Horáček je sice zahnojen rozličnými černými sázkami od hlavy až k patám, ale naštěstí nikdy v politice nic neznamenal a znamenat nebude…Věříte v jeho obrácení v roli zloděje Ferdyše Pištory…?

Avatar
Původní autoři
Břetislav Olšer

18.3. 2017   Rukojmí

Kandidát na prezidenta Česka Michal Horáček je v plném běhu svého Horacek-tour, během něho se kasá před většinou poloprázdnými hledišti lacinými a naprosto schizofrenními hrdinskými činy proti komunistickému zřízení.Popisuje třeba, jak mazaným podvodem oblafl StB a naše bezpečnostní služby, když si v roce 1974 dal na výjezdní doložku do USA místo razítka komunistického svazu mládeže dědečkovu pečeť entomologické společnosti se včelou. za což musel po návratu do komunistické vazby.

Jak se prominentní komunistický týdeník Mladý svět stal semeništěm též havloidních politiků typu John a Horáček, chráněných hlavním cenzorem – Úřadem pro tisk a informace ÚV KSČ…
Přitom jedním šmahem veřejně prezentuje zmíněné bezpečnostní služby jako naprosto bezprecedentně nekompromisní se špehováním všeho druhu na každém kroku, jimž neuniklo absolutně nic. Ale při kontrole dokladů pro výjezdu do Spojených států se nechají ošálit včelařským razítkem.

Vedle zevrubných popisů estébácké šikany a naprosto bezohledného omezování svobody cestování po celém světě, jaksi opomněl vzpomenout na svoji žurnalistickou anální službu minulému režimu v agilní činnosti pro Mladý svět, jenž byl sice považován za „ostrůvek svobody v moři totality“, přičemž ani Horáčkovi nevadilo že zatímco on má uvnitř časopisu reportáže ze země amerického snu a neomezených možností, úvodníky do toho samého “mlaďáku” psali i přední komunisté Lubomír Štrougal či Miloš Jakeš…

(Mladým světem prošla celá řada uznávaných osobností a novinářů, kteří se svým “nezaměnitelným rukopisem” zapsali do české anální žurnalistiky. Byl mezi nimi mj. Karel Hvížďala. Rudolf Křesťan, Radek John, Roman Lipčík či Michal Horáček. Svou populární rubriku Pedagoga ve výslužbě tu měl také komik Miloslav Šimek…)

Horáček byl jeho nejprivilegovanějším redaktorem. (Šéfredaktorka “Mladého světa” Olina Čermáková byla, jestli mě paměť neklame, manželkou tehdy nejvyššího cenzora Zdeňka Čermáka, předsedy Úřadu pro tisk a informace… Nebo, že by jen shoda jmen…?) A vrcholný stranický tisk si vybíral jen ty nejschopnější, nejkonformnější a natolik „spolehlivé“, že ani nemuseli do KSČ. Aby se strana a vláda mohly chlubit, jak jsou demokratičtí, když mají v 80. letech svá nekomunistická novinářská esa, která kývnou na normalizaci, sovětské vojáky v republice a ani je nenapadne emigrovat…

S novinářskou průkazkou tohoto týdeníku pak mohl Horáček doprovázet i koně Essexe z JZD Slušovice na dostihy do Velké Británie, psal také z Hollywoodu či reportáže ze severu Spojených států. „To byly normální redakční cesty z redakčního pověření,“ tvrdí nyní na svých předvolebních shromážděních.

Proč tedy hned poté lže, že totalita byla jen vězení, kdy se nedalo o cestách na Západ ani pomyslet; kromě vyvolených análních presstitutů, kteří mohli jako on během totality po ročním studiu v USA dopisovat do australských či amerických dostihových médií; mezi námi, kdo jiný by měl tolik zkušeností s nekošer sázkami na koníčky, než element vedený ve svazku StB pod krycím jménem “Sázkař”…

Ano, Horáček, asi jako každý “bookmaker” v Chuchli, přijímal i “černé sázky”, což ostatně na svých populistických seancích s voliči sám přiznává. Je nepravděpodobné, že by se o tom soudruzi nedozvěděli. Jak to, že mu něco takového procházelo v tehdejším velmi prorežimním časopisu Mladý svět…? Později proměnil toto rejdiště sázkařů v loterii zvanou Fortuna; pořídil si ji dle svých slov za dvacku, aby ji nedávno prodal bratru za sto milionů dolarů…

Veřejně známý životopis Michala Horáčka tak začíná až v roce 1989, kdy se mu podařilo skrze iniciativu MOST společně s Michaelem Kocábem navázat dialog s tehdejším předsedou vlády Ladislavem Adamcem. Od té doby jsou Kocáb i Horáček vnímáni jako jedni ze strůjců sametové revoluce… Kocáb – StB…

Nechci roli Horáčka v Mladém světu přeceňovat, stejným koněm soudružky šéfredaktorky a jejího manžela v roli hlavního československého cenzora byl též Radek John, zakladatel Věcí veřejných, jenž však brzy navěky zmizely v propadlišti politických dějin i s jeho trafikou v podobě postu ministra vnitra.

Jako redaktor Mladého světa mohl, co chtěl, aniž by byl komunista. Chtěl placenou tvůrčí dovolenou, měl ji. Psal přece román o drogově závislých, o celospolečenském problému. Pak chtěl za oceán, měl to. Odletěl do Spojených států v době, kdy se o takovém výletu mohlo celému národu kromě Horáčka jen zdát.

Který novinář by si nepřál mít za donašeče přímo ministra vnitra, tedy člověka, jenž je rovnou u zdroje. Snili o tom žurnalisté z Nixonovy kauzy Watergate, štěstí však měl pouze Janek Kroupa a Josef Klíma. Holt, moudří chlapci, co vždycky věděli, s jakými kamarády do hospody chodit. Proto mohli s mírnou nadsázkou plesat: “Náš sen se stal skutkem – našim spolupráskačem je přímo český ministr vnitra…!”

Na závěr zpátky k člověku z titulku, o němž se zmiňují též Protokoly registračních svazů agenturního a kontrarozvědného rozpracování, v nichž figuruje Michal Horáček se svým krycím jménem „ Sázkař“…

Na internetu je možné rovněž naleznout stránku, na které stojí: Odbor vyšetřování StB Praha, pořadové číslo archivu 17975, Michal Horáček, nar. 23.7.1952, číslo svazku 571/74 s datem vložení 29.1.1975. Ne nadarmo byl mým spolužákem Petr Cibulka, do dějin zapsaný svým výrokem na adresu Václava Havla: “Vašku, jsi prase, jsi prase a hovado…”

Inu, už tedy víme, jak se prominentní komunistický časopis Mladý svět stal semeništěm též havloidních politiků typu John a Horáček, chráněných hlavním cenzorem – Úřadem pro tisk a informace ÚV KSČ… Resumé; John skončil už nadosmrti v politickém propadlišti dějin, Horáček je sice zahnojen rozličnými černými sázkami od hlavy až k patám, ale naštěstí nikdy v politice nic neznamenal a znamenat nebude… Být anální sviní, milí svazáci v utajení, se nevyplácí…

PS: Nyní signifikantní úryvek ze závěru rozhovoru s největším poctivcem na světě Michalem Horáčkem; opravdu věříte v jeho obrácení v roli zloděje Ferdyše Pištory…?

Co bude ta největší položka, co v kampani před prvním kolem sebere těch 40 milionů?

Já doufám, že to nebude 40 milionů. Já nechci dát tolik peněz! To jsou moje peníze, které jsem zdanil. Patří mojí rodině, vynaložím jenom to, co je nezbytně nutné.

Začínali jsme narážkou na to, že jste se modlil v kostele za to, aby Miloš Zeman kandidoval. Za co se modlíte teď?

Za zdraví svoje a svých dětí, svých nejbližších.

A za výhru ve volbách?

To ne. To není tak strašně důležité jako zdraví, že ne? Já jenom pro tu výhru ve volbách udělám všechno, co je v mých silách. Opravdu. A energicky budu pokračovat až do úplného rozhodnutí. Ale to je na mně, spíš než na pomoci shůry.