Je na čase obnovit Rakousko-Uhersko!

Radim Valenčík
5. 3. 2017     RadimValencikPise
Myslím, že každému, kdo sleduje současné dění je zřejmé, že nastal čas “obnovení Rakouska-Uherska”, pokud tento pojem, který jsem dal do uvozovek, správně pochopíme. Rozhodně tím nemám na mysli třeba resuscitaci monarchie nebo něco podobného. Raději pro to, co mám na mysli, používám pojem “emancipace austrijského prostoru”, ale v názvu článku zní (provokuje) lépe to, co jsem tam dal.

 

Proč nastal čas emancipace tohoto prostoru? To každý pochopí, když použije kritické myšlení k interpretaci pojmu “dvourychlostní” či “vícerychlostní” EU, o které se mluví jako o něčem, co je v podstatě nejpravděpodobnější, nejreálnější a nejvhodnější cestou budoucího vývoje EU, viz:
nebo:
Pojem “dvourychlostní” či “vícerychlostní” EU je ve své podstatě absurdní, zhovadilý, zlý (vlastně ani nenacházím vhodná slova, jak to vyjádřit).
Co vlastně znamená tento pojem:
1. To, že rychlejší se budou rozvíjet ještě rychleji a pomalejší ještě pomaleji?!
2. To že rychlejší budou pomalejším ještě více sypat písek do kol a házet klacky pod nohy než nyní (asi nestačí 300 miliard korun, které jen přes dividendy každoročně odplouvají z naší malé země do “rychlejších” zemí EU, a to neumluvím o marži z reexportů atd.)?! (Mj., která z  “rychlejších” zemí by takovéto pouštění žilou ekonomicky a sociálně ustála?)
3. To, že rychlejší (slouhové současné globální moci) budou své problémy ještě bezohledněji řešit na úkor pomalejších?!
Jak to tak vypadá, Západ EU přišel o rozum.
Na jedné straně vytváří celé EU stále větší problémy:
– Pokus o prolomení institucionálního, legislativního a bezpečnostního rámce zvládání organizovaných migračních vln (neuvěřitelné lhaní o tom, že je např. nelze zastavit a vyvíjení nehorázného tlaku na země, které úspěšně tzv. balkánskou cestu zablokovaly).
– Hloupé a krátkozraké okopávání Trumpovy administrativy z pozice slouhovství současné zdegenerované globální moci, které bude mít fatální dopad na ekonomiku EU.
Na druhé straně stále arogantnější a bezohlednější chování vůči těm “méněrychlím”:
– Horší žrádlo “méněrychlím”, viz:
– Nelegální uprchlíci, které “vícerychlí” vpustili do svých zemí, na příděl “méněrychlím”, viz:
To má být budoucnost EU? Kam nás s sebou chtějí strhnout ti “vícerychlí”?
(Osobně mě téměř každým dnem překvapuje to, jak “vícerychlí” zrychlují své směřování do …… (světlých zítřků).)
Pokud má být EU uchována, musí dojít k její reintegraci. A to ne reintegraci vnucené “vícerychlími”, ale reintegraci na základě tak potřebné a tak opomíjené emancipace historicky vzniklých sociálně ekonomických regionů, které mají zkušenost se společnou existencí, z propojení institucionálních systémů, s obranou společných zájmů, s intenzivní a bezbariérovou ekonomickou spoluprácí. Austrijsko je jedním z takových velkých regionů. Je vlastně pojítkem celé současné EU (jak mezi Východem a Západem EU, tak i mezi Jihem a Severem EU).
Austrijsko má mimořádně cenné historické zkušenosti s jednotnou správou a soužitím různých kultur, náboženství, etnik hovořících různým jazykem, nacházejících se na různých stupních vývoje. A to ať již jde o dříve zmíněné bývalé Rakousko a Rakousko-Uhersko (které bylo v jistém smyslu slova předobrazem EU), tak i pokud jde o Jugoslávii (která svým způsobem štafetu integrace převzala).
Mj. nelze nevidět, že státní útvary, o kterých hovořím, byly vždy velmi odolné vůči tlakům z Východu (ať ze strany islámského Turecka, tak i  pravoslavného Ruska). A pokud došlo k zániku těchto státních útvarů, tak vždy jen a jen proto, že je podtrhl tou či onou formou Západ, že to byl Západ, který selhal.
Co dělat? Čím začít? Prvním krokem by mělo být zahájení příležitostných konzultací mezi Visegrádskou skupinou a Rakouskem. Ke konkrétním otázkám společného zájmu.
Tak například kromě zdlouhavé procedury, která bude nepochybně ještě více protahována a zahrávána do autu, pokud je právo občanů “méněrychlích” na to, mít dostupnou informaci o kvalitě toho, co kupují, mohlo dojít k okamžitému jednání V4 s Rakouskem na toto téma. S uvedením konkrétních příkladů neetického porušení či obcházení práva na informovanost spotřebitelů. Myslím, že by rakouská administrativa, rakouští výrobci a  rakouské řetězce na naše oprávněné požadavky reagovali vstřícně během několika málo týdnů. O tom, že taková spolupráce je reálná svědčí mj. i  to, jak se společným úsilím V 4, Rakouska a dalších zemí Austrijska (bývalého Rakouska-Uherska a zemí přiléhajících) podařilo přehradit tzv.  balkánskou cestu organizované migrace.
(Pokračování v brzké době – čekám na další podněty ze strany reálného vývoje, událostí, ke kterým dojde, i toho, co uzraje v mé hlavě.)
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4311-je-na-case-obnovit-rakousko-uhersko.html