala oblastní manažerkou ODS v Karlových Varech a asistentkou senátora Vladimíra Kulhánka. Právě v této funkci ji na manažerské konferenci ODS potkal Nečas. Nagyová byla organizačně schopná, navíc večer ráda sedávala na baru.
V září 2005 z ní Nečas udělal šéfku provozu Hlavní kanceláře ODS a o rok později, po volbách, už mu jako ministru práce a sociálních věcí vedla kancelář; v roce 2009 přidala rady v sociální politice, a to včetně pražského magistrátu; o rok později rozšířila poradenský rádius i na ministerstvo obrany; a pak se stala ředitelkou kabinet premiéra.
